Všude dobře, proč být doma

Tak při tomto filmu nejenom že jsem se nudil, ale také nas*aně zatínal pěsti už po pár minutách. Ani jeden herec mi nebyl sympatický, žádné zasmání, protivný scénář a některé dialogy bych nálepkou odpad dokonce i pochválil. K cíli to byla opravdová štreka a psychické mučení. Po tomto filmu doporučuji si koupit boxovací pytel, nebo si zahrát jakoukoliv vraždící hru a k jednotlivým postavám postupně přidávat identity všech, co se podíleli na tomto paskvilu. (26.09.2009)

Sam Mendes pokračuje ve střídání žánrů a tentokrát natočil konverzační dramedii balancující na hraně mainstreamu a indie podívané. Film má asi nejblíže k jeho debutu Americká krása, taktéž mu nechybí sarkasmus a nezdráhá se uštědřit Američanům (a nejen jim) pár ran pod pás, narozdíl ale od Mendesova předešlého Nouzového východu při všem tom pošťuchování nešetří humorem a pozitivismem. Největší klady filmu třímají ve hravém scénáři, který přetéká úžasnými (opravdu úžasnými) dialogy, uvěřitelnými a sympatickými postavami a je plný trefných narážek a humorných situací, které mě dokázaly upřímně rozesmát. Nemenší chválu si zaslouží i představitelé hlavních rolí John Krasinski a Maya Rudolph, kteří ztvárnili mladý pár hledající nejlepší místo pro zapuštění kořenů tak bravurně, že by s nimi člověk nejradši strávil celý den a navíc jejich jemná gesta dodávají některým humorným situacím ten správný šmrnc. Ano, Všude dobře, proč být doma je další z hřejivých dramedií, po jejichž sledování máte zaručeně lepší náladu a v hlavě se vám začnou protáčet různé myšlenky o životě a tak, ale ten film je prostě tak trefně napsaný, skvěle obsazený a zahraný a zručně natočený, že mi nezbývá než chválit a nějaké to remcání nad provařeným příběhem si pro tentokrát rád odpustím. 90% (20.10.2009)

Asi najtypickejšia ukážka súčasného amerického nezávislého filmu. Prekvapivo od Mendesa, ktorý rád mieša komerciu s nezávislosťou.....vďaka jeho menu sa ale tento film dostal do distribúcie, inak by sme si dva roky museli naňho počkať na čt2 v sekcii americké nezávislé leto. Prirodzený film s uveritelnými hrdinami a trochu prehnanými úsmevnými situáciami. (10.12.2009)

Výborný příklad toho, že milí lidé, milé vyprávění, milá kamera i milé příhody začnou po chvíli docela nemile nudit. (14.02.2012)

Tak, a mám to za sebou! Tento film som dosť dlho sušil v budíčku a s veľkým potešením mu naperiem maximálne jednu hviezdu, pretože s niečím tak nezáživným (tu na csfd v červených číslach!) som sa pekne dlho nestretol. Dialógy samá trápnosť o ničom, postavy jeden odpornejší magor a hipík ako druhý, sám sa divím, že som nezaspal... Vlastne nedivím, lebo keď som vytočený, tak sa mi spať nedá :) Nebudem filmu, ktorý ma vyslovene nasral dávať nadpriemerné hodnotenie len preto, že ho režíroval Mendes, alebo preto, že tak učinili niekoľkotisíc bodoví užívatelia. Nie, nie, páni, ja určite nie. (14.01.2010)

Po Revolutionary road přišel Sam Mendes s něčím odlehčenějším (díky bohu) a do hlavních rolí tentokrát neobsadil hvězdné tváře - ústřední dvojici obsadili John Krasinski a Maya Rudolph, kteří právě svého neznámého (divákovi - mně) vzhledu využili v mnoha konverzačních pasážích. Jejich putování po vybraných městech severoamerického světadílu je pak důkazem toho, že někdy i cesta může být cíl.. v tomto případě pak lze opravdovým CÍLem nazvat cíl cesty. Zní to možná trochu komplikovaně, ale snad pochopitelně. :) Zajímalo by mě, zda tohle měl Mendes v sobě celou dobu, či jestli se jedná o jeho režisérskou evoluci.. každopádně mi Away we go v mnohém připomínalo filmy Woodyho Allena, což je z mé strany rozhodně míněno jako kompliment. (27.11.2009)

60% (14.01.2010)

Americkú krásu považujem za vynikajúci film, ktorý je bezpečne usadený v mojej Top 100. Ďalším trom Mendesovým filmom (Cesta do zatratenia, Mariňák a Núdzový východ) sa už ušli iba tri hviezdičky a viac, či menej rozpačitý dojem, ale stále to boli ešte zaujímavé filmy. To sa nedá povedať o tomto výtvore s čudnými postavičkami, ktoré žijú čudné životy a trúsia pritom čudné reči. Dalo mi dosť námahy dopozerať ho do konca a zasmial som sa až potom, keď som si prečítal, že to mala byť aj komédia. Ale keď som sa nad tým zamyslel, ani som nemal byť prečo prekvapený. Sam Mendes je určite dobrý režisér. Ale s výnimkou Americkej krásy dopláca na mizerných scenáristov. A keď je zlý scenár, tak šikovný režisér odvráti katastrofu, ale vynikajúci film z toho nevzíde. A v tomto prípade ani mierne nadpriemerný. (25.03.2012)

Away We Go... aneb jak olezlá může být upachtěná snaha o 'zakaždoucenu' nezávislou komedii. Nehodné Sama Mendese. (26.09.2009)

Sam ani na piaty pokus nesklamal.. 80% (30.01.2010)

Road movie páru, který zjišťuje, co je čeká jako nastávající rodiče. Přestože jde převážně o odstrašující příklady různě silného kalibru (viz naprosto třísklá Maggie Gyllenhaal se svým partnerem), koncovka je ryze soukromá a rozhodně zvedá laťku místy trochu nevyrovnanému vyprávění. K němu naopak velice sedli neokoukaní herci, hudba i vizuální pojetí. Takový malý nenápadný film, ale je chyba ho minout. (28.02.2012)

Byl jsem velmi mile překvapen, protože jsem nečekal až takový zážitek. Všude dobře, proč být doma je jiné než předchozí Mendesova díla a mě osobně sedl nejvíc (Na Nouzový východ se teprve chystám). A to mám Americkou krásu i Road to Perdition hodně rád. Hlavně díky atmosféře a skvělým hercům. Můj dojem lehce pokazil konec. Přeci jen tak trochu popírá veškeré předchozí putování. Negativa by tedy byly, ale pod záplavou plusů se lehce utopí. Neuvěřitelně příjemně strávená hodina a půl. Silné 4 hvězdičky. Hodnocení: Velmi líbilo (06.07.2010)

Pohodové filmy mám rád, ale v tomto případě se ta pohoda přehoupla v nicneříkající nudu. Za zmínku stojí hudba v pozadí občasných solidních dialogů. 55% (25.12.2010)

Po všetkých stránkach výborné, nesmierne mi toto sadlo .. a parádna muzika! (05.09.2013)

Dokonalý režíjní počin mistra Mendese. Away We Go je citlivě natočená komedie se skvělým soundtrackem a hereckými výkony. Hodně povedený a vtipný snímek. Doporučuju všem. [44. MFF KV 2009] (12.07.2009)

Sam Mendes si po "oskarovém" rozruchu kolem svého "Nouzovému východu" rozhodl odpočinout a natočil malou road movie o hledání místa, kde zapustit kořeny. Na cestu vydal sympatický pár "po třicítce" s dítětem na cestě a nechal je potkávat různá individua, která je na následující rodinný život připravuje po svém. Jedná se o film, o kterém se nedá říct, že je špatný, jelikož v něm vše funguje jak má. Ať už se jedná o skvělé herce, povedenou hudbu, zajímavý scénář i ostatní filmové aspekty. Na druhou stranu je to ten typ filmu, který nesedne každému. Někdo v něm uvidí malý poklad, jiní velkou nudu a někteří zajímavý ale veskrze průměrný film. No a do poslední skupiny se řadím i já. (03.01.2010)

V momente, keď tam chlapák akože zo srandy začne na priateľku vykrikovať v autobuse "Ty píčo jedna!" sa to stáva nepozerateľným. (20.01.2019)

Na 67 pokus se mi to podařilo dokoukat, 66x předtím jsem usnul. Proč? Asi proto že to bylo tak pomalé, tak utahané... Svoji kvalitu to zajisté mělo, ale u mě bohužel... - 7. 12. 2009 - 65% (07.12.2009)

Mendesovi hrdinové jsou příliš "dobří lidé" - byť,vzhledem k jejich dominantně maskulinním rysům by se náleželo napsat "hodní hoši" - na to, aby se před námi jakkoli "lidsky ztrapnili". I když všichni dělají něco, co "podkopává" středostavovská tabu, a vyznění všech čtyř předchozích Mendesových filmů je vůči těmto tabu mentorsky kritické, všichni ti sympaťáci zároveň konají s vědomím, že "vocáď-pocáď, tady už ne". S vědomím, že „Pan režisér“ by je je tu hranici stejně nikdy nenechal překročit. V prvním plánu nám Všude dobře, proč být doma opět předkládá variaci na režisérova hýčkaná témata rodičovství, domova a slupneme i obvyklý krajíček existenciálního nedourčení; ve druhém pak podněty k úvahám nad pružností a původem poetiky "nezávislé road movie". Jsou zde ještě rodiče odtržené od dítěte, apokalyptickou konzumní domácnost, nerozhodnou ženu vyčkávající na manželství, hospodářství dogmatiků, manžely zkoušené za svůj "hřích" a ženou opuštěného "svatého" muže. Zkrátka učiněná „cesta poutníka“, jen zaobalená do technicky příliš vypiplané a uhlazené "esence nezávislé poetiky filmu na cestě". Je tu rasový a věkový rozptyl hlavních i vedlejších postav, je tu krajina zobrazovaná coby odraz jejich myšlenek a emocí a samozřejmě chybět nesmějí nyvé písně s kytarovým doprovodem (a když se k tomu ještě přidá harmonika, panečku…). (08.06.2020)

Sam Mendes pokračuje ve svérázné kritice amerického způsobu života a předkládá nám putování dvojice založením téměř evropské, která za účelem hledání opravdového domova absolvuje průzkum u příbuzných a známých, aby postupně pronikala do různých typů rodin, což ji přivede k utvrzení vlastní jedinečnosti. Na základě problémů jiných si uvědomí ani ne tak, co ve vztahu a výchově dětí chtějí, ale především co nechtějí, což má za následek vyvolání zasunutých vzpomínek, způsobujících návrat do míst, kde sídlilo štěstí pravého domova, na jaký se nezapomíná. Já jsem však čekala mnohem citlivější zpracování s menšími extrémy (i když jak posoudit, co je v Americe extrém a co už ne), takže zhlédnutí navíc mě nemůže nijak obohatit. (31.01.2012)