Radio Flyer

Vyborna kombinacia chlapcenskeho dobrodruzstva plneho pozitivnej energie, hravosti a detskej fantazie s emocionalne posobivymi dramatickymi motivmi tyrania mladsieho z bratov. Maly-velky film ktory z komercneho hladiska urcite neuspel, no ktory vas zaujme svojou uprimnostou, atmosferou, pribehom a zanecha vo vas mnozstvo krasnych pocitov. Keby som bol reziserom, chcel by som tocit filmy ako tento. (20.08.2009)

Kdybych byl mladší, asi by se mi to líbilo o něco více. O mnoho ne, neboť mým dětským snem nikdy nebylo létání. Když se na Radio Flyer podívám teď, vidím naprosto nerealistický film s pohádkovou zápletkou, příjemnými herci, melodickou hudbou a zcela odfláknutý a trapný konec. Králem filmu je "doslova a dopísmene" Adam Baldwin, který se snad jako týrající otčím narodil, naopak Lorrainre Bracco by raději měla zůstat u rolí typu Mafiáni či Rodina Sopránů, ta mi celou dobu zážitek kazila. Trapný a prostě nesmyslný konec je tak odfláknutý, že jej musím zmínit dvakrát. Na poslední chvíli jsem si rozmyslel ještě nižší hodnocení, a to díky Shaneovi. Takového psa mít.. (07.12.2008)

Len ten kto to zažil vie plne doceniť krásnu, no smutnú myšlienku tohto filmu. Nie je nič horšie, ako násilie a alkohol v rodine, vždy tým najviac trpia len deti. Málokto si uvedomí, že matka je v tomto prípade ešte vinnejšia ako opilecký tyranský otec, pretože pozerať sa na zlo a nezasiahnuť, alebo len naivne dúfať, že sa to zlepší, je často ešte horšie. To bolí viac, hlavne v tej duševnej rovine. To je prípad aj chlapcov vo filme, ktorí si z tohto trápenia urobili svoj vlastný detský svet a hlavne si stanovili cieľ, za ktorým potom išli - únik od toho všetkého. Koniec ma však nemilo prekvapil. Tak málovravné, nereálne, idealisticky karikatúrne a dramaticky odbité, až ma to mrzí. Je to obrovská škoda, pretože 2/3 filmu sú jedna krásne-smutná a zaujímavo naratívne vyrozprávaná dramatická lahôdka. 65/100 (15.12.2016)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $4,651,977║Tržby Celosvetovo $-║ Richard Donner dokazuje svoj filmový cit pre akýkoľvek žáner a ponúka až nečakane podfarbenú detskú mozaiku duše plnej fantázie. Natočil film ktorý viac povie dospelým než deťom, prípadne presnejšie osloví minimum publika a aj preto je tento film skoro neznámy a popritom je tak úžasne spracovaný, že by si zaslúžil obrovskú pozornosť. Pri tomto filme sa dá krásne zaspomínať na detstvo a na pekné sny o svete plnom fantázie, prianí, túžob, čarov, príšer skovaných za dverami... /95%/ (17.10.2009)

Richard Donner byl nejen režisérem, ale téměř u všech svých filmů i producentem. To mimo jiné i z toho důvodu, že sloužil jako spolehlivý mediátor ambiciózních scénářů, které nechával zkušeně přepisovat do realizovatelné podoby. Rozcupoval šestisetstránkový scénář nějakého Maria Puza na Supermana, vykuchal scénář k Dickensovské adaptaci Scrooged i totálně překopal původní text Shane Blacka k Lethal Weapon. Pravděpodobně tím zabil některé odvážné tvůrčí vize (a třeba původní konec Smrtonosné zbraně, ve kterém mělo letadlo narvaný drogama nabourat do nápisu Hollywood, přičemž by zasněžilo celé Los Angeles kokainem, do čehož mělo hrát Sinatrovo Let it Snow, toho je prostě škoda), nicméně tím ale nejspíš zařídil, že některé náměty vůbec byly zfilmovány. K Radio Flyer byl povolán poté, co studio bylo velmi nespokojené s dosavadními výsledky natáčení, které bylo svěřenu autorovi scénáře a režijním debutantovi David M. Evansovi. Ten původně dostal režijní stolici společně s obřím honorářem díky tomu, že právě tento jeho scénář se stal předmětem přetahování mezi Warnery a Columbií, protože zástupci obou studií z něj byli úplně hotový. Vítězná Columbia pak po deseti dnech pod ním zvedla židli a dohodila flek veteránskému Donnerovi, který zahrál svůj signature-spell, tedy překopal celý scénář, vyhodil koho nemusel (včetně celého původního obsazení), snížil počet trikových sekvencí a k tomu zvýšil budget téměř o 100%. Evansovo jméno u režiséra je tu tedy dle mě chybně, protože ve výsledném díle z něj nevidíme ani odraz.___________ Výsledný komerční a kritický neúspěch filmu podle mě přišel z důvodu, že se film nedokáže plně rozhodnout mezi tím, jestli bude předměstským dětským dobrodrůžem (feel-good scény dětských her, komediální momenty) nebo smutným snímáním domácího násilí z dětské perspektivy. Vzhledem k tomu, nakolik je americká společnost na téma násilí na dětech citlivá, je výsledný flop pochopitelný. Já osobně považuji za poměrně depresivní i klasická osmdesátková chlapecká dobrodružství typu ET apod., takže jsem nebyl v žádném šoku, naopak jsem obdivoval, nakolik pečlivě je tentokrát vykreslena neutěšenost prostředí, ve kterém titulní děcka vyrůstají. Stejně jako ve většině jiných filmech tohoto typu vycházejí z finančně zkoušených rodin, které na ně nemají kvůli práci čas a jejich dobrodružství vycházejí z toho, že sami doma nic nemají, tak jim nezbývá než prozkoumávat okolí a dávat věcem nový kontext. Radio Flyer ovšem přichází s inovativním (a naprosto perfektním) prvkem, kdy onen dětský úhel a kontext je ve skutečnosti v závěru transformován na realitu. Pro přízemně uvažující publikum nemůže existovat menší satisfakce, ale pro ty, co jsou si vědomi toho, že pravda nikdy nesmí překážet v cestě dobré historce, nebudou mít problém akceptovat, že realita nikdy nesmí překážet v záchraně života. Cinefilní zkratkou: pokud máte rádi Zvětšeninu, nemůžete nemít rádi tento film. (05.02.2021)