Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

IMPAIRED 

všechny recenze uživatele

Dokázal by se tu NĚKDO odprostit od té HRDÉ rudé nenávisti a zkomentoval FILM, ne IDEU?? Všichni jste tak zapálení do těch vašich hodnot že nedokážete ohodnotit film? Doboha! Tak ,můj názor zní: nebavilo mě to a, jako ve všech starých filmech, herecké výkony jsou trochu ustrnulé, a samotný příběh mě ničím nezaujal, což patřičně ovlivnil i můj věk. Proto, z hlediská mojí generace, 50%, protože ten film si své ocenění ve své době patrně zaslouží, at uz mudrlanti hážou vajíčka po Paroubkovi nebo ne. ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Botostroj je paskvil, ale na ten paskvil se docela dobře dívá. Botostroj totiž funguje nejen jako nechtěné "zrcadlo pokřivené socrealistické estetiky", ale v současné době, naštěstí, i jako poměrně zajímavá parodie na socialistickou propagandu. Zajímalo by mne, zda tvůrci v době vzniku počítali s tím, že toto bude někdo brát vážně... Dle dobových ohlasů film lidi spíše nas*l. A ani se nedivím. Ještě drobný komentář k mému hodnocení. Po ideologické stránce je to hnus, o tom žádná, ale já se bavil, a to poměrně dobře. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Au. Inu ať si udělá úsudek každý sám. (první verze komentáře) Tak nějak mi to nedalo. Hned po revoluci šel v rozhlasu rozhovor s Tomášem Baťou mladším. Po mém příjezdu do Německa byl obchodní dům Bata to první, co jsem viděla. Tehdy mě to potěšilo a byla jsem hrdá, že to nějaký Čech dotáhl na mezinárodní úroveň. Viděla jsem snad všechny baťovské dokumenty. Manžel pochází ze Zlína a Zlín znamená Baťa. Prošla jsem si Baťovo muzeum. Při každé velikonoční obchůzce jsme chvíli poseděli u sousedů a poklábosili. Byli to lidé, co u Bati pracovali (nebo někdo z jejich rodiny), bydleli v baťovských domcích, nosili baťovky na nohách. Tehdy jsem prvně slyšela o baťovských mladých mužích, které si sám vychoval a dal jim práci. Když to srovnám s ukrajinskými "zaměstnanci" pana Babiše, měli se ti hoši královsky. Viděla jsem Botostroj jako dítě a nudila jsem se. Viděla jsem ho nyní a začala mít takový divně nepříjemný pocit. Vejražka byl tak přesvědčivý, až z toho mrazilo. Ta karikatura Bati, kterou Turek a Wallo vytvořili je děsivá. Soudruzi dobře věděli, jaká je ve filmu síla a bezostyšně jí využívali. Dívat se na jejich produkty mi působí utrpení. Pro doplnění přehledu celé československé kinamatografie jsem to absolvovala do konce. Předpokládám, že z podobného důvodu toho podstupují i další. Jinak si nedokážu představit nikoho, kdo by se na Botostroj díval dobrovolně a se zalíbením. (druhá verze komentáře 18.1.2018) ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Botostroj je ve své podstatě unikátní snímek. Řemeslně je to průměr a moc nevyniká, obsahově ale budí velké kontroverze. Jde o ryzí propagandu. Celý snímek je naplněn jednostrannou kritikou kapitalismu, očerňováním reálné postavy Tomáše Bati a oslavou komunismu, jako jediné správné cesty. Kapitalisté jsou zde vykresleni jako nemorální jedinci, kteří jdou za ziskem i přes mrtvoly a komunisté naopak jako ideální hrdinové, kteří jsou vždy morálně bezúhonní a ještě stále pomáhají rodině a všem potřebným okolo. Tvůrcům se to ale lehce zvrtlo. Pokud někdo propagandu tak přepálí, vyzní to nakonec jako parodie. Na Botostroj lze nahlížet jako na podivný relikt své doby, který ukazuje i to, co tvůrci nezamýšleli a díky tomu má cenu ho vidět. S odstupem více než třiceti let od komunismu už je to naštěstí jen úsměvné. Nebo jako na dobrou parodii, u které se člověk s alespoň minimálním historickým přehledem a potřebným nadhledem dokáže skvěle pobavit. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelná sprcha zlých lží na adresu firmy Baťa. Skutečnost byla naprosto jiná, nechal jsem si povyprávět od kmenových zaměstnanců firmy(dnes již mrtvích). Jediné, co je pravda jsou ekonomické úvahy Tomáše Bati, že někdy je lépe zboží spálit, než ho prodat pod výrobní cenou. Taky obraz komunistů je celkem pravdivý. Makat se nám moc nechce, podřizovat se vedení firmy už vůbec ne a tak radši tiskneme letáky a nalháváme si, že v době stalinova hladomoru je v Rusku ráj. Pak uděláme tábor, svrhneme zlé kapitalisty a bude ráj i u nás. Což teda byl....jako sviňa! ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)
  • Stejnojmenná knižní předloha Svatopluka Turka, jenž byl u Bati v letech 1926–1933 kresličem reklamních plakátů, byla vydán v říjnu 1933 pražským nakladatelstvím Sfinx. J. A. Baťa zažaloval autora a nakladatele za úražku na cti, 2. listopadu 1933 byl náklad zabaven na základě usnesení Krajského soudu v Praze. Žalovaní se hájili tvrzením, že šlo „o dílo literární a nikoliv o klíčový román, ve kterém nikdy nechtěli tvrdit, že stěžejní postavy by se vyznačovaly opovržlivými vlastnostmi a že litují, že kniha vzbudila dojem opačný“. V roce 1938 bylo vydání díla soudně zakázáno a žalovaní se vzdali autorských práv ve prospěch firmy Baťa. Román byl znovu vydán až po válce roku 1946. (VN85)

Reklama

Reklama