Usměvavá tvář
Funny Face
Usmievavá tvár
Režie:
Stanley DonenScénář:
Leonard GersheKamera:
Ray JuneHrají:
Audrey Hepburn, Fred Astaire, Kay Thompson, Michel Auclair, Robert Flemyng, Dovima, Suzy Parker, Sunny Hartnett, Jean Del Val, Virginia Gibson, Sue England (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Fred Astaire hraje v tomto titulu autentickou roli módního fotografa (inspirovanou životem kameramana Richarda Avedona), jenž promění Hepburovou v pařížskou modelku. (oficiální text distributora)
Recenze (101)
ocenenia : MFF Cannes 1957 - Nominácia na 1. cenu ()
Na stare muzikaly sa clovek nepozera pre originalitu myslienky, prepracovane psychologicke profily postav, ale tento muzikal Funny Fane trpi az prilis jednoduchou konstrukciou zapletky. Audrey Hepburn /Prazdniny v Rime, Odpoledni laska, Sabrina/ je samozrejme genialna, ale ako celok ma to neoslovilo. 77 % ()
ač nejsem úplně fanda muzikálů, tak mám paradoxně slabost pro tyhle rozjuchané muzikály z padesátých let. Tím spíš když v nich hraje Fred Astaire a tady navíc ještě božská Audrey. Bohužel ne každý den je ale posvícení a tahle dietní variace na My Fair Lady mě zdaleka neoslovila a nebavila tak jak sem čekal. Písničky jsou fajn, ale nenajde se tu žádná kterou bych musel nutně slyšet znova. Astaire i Hepburn tančí skvěle, ale opět to není nic co bych už v podobných filmech neviděl. No a příběh, který je viditelně inspirovaný již zmíněnou My Fair Lady také příliš originality nepobral. Tak snad příště s jiným muzikálem...65% ()
Aj keď Singin' in the Rain je oveľa oveľa lepší muzikál, ani Funny Face nie je na zahodenie. Spevácke čísla sú dosť nevýrazné, ale zato tie tanečné sú celkom fajn, hlavne keď je na scéne krehká kráska so zasneným pohľadom Audrey Hepburn. Trochu mi vadilo, že jej nevybrali mladšieho hereckého kolegu, no ale prepáčim im to. Výber lokalít v Paríži je super, najviac sa mi páčilo fotenie v prostredí Château de la Reine Blanche (Audrey v bielych šatách, jarná lúka, jazierko a biele húsky). "Girls, think pink!" [arte] ()
Audrey většinou můžu vidět kdekoli a kdykoli. O to víc jsem překvapená, že jsem zklamaná. Ze všech Audreyiných pařížských výletů se tento povedl nejmíň. Všechna hudební čísla totiž jen natahují výslednou stopáž bez toho, aby film nějak výrazně podpořila. Sice by mě nikdy nenapadlo, co všechno Hepburnová dokáže zatančit, na druhou stranu se nedivím, že ji v My Fair Lady nechali přezpívat. Plně se ztotožňuji s komentářem Oskara. ()
Famózne tanečné výkony Freda Astaira aj vo veku 58 rokov, zvlášť chcem upozorniť na to, že tanečné výkony boli natáčané bez strihu kamery na jeden pokus. Pekný film, krásna výprava a exteriéry. ()
Příjemná hra se zpěvem a tancem. Nenáročná, zábavná a romantická. Přesně tak, jak se od americké muzikálové produkce očekává. A Stanley Donen to umí udělat opakovaně správně. Intelektuálka Jo Stockton (půvabná Audrey Hepburn) a protřelý fotograf Dick Avery (starý a stále živelný Fred Astaire) spolu přetvářejí svět módy, aby našli své osobní štěstí. Z dalších rolí je nutné zmínit ženu módního časopisu Quality Woman Maggie Prescott (Kay Thompson) a profesora filozofie Emila Flostra (Michel Auclair). Hravé a rozverné, škádlivé a hádavé, milé a povznášející. A Paříž. Její jméno v mém srdci bude navždy znít! A tak vše jásavě dozpívá a dotančí ke svému nevyhnutelnému cíli a konci. Chtělo by to tančit! Stačí shodit pupek a zbavit se křečových žil. A obhopkám s písní na rtech celou Paříž. Bude to fuška, ale každou hodinu se zamiluji do jiné dívky a taneční krok, při kterém se vyjádřím a zcela určitě uvolním, mi půjde zcela sám. Od srdce a se vzpomínkou na rošťáckou dvojici. ()
Hrat hlavni roli nekdo jiny, jak A. Hepburn, dost mozna by se na tento film uz zapomnelo... Ta se pro tuto roli sympaticke divenky narodila. Zajimavy pohled na Pariz z 50.-tych let v porovnani s tou dnesni. Dejove se nejedna o zadne terno, pisnicky nevyrazne, ale choreografie pekna. ()
Jako existencialista tento film nenávidím, Audrey sežeru všechno, jen ne intelektuálku a při každém dialogu na téma empatismus se mi chtělo zvracet. Funny face vlastně není plnohodnotný film, jako spíš slepenec čísel a písniček ze starších broadwayských muzikálů, a tak když pominu děj a soustředím se jen na jednotlivá čísla, mohu dát s klidem tři hvězdičky za profesionalitu. Fred jako toreador, to se prostě nikdy neokouká. ()
Asi jsem čekala něco víc....Celý výkon Kay Thompson a Audreyina kavárenská exhibice ve stylu Maji Plisecké mi ovšem nedovolí dát jen 3 hvězdy. ()
S ohľadom na ústrednú dvojicu som to mal za tutovku... A s výnimkou pár vydarených scén (nadčasovo ultimátny taneček Audrey v kaviarni a hudobná "improvizácia" Freda a Kay na sektárskom zraze...) to celé udržala priemerne nad vodou IBA charizma ústrednej dvojice... A žiaľ nie ako celok, ale osve... Trošku sklamanie. ()
Průměrný muzikál, kterému hvězdičku navíc přidaly taneční výstupy dvou hlavních představitelů. Hlavně Audreyin tanec v baru byl famózní. ()
U Funny Face mám trošku zásadní problém a to je ten, že nemám ráda muzikály. Opravdu se mi líbí jeden muzikál z tisíce a tenhle to zrovna není. Upřímně řečeno mi hudební vsuvky s tancem v tomhle filmu vadí z jediného důvodu, že si prostě plně nemůžu užít děj a podstatu filmu. Na hlavní dvojici jsem se velmi těšila, ale bohužel mě to celé tak nějak zklamalo. ()
Audrey Hepburn je jedna z mála lidí kteří posbírali kompletní sbírku čtyř velkých amerických ocenění udělovaných v zábavním průmyslu - Emmy za televizi, Grammy za hudbu, Oscara za film a Tony za divadlo. Když jsem ji sledoval křepčící ve Funny Face, říkal jsem si, jestli náhodou nemá i nějakou z tanečních cen. Písničky totiž nejsou krásně odzpívané a vkusně komponované do děje, ale jsou výborně zatančené. Audrey Hepburn za vynikajícím Fredem Astairem vůbec nic neztrácí a konkrétně v sólové scéně v baru předvedla extratřídu a připomněla svou baletní průpravu. Sama zápletka je bohužel tuctová a scénář si občas sám hází klacky pod nohy. Audrey je mnohem půvabnější v přirozené verzi v knihkupectví, a pod nánosem makeupu zmizelo hodně z jejího kouzla. Naštěstí se na přehlídkovém molu jen mihne a těžiště filmu leží jinde. Američané zparodovali tehdy módní francouzskou filosofii existencialismu a přestože nejde o žádný sofistikovaný humor, tak komická složka určitě nezklamala. ()
Zde mohla Audrey naplno využít své zkušenosti a dovednosti z baletní kariéry. ()
"Is it real? Am I here?" Muzikál ako má byť! Je pravda, že koncepčne sa film, najmä čo sa hudby a štýlu tanca týka, hodí do obdobia najmenej pätnásť rokov pred jeho natočením. Verím, že v dobe obrovského rock'n'rollového boomu to nebol taký trhák, ako by si zaslúžil. Čo sa týka tanca, Fred Astaire je excelentný tanečník, to vie o ňom každý. Prekvapilo ma najmä jeho "sólo" s dáždnikom á la toreádor verzus býk. Ak by mi niekto predtým povedal, že takú náročnú choreografiu zvládne 58 ročný muž, pravdepodobne by som ho vysmial. Audrey tiež nie je žiadne drevo a s Fredom pekne drží krok. Baletné prvky a vštepené držanie teľa sa nedajú nevšimnúť, je to však len ďalšie plus. Čo sa týka spevu, u Freda nie je čo riešiť. Audrey má malý problém. V klasickej polohe rozprávania má krásny, tenučký hlas nevinného dievčaťa s milým britským prízvukom. Pri speve to má však ťažšie, keďže práve tenký a nie príliš silný hlas jej neumožňuje taký rozsah, aký by sa žiadal. Spieva však čisto, v rámci možností a to je hlavné. Veľké plus, čo sa tancu a hlavne spevu týka je vedľajšia úloha Kay Thompsonovej, ktorá z rozsahom problémy určite nemá. Uznanie patrí aj režisérovi. Scéna "prehliadka Parížom" je jeden z najkrajších filmových momentov, aký som v poslednom čase zažil. Oscara si zaslúžila vyhrať minimálne kamera. Freda mám rád (1*), Paríž a najmä jeho zachytenie v tomto snímku mám veľmi rád (1*) a Audrey mám najradšej (2*). Za výbornú vedľajšiu rolu Kay a za celkovú atmosféru dávam plný počet. Funny Face made my face sunny. Thanks! ()
I love her funny face. I love her sunny face... Celý to na mě působilo jako óda na Audrey Hepburn. Ano, uchvátila mě... Jak to opět bravurně zahrála, zatančila a dokonce i zazpívala, ale příběh byl docela průměrný. Ale neurazí to ani náhodou. Je to příjemná podívaná. 70% ()
Označiť za smiešnu jednu z najkrajších tváričiek 50-tych rokov by mohol len barbar. Alebo komická postava z muzikálu. Filozofia alebo modeling, dilema, aká sa len tak nenájde v žiadnom filme, či muzikáli. Na muzikál sú melôdie dosť nevýrazné a nechytľavé, zato na tanečnej zložke sa to trochu vrátilo a hlavne vďaka majstrovstvu Audrey, obzvlášť v avantgardnom tanci v nočnom podniku. Na predvádzacom móle, a možno to bol aj zámer, jej prirodzenosť z fotenia v exteriéroch bohužiaľ nahradili umelým výzorom gejše. Dojem z muzikálu nie je nijak úžasný, asi práve kvôli slabej hudbe. ()
I love your funny face...your sunny, funny face! 90% ()
Ústřední pár mi přišel až nesmyslně nepasující, on je scénář vůbec výjimečně prostinká záležitost. Písničky zaujaly snad jen dvě, skvělé bylo ale taneční číslo v kavárně Freda a Kay Thompson, která je mimochodem výborná, energická a vtipná. Audrey poměrně solidně zpívá a tančí a Fred Astaire hraje mnohem uvolněněji a civilněji než ve svých filmech ze třicátých let. Jinak jako celek je to ale dost bezkrevné a energie to nemá ani za mák, navíc ta modelkovská zápletka je hodně otravná. ()