Hačikó - příběh psa

SPOILER do takej miery ako oficialny text distributora. Môže existovať niečo prvoplánovejšie ako smrť hlavnej postavy, následne usoplená rodinka a slzavé psie oči najvernejšieho priateľa? Pekne to vystihol Subjektiv a myslim, že 20 minút by bolo tak tak akurát. Hallström a Kaczmarek z toho naštastie úspešne extrahujú všadeprítomný Rosamunde Pilcher nádych. Aj keď si mylím, že prvého menovaného to už v posledých rokoch za kamerou moc nebaví. 55% (30.08.2011)

Tak mám už za sebou dosť filmov, ktoré by iných emocionálne rozcítili, no že práve príbeh o psovi bude to, čo ma citovo zrazí do kolien, to by som nepovedal. Ale keď vás na konci filmu režú oči od sĺz, tak na tom filme niečo bude. Kašlať na prvoplánovosť a sentiment. Filmu totiž nemožno uprieť srdečnosť, srší z neho prirodzenosť, herecky veľmi vnímavé a Lasseho režijná senzibilita zožína úspech. Príbehu prospieva najmä fakt, že bol inšpirovaný skutočnosťou, takže aj tú prvoplánovosť a sentiment nemožno natoľko vyčítať. 85%. (19.01.2014)

Obyčejně se nad uslintanými bestiemi nedojímám, ale toto bylo opravdu milé a pěkné. Že jsem v závěru nebyl daleko od pláče považuju téměř za osobní selhání :-D ... Takže čtyři hvězdy, ať nežeru, ale nemyslím si, že by to byl kdovíjak kvalitní film. Prostě jen řemeslně odpovídající sázka na jistotu a krapet citového vydírání. (27.06.2013)

Príbeh o výnimočnom priateľstve medzi človekom a psíkom. Dojímavý snímok, ktorí by mali vzhliadnuť všetci čo túžia po domácom maznáčikovi. Pes nie je hračka na pýšenie sa, ktorú chceme z roztopaše či módy. Je to nový člen rodiny, ktorému sa treba venovať VIAC, ako svojmu novému počítaču či tabletu. Ten totiž má na rozdiel od spomínaných krámov dušu. Krásny film. (27.01.2014)

Jedna z mála výjimek, kdy se remake povedl více než originál (kdo chce porovnávat, originál najde v Levných knihách ve zrůdném růžovém obalu a pod krycím názvem "Věrný pes Čiko"). Tohle je jeden z nejsmutnějších filmů, jaký jsem kdy viděl. Doják je to prvoplánovitý, ale velice účinný, i díky výborné Kaczmarekově hudbě a hlavnímu psímu představiteli, který by měl za ty smutné kukuče dostat zvláštního Oscara (i když jich asi bylo víc). Akita je skutečně nádherné plemeno, a to nejsem pejskař. Skutečný Hachi má v Tokiu tuto sochu, hned vedle té křižovatky s rušným přechodem pro chodce, která musí povinně být v každém filmu odehrávajícím se v Tokiu. (05.03.2010)