Poslední vládce větru

Naštěstí jsem neznalý předlohy, ale když už nic, tak mě na ní Poslední vládce nalákal. Je to lepší jak Stalo se a je to rozhodně lepší jak Žena ve vodě. Radši tuhle fantasy blbost, na kterou se rád v nudném odpoledni kouknu (už třeba jenom kvůli těm hloupočkým a pěknoučkým herečkám) než na rádobypřemoudřelé Stalo se, které se mi námětově trefilo do vkusu 100%, ale to bylo tak všechno. Každopádně další film se superhrdiny už prosím né!! (16.08.2010)

3/10 za špičkové triky a slušnou hudbu Jamese Newtona Howarda. Jinak jde přesně o takovou katastrofu, jakou popisovaly recenze na rottenech. Scény na sebe moc nenavazujou, herecké výkony podprůměrné, Dev Patel a jeho filmový otec otřesní a korunu tomu nasazuje konvertované 3D, které ve skutečnosti neexistuje. Dialogy stupidní. Nejhorší na tom je, že se ve filmu NIC neděje, vše popisuje velmi ukecaný voiceover a bohužel to nevylepšuje ani velmi krátká stopáž (nechápu, proč je od Šestého smyslu stopáž vždy stejná). Obávám se, že vznikl naprosto zbytečný film zamyšlené trilogie, která asi nikdy nevznikne, leda tak s jiným tvůrčím týmem. (13.08.2010)

Děsivá prohra a poslední hřebík (alespoň doufejme) do Shyamalanovy umělecké rakve. Těžko říct, co je horší. Jestli obrovský rozpočtový tunel, v němž se v podobě tří větších kulis a jednoho lesa ztratilo 150 milionů, zmatení herci, kteří nemají šajna, co hrají za postavy, anebo scenáristický hnůj, v němž se Shyamalan začne topit cerka po minutě a půl. Je napováženou, že film, jenž je od začátku do konce narvaný expozičními žvásty (byť oproti geniální předloze stále smutně ořezanými), nezvládá na ploše 90 minut vykreslit motivace, představit fikční svět a už vůbec ne stvořit postavy, k nimž divák přimkne a prožije dobrodužství s nimi. Poslední vládce větru je přes hromadu řečí nebývale prázdný, v honbě za "strhujícím" tempem myšlenkově zcela nesrozumitelný a svou snahou o rozjetí velkolepé trilogie rovněž i k neuvěření směšný. Ale co čekat od filmu, jenž do předních pozic v závěrečných titulcích strčí účetní zodpovědnou za výplatní pásky. (13.08.2010)

POSLEDNÍ VLÁDCE VĚTRU je sice nejslabším Shyamalanovým filmem od ŠESTÉHO SMYSLU, ale to ještě neznamená, že se jedná o špatný letní film, přestože nesplňuje požadavky letního blockbusteru, či dokonce o jeden z nejhorších počinů posledních let, když je jeho nepřijetí u angloamerického a evropského publika dáno neznalostí či neochotou přistoupit na odlišné vnímání (pasivní rezistence) a pojetí světa (buddhismus) a úlohy i motivace postav v něm (karma). Hlavní problém bych viděl především ve snaze vměstnat celou první sezóna seriálu (tj. dvacet 20minutových dílů) do jednoho celovečerního filmu (tj. 103 minut včetně závěrečných titulků), přičemž se pro vyprávění - uzpůsobeného pohledu hlavní hrdinky - zachovává to zcela nezbytné. Ačkoliv je koncepce trilogie zachována, opomíjí se, že v kapitole první šlo v americkém anime především o představení a prokreslení postav, obeznámení se zákonitostmi fikčního světa a opuštění pohádkového rámce vstříc žánru fantasy s nastíněním komplexnějších (geo)politicko-ekonomických vazeb a propletených vztahů. Film na výše zmíněné rezignuje ve prospěch podřízenosti základním myšlenkám buddhismu včetně gándhíovského protikolonizačního přístupu pasivní rezistence, a tak si na mainstreamový letní blockbuster dovolí inscenovat scény atrakcí jako baletní představení, ve kterém jde o ladnost pohybu a nikoliv fyzický dopad, flashbacky a montážní sekvence redukující ohromné množství časoprostorých vazeb na naprosté minimum jsou do vyprávění vloženy ne z důvodu vypravěčské nemohoucnosti a neschopnosti prokreslit postavy, ale k podpoření jednoho z významů. Vzhledem příslušnosti k určité kategorii (letní blockbuster podle oblíbeného seriálu) a zacílenosti na konkrétní diváckou skupinu (prepubertální mládež ve věku Aanga) jde o chvályhodný přístup, který si odsudek zaslouží leda za to, že celek vyzní jako poněkud tezovitá buddhistická protikolonizační agitka a Shyamalan jako auteur upozadil svůj rukopis (vypravěčská sofistikovanost spolu se žánrovou nevyzpytatelností a stylistickou nekonvenčností včetně významotvorného barevného ladění v pojednání o upínání se k iluzím na úkor skutečnosti) ve prospěch požadavků studia. (13.09.2010)

V kútiku duše som veril, že Shyamalan ešte dokáže prekvapiť, ale tentokrát sklamal na celej čiare. Príbeh oplývajúci tak dokonalou štruktúrou príbehu si nezaslúžil byť takto sprznený. Pri tomto dokonca aj Emmerichových '10,000 B.C.' vyzeral ako veľkofilm. Keby sa tvorcovia viac zameriavali na podstatu príbehu a trošku vylepšili infantilné dialógy, tak to mohlo celé, aj bez tretieho rozmeru, vyzerať úplne ináč. 45%. (09.10.2010)