Režie:
Dušan RapošKamera:
Vladimír JešinaHrají:
Marián Zednikovič, Zuzana Bydžovská, Milan Lasica, Andrej Hryc, Milan Kiš, Slávka Šábová, Tomáš Zednikovič, Július Satinský, Miroslav Noga, Jiří Menzel (více)Obsahy(1)
Mladá rodina s dvěma dětmi obývá miniaturní jednopokojový byt na sídlišti, bez naděje na cokoliv lepšího. Do velkého vedlejšího bytu se přistěhuje nový nájemník, který vypadá velmi distingovaně, tajemně a intelektuálsky (Milan Lasica). Po večerech navíc velmi volnomyšlenkářsky. Nešťastní Syslovi, kteří nemohou najít ani chvíli, ani prostor pro své soukromí, jen bezmocně naslouchají zvukům odvedle. Jednoho dne však otec (Marián Zednikovič) nešťastnou náhodou udělá do zdi díru, díky níž může procházet do sousedova bytu. On a postupně i celá rodina začnou objevovat nový svět – zdánlivě svět všeho, na co se Syslovi neodvážili pomyslet ani v nejsmělejších snech. Z prolínání obou prostorů i napětí z odhalení, mizení lidí v jednopokojovém bytě atd. vznikají komické situace vycházející z postřehů z nejvšednějšího rodinného života. Pod kůži se však zadírá i úvaha o lidské svobodě a prostých lidských touhách. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Tento film musel byť na sklonku socializmu veľmi populárny už len preto, ako znamenito riešil bytovú otázku. Stačí trošku karate a problém je vyriešený po všetkých stránkach. Rapoš vymyslel skvelú zápletku, Lasica so Satinským jej dali šmrnc, absurdné situácie a exotické rekvizity. Ako deti sme to radi pozerali, asi aj pre tých pár neprístupných scén, ktoré sa tam objavia ako blesk z jasného neba. Dnes vidím, že film je oveľa náročnejší na pochopenie, ako by sa zdalo, tie ukryté obrazy vtedajšieho sveta, rozdelenia spoločnosti a rodinných problémov sú viac ako len komédiou. –––– Vážení súdruhovia obyvatelia... –––– Pán doktor, ale ja sa ho bojím. Nebojte sa, dal som mu vytrhať zuby. –––– Jáj, Zuzky! ()
Poměrně nadhodnocená komedie, která ovšem přináší líbivou atmosféru mrazení v zádech - nejen ze zakázaného, ale i z lehce oblečených slečen ovíjejících se kolem hada (nebo naopak?). Nicméně přece jen u mě přvládá pocit rozpačitosti, když jsem se i při kraťoučké stopáži stihl u některých pasáží statečně nudit... ()
Ono to vyšlo letos za 49,-?!?! Pomooooc!! To chciiii!!!! :) *** A už to mám! Tak výměnou, za to, že se podívám na Nothing Hill se se mnou (přes iracionální strach ze slovenského filmu z roku 1986) žena podívala... a byli jsme spokojeni oba! Tenhle kousek v sobě kříží několik linií k zamyšlení. Výkony herců jsou fungující! Dokonce i slovenský ind Andrej Hryc byl uvěřitelný! :) Tak tohle je pro mě tedy povedené filmové retro! Ne jako o den dříve zklamání s Dobyvateli ztracené archy... ()
Komedie založená na výborném ironickém humoru a skvělou panelákovou atmosférou:) Herecké obsazení nemá chybu. Je tu spousta vtipných nápadů, které z filmu tvoří velmi zábavný počin, na který se ráda podívám znovu. A co mám nejraději, film působí velmi lidsky a reálně. Žádné zbytečné emocionální či jiné výlevy... ()
Socialistická komediální nuda. 1) Pokud tuto komedii, jak píše komentátor Anderton, "videl snáď každý správny Slovák", pak mě zajímá, jestli to platí i o Češích. Zařadil jsem se mezi ty nešťastníky a musím říci, že mě to nijak netěší. 2) Vlastně jediné, co si pamatuji, je 35letý Marián Zedničkovič v těsných džínách (otec Sysel). ()
Galerie (15)
Zajímavosti (29)
- Doda, syna Svätopluka Sysla (Marián Zednikovič), si zahral jeho skutočný syn Tomáš Zednikovič, pre ktorého to bola jediná filmová rola. (Raccoon.city)
- Stejnojmenná kniha „Utekajme, už ide!“, která diváka vybízí ke koupi na základě zhlédnutí filmu, nemá s filmem nic společného.Jjedná se o antologii scifi povídek z roku 2011, kdy ta úvodní s názvem „Utekajme už ide“ je zombie-horor odehrávající se v ulicích Bratislavy a v útrobách hokejového stadiónu během MS v hokeji. (sator)
- Scenárista Jozef Slovák spomína: "Július Satinský (detektív) bol ranné vtáča. Raz keď sme sa dohovárali, že si kvôli obsadeniu vo filme a stretnutiu ešte zatelefonujeme, povedal: „Však mi zavolajte ráno okolo pol šiestej.“ Myslel som si, že žartuje, napriek tomu som o pol šiestej zavolal. V telefóne sa ozval svieži optimistický hlas. A dohodli sme si stretnutie." (Raccoon.city)
Reklama