Galimatyáš

Tvrdě anachronický (a anarchistický) slap-stick s typickým jeunetovským obludáriem, co tropí voloviny. Potřeba režiséra točit hraný film jako animák je pořád poměrně kouzelná, stejně jako to, že samotná kamera je často samostatným komickým aktérem. Snad akorát škoda toho zastřešujícího tématu. Bohatě by mi stačilo, kdyby protagonista heistoval akorát srdce elastičky než dvě zbrojařské korporace, což je téma, které působí i přes veškerou snahu zkrátka trochu vytrženě z toho pískoviště, kde se zbytek filmu odehrává. (09.09.2020)

Bizarní svět. Svérázné postavičky bezdomovců, budující si jakési sídlo z železného šrotu. Ten svě je ale takový krásně optimisticky barevný. A tahle parta ví, co je to přátelství a když se do toho pustí a všichni dohromady táhnou za jeden provaz, dokáží pěkně zatočit i s nepřáteli v podobě mocných majitelů zbrojařských firem. Celý film je plný dobře vymyšlených gagů a zajímavých vychytávek. (07.01.2015)

Některé postavy a nápady nádherné, a líbí se mi, že to ideově navazuje na svět Amelie, a tak nějak ho dál rozvíjí. Ale téma kritiky zbraní ve válečných konfliktech je na jeunetovsky poetickou imaginaci naroubováno až příliš doslovně. Postavy obou obchodníků se zbraněmi, jakoby postrádali fantaskní vlastnosti, které by z nich udělali přirozenou součást světa tohoto filmu. (17.09.2016)

5.7.2010 ~ Satirická kriminální francouzská rádoby-komedie beroucí si na paškál prodej zbraní a podněcování násilí ve třetích zemích. Satira moc tlačila na pilu, komediálno minimalistické, krimi za vlasy přitažené, takže jen ta francouzská část je... francouzská. ~ Hlavnímu hrdinovi, ještě jako malému chlapci, zabila na vojenské misi nášlapná mina otce. O třicet let později mu udělala do hlavy dírku kulka od stejného prodejce zbraní. Po návratu z nemocnice už nemá ani bydlení ani práci. Je bezdomovec, který má štěstí a dostane se do "rodiny" potrhlých padlých existencí ze šroťáku. S jejich pomocí dokáže poštvat proti sobě dva největší domy prodejců zbraní a padnout na kolena před spravedlností. Pěkný pokus o pěknou pitomost. A vydařil se. Je to pitomost. ~ Parta houmlesů co stojí při sobě, má tolik kuráže a možností, že by se leckteré výzvědné službě možná tajil dech. Jsou tak schopni se dostat na kobylku i dvěma mocným prodejcům zbraní, přičemž jeden bydlí ve svém sídle a druhý v činžáku v Paříži (!). Oba mají naprosto nulové zabezpečení naprosto všeho a stačí malá lest, aby proti sobě zahájili malé tažení, aniž by mezi nimi neproběhla nějaká delší diskuze, která by vše vyřešila během deseti vteřin. Houmlesům vše vychází bez problémů a zbrojaři na vše koukají jak sůvy z nudlí. ~ Tahle komedie je tak absurdní, až není vtipná. Vše začíná smrtí ženisty, časem dostanou nakopáno normální lidé a na konci přijdou masy o práci Těch pár vtipných kousků ve filmu, kterých je vážně jen pár, donutí k pousmání, víc ze mě vyloudit nedokázaly. Vím, že to byly pouze dvě věci a na tu první už si nemůžu vzpomenout. A to jsem film dokoukal před pár minutami. Tak moc se mi to vrylo do paměti. (24.03.2013)

Už dlouho film neodpovídal svému názvu tak dokonale. Galimatyáš je bordel. Přeplácaná hříčka, v níž se vrství "humorné scénky" a Jeunet věří, že montmartrovská optika, groteskní náladička a hrst nápadů udrží divákovu pozornost po 105 minut. Chyba lávky. Už po deseti minutách se kýčovitá přebarvičkovanost okouká a začne iritovat, a spolu s tím se v plné kráse projeví i nekonzistence, zmatečnost a zbytečnost tohohle pokusu o bagetkové Dannyho parťáky. Ztráta času... (01.12.2009)