Dánská dívka

Herecký koncert dua Redmayne a Vikanderová, k tomu překrásné kulisy Kodaně, Drážďan a Paříže, příjemná hudba Desplata a příběh, který je určen spíše ženskému publiku, ale i já jsem si film celkem užil. Akorát mi vadila zbytečně dlouhá stopáž a minimum zvratů, které by udržily dramatickou rovinu. Je to film pro melancholiky. 65% (06.07.2016)

Pozici jasného favorita Hooper neustál. Po veskrze přístupné Králově řeči a všemi emocemi přetékajících Bídnících vypráví další příběh člověka, k jehož pochopení je zapotřebí vstřícný krok. Tentokrát ale naráží, protože ho vypráví až příliš polopaticky. Chybí mu lehkost a hlavně moment překvapení, protože každý dějový zvrat je vidět dlouho dopředu. Často to nevadí, protože Alicia hraje jako o život a Eddie (byť opět snad až příliš specifický a téměř rušivý) fascinuje každým gestem. Jako celek na mě ale tahle Dívka mluví jazykem, kterým mi nic nového nesdělí. (03.02.2016)

Tak tahle nějak jsem si tenhle film představoval. Výpravu, příběh, herce, všechno tohle sedí skoro přesně. Kdybych to chtěl hodně zjednodušit, řekl bych sázka na jistotu. Není to na pět, ale na ty čtyři stačí bohatě. Nejen vzhledem k vyznění hlavní, herecké dvojice, ale také smutnnému osudu jedné, lidské duše, která je uvězněná v tom nesprávném těle. Vzpouzí se, bojuje, ale na ten správný konec, pro ní bohužel není ještě ta správná doba. (10.02.2016)

Výkony hlavných postáv si chvalabohu žijú svoje postavy chváli hodne. Eddie Redmayne hrá ako tak obstojne, avšak prílišné sústredenie na transformovanie ženy zaseklo jeho mimickosť. Alicia Vikander je niečo iné. V úlohe temperamentnej sexi grófky predviedla, aký veľký talent sa v nej naozaj skrýva a film v nej tak našiel poklad. To sa však nedá povedať o réžii. Hooper sa totiž neodvážil prekročiť prah konzumu a zostáva uväznený v požiadavkách mainstreamu rovnako ako hrdinka vo svojom tele. Kým ona urobí krok k oslobodeniu, režisér sa drží zaručených praktík filmovej výpovede. Nemožno prehliadnuť vysokú estetickú hodnotu snímky, ktorá do najmenšieho detailu dbá o výtvarný význam každého záberu. O prepracovanú záberovú dokonalosť sa postaral kameraman a vďaka nemu takmer každý pohľad kamery maľuje obraz na filmovom plátne. Premyslená farebnosť i záberová kompozícia snúbia film s maliarskym umením, no prílišná akademickosť a vystavovanie len „pohodlných“ obrazov z umenia a zo života ukrajuje z presvedčivosti. (11.06.2019)

Filmy Toma Hoopera môžeme rýchlo odbiť slovom midcult, alebo ich formu môžeme považovať za jeho osobitý filmársky štýl. Pravda bude niekde uprostred, ak totiž podľa každého záberu spoznáte režijný rukopis, nikdy to nie je na zahodenie. Prvá polovica, ktorá sa mi páčila viac, nám ukazuje, ako to vyzerá v harmonickom manželstve dvoch inteligentných ľudí. Pripravuje pôdu pre polovicu druhú, aby tu manželka ukázanú oddanosť naplno prejavila. Napriek tomu všetko to porozumenie naokolo nepôsobí úplne presvedčivo. Emócie sú držané pod "pokličkou", dialógy často pôsobia dojmom, že si ich postavy vopred premysleli, aby preboha na seba nezačali kričať a hádať sa. To by sa v tak naleštených priestoroch nehodilo. Napriek výhradám film zanecháva pozitívne pocity. Vďaka príjemnému prostrediu Kodane a Paríža a výkonu sympatickej Alicie Vikander. Jej postavu by totiž chcel mať každý muž za manželku. Ak chápajúci lekár, tak jedine v podaní Sebastiana Kocha. (25.03.2016)