Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi (M. Dočolomanský) narodí dcerka, se uhlíři Matějovi (V. Müller) narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa (M. Lasica), aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře (L. Haverl). Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi (Š. Skrúcaný) pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být popraven. Hodná kmotřička se ale postará, aby se mu nic nestalo a aby se oženil s Julienkou (T. Pokorná-Herzová). Zoufalý král ve svém království zakáže smích a přikáže Plaváčkovi, aby mu přinesl tři zlaté vlasy děda Vševěda, od něhož se ještě nikdy nikdo nevrátil… Klasickou pohádku dle známých motivů z lidového vyprávění o Plaváčkovi a třech zlatých vlasech děda Vševěda natočil Martin Ťapák podle scénáře Petra Glocka vycházejícího z předlohy "Plavčík a Vratko, čo osúšajú slzy sveta" slovenského sběratele lidové slovesnosti Pavla Dobšinského. Výrazné herecké obsazení doplnila mimo jiné i Emília Vášáryová v roli královny a Svatoslavovy ženy, Július Satinský jako král jednoho z království či Karol L. Zachar jako Vševěd. Režisér Martin Ťapák také obsadil do role Plaváčkova kamaráda Mozola svého syna Marka Ťapáka, který byl ovšem v titulcích uveden pod jménem Martin Marek. Snímek uvádíme s původním českých kinodabingem v režii Víta Olmera. (Česká televize)

(více)

Recenze (49)

Disk 

všechny recenze uživatele

Slovenské pohádky 80. let natáčené v německé koprodukci patří k tomu nejlepšímu, na co můžou být Slováci právem pyšní. Částečně to platí i o této pohádce na motivy Pavla Dobšinského, případně Karla Jaromíra Erbena. I zde nechybí nezaměnitelná atmosféra, kterou jsem si jako divák velmi užíval. Herecky je to už krapet horší. Michal Dočolomanský jako zlý král je výborný, stejně tak mnohé herecké osazenstvo. Ovšem jinde je to horší. Štefan Skrúcaný v roli Plaváčka je sice velmi hezký, ale herecky mě moc nezaujal, a Marek Ťapák v roli Plaváčkova druha Mozola je tu navíc a vyloženě mimo. Nevyrovnanost je bohužel i u původního českého kinodabingu. Někde hlasy sedí, ale předabovat pány Lasicu a Satinského, když oba češtinu perfektně ovládali, se mi moc nelíbilo. A ten, kdo navrhl, aby Vlada Můlllera namluvil Miroslav Moravec (!), by si zasloužil naplácet na zadek. ()

Gig 

všechny recenze uživatele

Stejně jako v českých pohádkách pokud vidím pány herce jako Werich, Svěráka, Smoljaka, tak cítím něco víc, než texty a to moudro, nebo něco nadčasové, tak i tady když vidím Satinského s Lasicou, cítím totéž. Ale tahleta pohádka u mě stejně nevyhrála, protože si vždy budu pamatovat tu o deset let mladší a to pro svou filozofskou povahu a krásu textů. ()

Reklama

Petike 

všechny recenze uživatele

Zaujímavá fantazijná rozprávka, hoci má aj otravné prvky. Števo Skrúcaný (zjavne vo svojom debute) dabovaný Dušanom Jamrichom je pre mňa dodnes zaujímavá haluz, a účasť Lasicu a Satinského ako astrológa-černokňažníka a "orientálne" ladeného kráľa nie je vôbec na zahodenie. Ťapáka v rozprávkach veľmi nemusím, vždy hrá svoje postavy ako nejakých urehotaných truľov. Oceňujem variabilitu prostredí, a že to má určitú príbehovú gradáciu v rámci "questu" Plavčíka a Otlaka. Pre mňa osobne lepšie dotiahnuté do konca, než taký Popolvár, ale na Lutherovu Mahulienu Zlatú pannu to zas nemá. ()

Torgal 

všechny recenze uživatele

Toto bola taká poslabšia rozprávka. Zápletka je celkom slušná (kráľovi a uhliarovi sa v tú istú noc narodí dcéra a syn, osud určí, že sú si súdení no kráľ sa s tým nechce zmieriť) no jej rozvedenie za veľa nestojí. Plavčíkovi spadne princezná do náruče bez akejkoľvek snahy a následná výprava za Vratkom “od ktorého sa nikdy nikto živý nevrátil” je šablónovitá až hanba. Tri krát Plavčíka niekto zastaví so svojimi problémami a pošle ho za Vratkom po riešenie, pričom ma nebavilo už keď sa to stalo prvý krát. Spracovanie je navyše dosť nevábne, pričom kulisy a teatrálne herecké kreácie ukazujú skôr na inscenáciu ako na film. 5-/10 ()

nanamarak1 

všechny recenze uživatele

Tohle byla slušná mizérie. Herci by byli ještě jakž takž (Skrúcaný je sympaťák, Dočolomanský má i přes tu hroznou masku stále charizma), ale film důsledně zabila impotentní režie maestra Ťapáka. Takto silně kokotsky natočený film jsem dlouho neviděl. Aspoň mě pobavili některé vypečené scény, jako např: Skrúcaný skočí na střechu, přičemž bez toho, aby byl slyšet jakýkoli zvuk nebo jsme nedejbože viděli nějaký kaskadérský kousek, se najednou ocitne vně domu, kde je na podlaze naprosto čisto. Asi umění teleportace. V této budově mezitím Lasica a jeho poskoci tancují boogie s Ťapákem ml.. Skrúcaný následně ukáže Lasicovi tři zlaté vlasy (vypadají jako nabarvené dráty), které má zabalené v modré igelitce (!), přičemž Lasica dostane asi infarkt a spolu s Ťap. a Skru. se teleportují ke skále, kde se změní ve slaměnou figurínu přibitou ke kříži, která vzplane a Skrúcaný ji shodí ze skály a do toho hraje hudba jak při mši kardinála Duky. Potom se díky kouzlu LSD přenese do království, kde způsobí výron gejzíru z místní studny a přesekne žábu (!) (opět hraje hudba jak při mši). Pak se dostane ke seschlému stromu, zbourá jeho oplocení a šmikne hlavu plyšovému hadovi, jenž vypouští z huby páru (!), díky čemuž na stromu vyrostou lusku připomínající uzené buřty (furt hraje ta hudba). V závěru se dočkáme odporně přesvětlených záběrů jak ze Samurai copa, rozezní se hudba jak ze svatořečení svatého Spytihněva a možná přijde i klíčování před plátnem. A zmínil jsem, že mapa nebe je tvořena obarvenýma tenisákáma a kovovejma ježkama? 30% ()

Galerie (8)

Zajímavosti (8)

  • Film bol pozitívne prijatý aj v zahraničí, keď získal piate miesto v čitateľskej ankete Sovietskeho ekranu v kategórii najlepší film socialistických krajín 1986. (Arsenal83)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v Terchovej, Zuberci, Zvíkove, Vrátnej doline, Mariánke, Smoleniciach, Devínskej Novej Vsi, Bodíkoch, Lakšárskej Novej Vsi, Hutoch, Veľkom Borovom, Borinke a na hradoch Zvíkov a Pernštejn. (dyfur)
  • Herec Ťapák si so smiechom zaspomínal na napínavú scénu počas natáčania: „Hral som Otlaka a Zuzka Frenglová moju frajerku. Boli tam scény na koňoch, a keďže ona nechodila na kondičné jazdy, mala podmienku, že si sadne na koňa, ktorý pôjde len krokom. Lenže mala pri tom náruživo kričať: Otlak, Otlak!, čo by asi pri pomalej jazde vyzeralo čudne. Sľúbili jej to teda, no netušila, že za koňom stál pripravený chlapík a cez ostrú ho poriadne šibol. Takže miesto Otlak, vykrikovala: Pomoc, pomoc!, no potom sa to predabovalo, ako volá na Otlaka.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama