Usměvavá tvář
Funny Face
Usmievavá tvár
Režie:
Stanley DonenScénář:
Leonard GersheKamera:
Ray JuneHrají:
Audrey Hepburn, Fred Astaire, Kay Thompson, Michel Auclair, Robert Flemyng, Dovima, Suzy Parker, Sunny Hartnett, Jean Del Val, Virginia Gibson, Sue England (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Fred Astaire hraje v tomto titulu autentickou roli módního fotografa (inspirovanou životem kameramana Richarda Avedona), jenž promění Hepburovou v pařížskou modelku. (oficiální text distributora)
Recenze (101)
Prečo mi energetická a charismatická Audrey Hepburn neustále vyráža dych? Kombinácia Audrey Hepburn a Fred Astaire, robíte si srandu? Krása, krása, krása. Milujem tento muzikál, i keď dej mohol byť trochu lepší. ()
... a aj tá posledná chýba len pre kópiu, ktorá bola v niektorých scénach obrazovo takmer nepozerateľná. Neviem sa dočkať tých ďalších zhliadnutí s lepším obrazom. 90% ()
Třetí z neoficiální trilogie romantických komedií s Audrey a o generaci staršími muži. A potřetí dávám za tři. A všechny filmy mají něco společného. Mohly být mnohem lepší - nevyužily potenciálu Audrey Hepburn, ani výtečných režisérů a ani zajímavých přiběhů. Ve všech případech tomu vždy něco chybělo. A to něco bylo dost velké. PS: Když přeskáčete hudební scény, tak je se to dá. PPS: Audrey je asi jediná, které to sluší víc nenamalované, než s makeupem. ()
Příjemné překvapení z filmu, od kterého jsem si moc nesliboval. Banální příběh o "ošklivém kačátku" ze kterého se stane modelka a zamiluje se do fotografa má naštěstí spoustu plusů. Zaprvé úžasná romantická Paříž a celý svět módy, například focení jednotlivých fotek je parádně natočené i zahrané. Zadruhé je tu naprosto okouzlující Audrey Hepburnová, která září jako vždy. A i když jsem nechápal, proč ji režiséři na začátku kariéry párovali s mnohem staršími muži, musím uznat, že téměř o 30 let starší Astaire tu v 58 letech vypadá, tančí a zpívá stále skvěle a neztratil nic ze svého kouzla z 30. let. Čímž se dostávám k hudebním číslům, které zdobí každý muzikál a ty jsou tu většinou skvělé. Není tu sice žádný velký hit, ale scény jako procházka Paříží, korida na dvoře, taneční vystoupení v jazzovém klubu či duet v "doupěti" filozofů jsou skvělé a střídají se s příjemnými romantickými scénami. My Fair Lady nebo West Side Story to nebylo, chyběl tomu trošku zajímavější příběh, ale i tak jsem spokojen. ()
"Funny" ve filmu rozhodně není použito jako "usměvavá", i když takový význam by se k zapřisáhlé empatikalistce Jo hodil víc. :) Nepamatuju, že bych někde jinde viděl tanec v temné komoře (camera obscura), rovněž některé záběry z Paříže jsou hodny pozoru, avšak celkově se přikláním spíš k berg.12ovým slovům o průměrnosti než k Jindrosovu vynášení snad až nad My Fair Lady. (Jo a z tanečních čísel mě nejvíc zaujalo to Astaira s kolegyní vydávajících se za ohlášené hosty, když šli k Flostrovi pro Hepburnovou.) ()
Film v podstatě patří mezi podprůměrné muzikály, kterých ve 40. - 60. letech v Holywoodu vznikly desítky, možná stovky. I samotný Astaire natočil mnohem lepší filmy, před i po. Ale co dělá tento snímek jiný, je přítomnost Audrey - ta dodává celému dílu šťávu, bez ní by dnes po filmu neštěkl ani pes. Kromě ní ale ještě musím zmínit výpravu a pár povedených muzikálových čísel. ()
Audrey je zde skutečně usměvavá, tančí a jde jí to velice dobře. Úplně jsem cítil a bylo to i vidět že si natáčení užívala. Není to ničím jiný muzikál od jiných. Jeden, avšak zásadní, rozdíl tady je-Audrey Hepburn. Trochu mi padalo do oka že Fred Astaire vypadá jako její otec a možná i děda...No co už. Já byl u koukání taky funny face. BONJOUR, PARIS !! ()
Audrey je překrásná, úžasná, nejdou z ní spustit oči. Proč k ní ale dali takového staršího pána a není to poprvé ani naposled. Všichni kromě Audrey mi lezli na nervy, taneční kreace mě nebavily a děj byl hrozně jednoduchý a stupidní. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 1956. ()
Musím říct, že muzikály jsem nikdy moc nemusel a tím pádem ani nevyhledával. Výjimku jsem samozřejmě udělal u Lal La Landu, který mě nesmírně nadchl a tak jsem dal příležitost i tomuto. U starších muzikálů se sází především na písně a choreografii, než na samotný příběh. Zde jsou hlavně taneční čísla na hodně dobré úrovni. Od Freda Astairea samozřejmě nic jiného nečekáme, ale musím říct, že jsem byl skutečně nesmírně příjemně překvapen pohybovým talentem Audrey Hepburn. Ta dívka nejen, že je neskutečně krásná (kam se na ní například hrabe "údajný umělý sex symbol oné doby Marilyn Monroe), ale též strašně příjemná, okouzlující, obyčejně neobyčejná, skromná, lidská, elegantní, křehká... no nebudeme to zase přehánět. Nejvíc mě dostalo noční číslo v pařížské kavárně, kde Audrey tančí tak, jak to v 50. letech určitě nebylo zvykem. Škoda jen, že musela hrát tu modelku, protože nalíčená a v šatech nebyla už tak hezká. Největší problém s filmem mám pak při výběru jejího partnera. Fred Astaire je bez diskuzí muzikálová legenda, ale tady už je poněkud přestárlý a ani nijak atraktivní. Moc se k sobě popravdě nehodí a její zamilovanosti jsem měl trochu problém uvěřit. Když nad tím tak přemýšlím tak stejně mi hlava nebere, proč snad v každém starém romantickém filmu je hlavní muž minimálně o 20 let starší než žena (tady je to dokonce o 30). Nevím, jestli to bylo tenkrát normální i ve skutečném životě, ale prostě těch dvacítek zamilovaných do padesátníků a šedesátníků... nevim no. Místo Freda bych si tu představoval třeba Montgomery Clifta či začínajícího Paula Newmana (ale ti by zase nejspíš nezvládli tu choreografii). Pro mě je to kvůli 60letému Fredovi tak na pomezí čtyř až pěti hvězd, s 30letým Fredem by to bylo úplně jasných pět. ()
Jednoduchoučký příběh. Ovšem všechna taneční čísla jsou naprosto úžasná. Jak taky jinak - s velikým Fredem (o Audrey není třeba se zmiňovat). Ostatně Astaire se mi líbil vždy - od filmů s Ginger Rogersovou až po Skleněné peklo. A k tomu ty nádherné obrázky - místopisné i jiné! ()
Tak neuvěřitelně neuvěřitelné výkony herců... ()
Řadový muzikál, který sice má hvězdně obsazené duo Hepburn - Astaire, ale díky tomu třicetiletému věkovému rozdílu na mě ty jejich romantické výmysly působily.... jak to napsat - no spíše jako vztah otce a dcery, než zamilovaného páru. ()
Přes můj veškerý obdiv, který k Audrey Hepburn chovám, jde o průměrný muzikál. Audrey sice až zde měla možnost předvést, že je i skvělá tanečnice, ale to je tak všechno. Děj je natolik nudný, že nelze než obdivovat krásu Audrey, taneční um Freda Astaira a idylické pohledy na Paříž. A to podotýkám, že proti konceptu "Popelky" moje ženská dušička rozhodně nic nemá. Jako poslední výtku uvádím, že tomuto muzikálu chybí i nezbytný zapamatovatelný hit. ()
Ve své době líbivý hravý muzikál, jehož kouzlo vyprchalo a beznadějně zestárl. ()
Na to, jaké je obsazení hlavních rolí, je to dost podprůměrné. Příběh je až moc jednoduchý a klišé. To by mi tolik nevadilo, ale Audrey mohli líp využít. Fred Astaire byl zamlada skvělý, ale ta jeho pitoreskní hlava přibývá stářím na kurioznosti a bohužel mi nedovolil se vžít do příběhu. Škoda, mohl to být o poznání lepší film. ()
Bohužel hodně špatný a jasně nejslabší film Audrey, s hodně naivním příběhem a otravnýma písněma, které sem potom i přetáčel. Dvě hvězdy patří jen Audrey. ()
Film má krásné exteriéry (´Paříž je krásná vždy, zejména když ji můžeme vidět, jak vypadala pře 55 lety). Na druhé straně je zda /pro mně/ trochu staromódní styl vyprávění, postrádám švih jiných amerických muzikálů (s Astairem). Přesto však je milé sledovat tuto "tuctovou" zápletku a čekat až si hlavní hrdinové padnou do náručí... ()
Hepburn tancuje s Astairom......môže to byť lepšie? Inak, Hollywood mal riadne šťastie, lebo nájsť inteligentnú babu na úrovni s tancom a telom baletky nebolo také ľahké ako dnes, kedy už aj gitarista rockovej skupiny má PhD.... ()
1 hvezdička za Audrey, druhá hvězdička opět za Audrey a ta třetí hvězdička....hmmm....za Astaira?...za písničky?....za výpravu?....ne, ne, modní průmysl mi nic neříká, muzikály nemám rád a písně se mi nelíbily. Takže za co je ta třetí hvězdička? Za AUDREY!! ()