Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    **

    Clint Eastwood se mi pár povedenými filmy jevil jako velice schopný režisér. Ale ne vždycky je tomu pravda a má v repertoáru plno kousků, které nejenom, že nudí, ale příběhově jsou absolutně nijaké a nezajímavé. Pravda zabíjí je jedním z nich. Těch 123 minut mi přišlo jako utrpení, o to hůř mě bylo, že jsem nemohl usnout a ten film pořád stejně otravně a nezajímavě plynul.(20.11.2011)

  • Lyli
    ***

    Musela jsem se smát, když mi cvaklo, že kmet, který má se sedm křížků na krku, hraje svůdného padesátníka (+/-). A to dítě není vnučka...je to dcera! Heh, totální wtf, a dost možná ukázka nulové sebereflexe. Překvapivě tohle nic nezněnilo na tom, že v závěru jsem skutečně byla na jehlách a fandila, aby dojel a zachránil toho svatouška. *Hodně cool konec by byl, kdyby se Eastwood s tou babčou vyboural, nepřežil a umřel by ve chvíli, kdy popravují svatouška. Taky v tom cítíte ten potenciál? Takový ten moment, kdy byste si to regulérně chtěli hodit, protože svět není fér... Jenže to se vám nestane, nebojte.(8.11.2017)

  • Rocky62
    ****

    Jak spletitá jest cesta ku pravdě. Clint poukazuje na korupci americké justice mísenou s rasovou segregací a navíc obohacuje tuto problematiku rodinnými i pracovními trablemi. I v tomto případě potěšil typický charakter Eastwoodových postav. Sobectví, namyšlenost, tvrdohlavost a bezohlednost jsou přesně ty vlastnosti, které jsou s Clintovým charakteristickým herectvím nerozlučně spjaty. Zdatnými sekundanty jsou nepochybně sarkastický Woods či emočně vypjatá Diane Venora. Závěrečných 20 minut je náležitě vygradováno a divák nemá nejmenší potuchy, zda ho čeká happyend, či nikoliv. Kombinace justičních omylů s životními hodnotami má patřičný efektivní dopad na diváka. Řemeslně zvládnutá práce, to je bez debat.(4.8.2013)

  • kocik1
    **

    Rutinní příběh, jakých správný fanoušek thrillerů viděl už desítky. To takhle vezmete šablonu na písmena a namísto stavebních či strojírenských výkresů popíšete tradiční americký příběh o zlé justici, nevinném odsouzeném a novináři, který v poslední chvíli přijde na to, jak to tenkrát bylo. Odlišnosti od obdobných snímků se dají nalézt snad jen v tom, zdali záchrana přijde v poslední den, v poslední hodinu či snad minutu. Nechybí honička s poldy, kteří ale nakonec zmizí, asi aby se to stihlo, ani hodná babička, ve které se hne svědomí. To, co chybí, je všechno ostatní: vlastní invence, překvapení, vlastně cokoli, co by tenhle snímek vyšvihlo alespoň do sedla průměru.(9.5.2017)

  • kingik
    **

    Ostřílený žurnalista Steve Everett s buldočí zarputilostí hledá důkazy o nevině muže, který byl před lety obviněn z vraždy těhotné ženy a zanedlouho má být popraven. Veterán Eastwood se tentokrát moc nevytáhl a předložil tuctovou formou natočený příběh u kterého je předem jasné, jak celý dopadne. 40%(6.2.2009)

  • - Ve filmové adaptaci je hlavní hrdina starší než v knižní předloze - v Klavanově románu bylo hlavnímu hrdinovi třicet pět let, zatímco Eastwoodovi v tomto snímku táhlo na sedmdesátku. Dalším rozdílem mezi filmem a románovou předlohou bylo dějiště: román se odehrává v Missouri, film v Oaklandu v Kalifornii. (ClintEastwood)

  • - Clint Eastwood byl spoluautorem závěrečné písně vytvořené speciálně pro tento film.Singl zpívaný Dianou Krall s názvem Why Should I Care zní při závěrečných titulcích. (Roztržitý Luke)

  • - Eastwood jako novinář Everett pracuje v Oakland Tribune. Skutečnou redakci Oakland Tribune však ve filmu uvidíme jen zvenku - ve scéně, kdy bezdomovec zastavuje Everetta a žádá jej o peníze. Pro potřeby natáčení byla vytvořena věrná replika - scénografové si pozorně prohlédli redakci Oakland Tribune a shromáždili potřebné vybavení a nábytek. (ClintEastwood)