Dánská dívka

Tom Hooper se rozhodně umí obklopit profesionály ve svém oboru, což je znát zejména na zdařilé vizuální stránce. Ať jsou to interiérové či exteriérové scény, vždy je dokáže podat s citem pro detail a zejména neživé předměty vynikají a v záběrech na sebe strhávají více pozornosti než postavy. Asi by to nebyl problém, pokud by se Dánské dívce dařilo být dostatečně niterným dílem, ve kterém city znamenají více než činy. Tím ale v žádném případě není. Fascinující životní příběh Lili se zde smrskává do neustále se opakujících rozpačitých úsměvů a snahu o (vizuální) dosáhnutí ženské ladnosti. Samotné city či vnitřní rozpolcenost hrají druhé až třetí housle. Na vedlejší kolej byla bohužel přehozena i Gertruda, i když je třeba uznat, že její postava nepůsobí tak extrémně ploše jako Lili. Její vyrovnávání se s novou rolí v manželově životě je zajímavější (a rozhodně méně okoukané), než (ne)vývoj Lili. Je škoda, že Dánská dívka není mnohem sevřenější a nevystupuje ze škatulek, protože životní příběh těchto dvou žen si rozhodně zasluhuje mnohem zdařilejší adaptaci. (30.12.2015)

Asi si ten film zaslouží víc hvězdiček a asi by mě měli lidi odsoudit. Ale prostě estetika by měla způsobovat libost a že jsem schopen nacházet "jedlou krásu" ve všem možném. Ale toto na mě bylo moc. Bylo mi špatně a žaludek mi kopal skoro od začátku filmu až do konce. A on/ona/ono má být hrdinka? To si vážně dávají lidi za vzor??? Sobecká a sebestředná pokřivená osoba. Skutečná hrdinka plná doopravdické lásky byla jeho manželka. To je pro mě vzor síly osobnosti a lásky. (26.10.2016)

Tak napodruhé už jsem neměla problém vůbec s ničím. Film začne, ubíhá a když skončí, máte pocit, že jste nebyli na filmu, ale na hudební symfonii. "Dánská dívka" není "ten film o změně pohlaví", je to především dojemný a inspirativní příběh o lásce a porozumění (Gerta), o přátelství a podpoře (Hans, Henrik) a o síle a odvaze (Einar). A je to také snímek, který (teď už) bez sebemenšího zaváhání okamžitě přidávám mezi svá top dramata. Nejen kvůli tématu, jež je 100% trefou do mého vkusu, ale také kvůli hereckým výkonům, Desplatově hudbě a citlivosti, s jakou je divákovi předkládán. "God made me a woman. The doctor is healing me of the sickness that was my disguise..." Proč tak jednoduchou věc ještě stále někdo nechápe???:-/ Jinak klobouk dolů ohledně atmosféry na projekci, lepší než na promítání v rámci Mezipater.;-) (01.02.2016)

Uvědomil jsem si to sice až po skončení filmu - natolik byli Redmayne s Vikanderovou úchvatní - ale kýčovitější kus jsem už hodně, hodně, hodně dlouho neviděl. Přetvořit z hlediska lékařské (potažmo asi i společenské) historie nepochybně významný příběh v rozhodné době cca pětačtyřicetiletého Einara Wegenera a jeho o tři roky mladší ženy na tragickou romanci dvou fyzicky velmi atraktivních mladých lidí, se všemi těmi kudrlinami okolo, to chce silný produkční záměr:) A to nejsem nijaký bijec "duhových lidiček", který vidí za každým slovem a obrazem transgenderovou lobby:) Nebýt umění obou hlavních představitelů, bylo by to možná až urážející, jakou uslzenou selanku pro masy z té silné látky Hooper vytvořil. Nelituji v žádném případě těch skoro dvou hodin, které jsem s Dánskou Dívkou strávil, ale mám skoro problém zprůměrovat jednotlivé složky, které si v hlavě hodnotím, na červených 70%. (13.04.2019)

Podobně by nejspíše dopadlo Laurence Anyways, kdyby jej byl Xavier Dolan nucen natočit v Hollywoodu. Film s transgender tématikou určený především heteronormativnímu publiku, působí ve ztvárnění přeměny hlavního hrdiny na několika místech neuvěřitelně naivně a krotce. Místo exkurzu do dobového sexuologického kontextu se divákovi dostává opulentní melodram o krizi jednoho manželství. Nedostatky scénáře film ale nahrazuje vizuálně precizní mizanscénou a herectvím všech zúčastněných. Zkrátka a dobře na úrovni filmového stylu velmi líbivý film s trans tématikou, který se nemusíte bát pustit mámě ani babičce. Progresivní je film ale jedině v tom, kolik toho jsou schopni v druhé polovině filmu ústřední herci vybrečet. (09.01.2016)