Daleko od hlučícího davu

Jako román to může patřit k dílům světové literatury, ale jako filmová adaptace to patří leda ke kýčovitým banálnostem, kde neustálé náhody postrkují hrdinku trochu klikatou cestou do konečně správného náručí. Náhodou získá jmění, náhodou se zbaví nepříjemného závazku, náhodou si nevěsta splete kostely (cože?!). Hlavní hrdinka je nesympatická persona, která si hraje s muži, až si jeden trochu zahraje s ní. Ve skutečnosti to působilo dojmem, že zatímco ostatní se zmohli jen na zdvořilé nabídky, ona kývla až tomu, který se na nic neptal a šel rovnou na věc. Hrdinka prostě potřebovala pořádně ošu..... SHRNUTÍ: První nabídka může být někdy tou nejlepší. (29.07.2018)

Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil. (16.05.2018)

Predchádzajúce dve filmové verzie tohto diela som nevidel a tak som odkázaný iba na túto jedinú od Vinterberga. Vinterberg spolu s Jensenom sú moji najobľúbenejší severskí režiséri preto som mal aj veľké očakávania. Tie sa z väčšej časti naplnili, aj napriek tomu, že sa tento snímok nezaradil k popredným dielam tohto režiséra, ktorého doménou vždy boli surové, drsné a emocionálne vyhrotené drámy. Veľa z toho sa nájde aj tu, predovšetkým v hlavných postavách Bathsheby a Gabriela, je však limitovaný danou predlohou, od ktorej sa snažil neodkláňať. Bathsheba je emancipovaná, inteligentná a hlavne nespútaná, žena túžiaca po slobode a samostatnosti. Len tak na okraj, ruku na srdce, po čase mi to u nej začalo trochu liezť na nervy, nič sa nemá preháňať. Naproti tomu Gabriel je stelesnený svätec, múdry a šikovný pracant, prekypujúci trpezlivosťou a nekritickou láskou. Postupne, ako sa do hry zamiešajú aj zvyšní dvaja páni (sused a vojak), sa rozdané karty začnú odkrývať a na svetlo sveta sa pomaly začnú drať hlavné charakterové rysy všetkých zúčastnených aj so všetkými následkami a dôsledkami. To je snáď na snímku to najlepšie. V istých momentoch som sa dokonca pristihol pri myšlienke, že Bathsheba dostala čo chcela, toľko preberala až nakoniec prebrala, ale o tom už je život. Žena má často tú zvláštnu schopnosť, že si z veľkého množstva nápadníkov vyberie práve toho najmenej vhodného, z tohto pohľadu sa od viktoriánskeho obdobia až do súčasnosti nič nezmenilo. Skrátka, film má schopnosť cez postavy pohrať si s pocitmi diváka. Všetko podčiarkuje výborne zvládnutá viktoriánska atmosféra (trochu pochmúrnosti a hmly na úkor slniečka a jasných farieb by ale nezaškodilo) spolu s výpravou, kamerou a hudbou, ktorá mi tu náramne zapasovala. Na nadpriemer tu toho dobrého bohato stačí. 75/100 (25.09.2015)

V žánrovém osazení tu nějak postrádám výrazně napsáno "romantický" film, protože po většinu času mi Daleko od hlučícího davu přišlo spíše jako limonádka než nějaké drama, které jsem očekával v nepoměrně hojnější míře. Děj snímku je chytlavý, avšak snadno průhledný a čitelný, místy naivní, což není zrovna lichotivé, ovšem kompenzací jsou příjemné záběry kamery a herecké výkony hlavní dvojice či nějaký občasný zvrat v příběhu, jenž je ovšem, jak jsem již řekl, předvídatelný. Daleko od hlučícího davu je v zásadě zdařilý počin za 4*. (31.07.2015)

A proč se jednou za čas nepodívat k nebi, odlepit se od země a nechat se lehce unášet někam do snů, mimo realitu. Unášet krásnými obrazy, milým příběhem, charakterními muži, platonicky se zamilovat a lehce závidět Bathshebě oddanost a lásku Gabriela. Nadávat, co to ta holka vyvádí a nakonci jí to vlastně ze srdce přát. Možná chvílemi i vidět sami sebe, jak stále hledáme s hlavou vztyčenou vzhůru a přitom se stačí podívat pod nohy.... (04.08.2015)