My iz buduščego
We Are from the Future
Obsahy(3)
Jeden z nejpůsobivějších válečných sci-fi filmů světové kinematografie natočil v roce 2008 zkušený režisér Andrej Maljukov, který má na svém kontě ceněné snímky Diverzant nebo V ostře sledovaném pásmu. Příběh filmu se odehrává ve dvou časových rovinách – v současnosti a za druhé světové války. Čtveřice mladíků se živí prodejem válečných artefaktů na černém trhu. Jednoho dne objeví starý zákop, kde je ukryt sejf s dokumenty. Mezi papíry mrtvých vojáků nalézají fotografie, na kterých poznávají sebe sama. Šokovaní mladíci raději odcházejí, když v tom... Jako mávnutím kouzelného proutku se ocitají v roce 1942 uprostřed krvavé válečné bitvy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Poněkud slabomyslný příběh o čtveřici mládenců, kteří skrze nečekanou "válečnou" zkušenost dospěli ke "skutečnému" vlastenectví, má ve své části z roku 1942 oproti proklamované velkofilmovosti spíše televizní parametry (hrstka vojáků se točí na pětníku, resp. kolem jednoho jezera). Dílčím způsobem je však zábavný ("Tváří se jako návštěva z budoucnosti, ale akorát tu balí ženskou.") a skutečně vtipnou práci odvedl tuzemský autor přebalu, když název snímku graficky vykrádá Návrat do budoucnosti (ta spojnice s moderní hudbou zavlečenou do minulosti tam ovšem je). ()
Začátek hodně s nadsázkou, ale postupem času si všichni uvědomí, že minulost nebyla zas tak jednoduchá. Neřekl bych, že to je moralistický film. Je na něm sice vidět dost heroického patosu, ale ty scény jsou silné. Myslím si, že každý člověk, co se zamyslí nad samozřejmostí těch lidí, co obětovali dobrovolně život pro myšlenku svobody, by si jich dnes měli vážit. Dodnes nepochopím jak v Rusku může být v módě nacionalismu se svastikou, když proti ní padlo tolik milionů Rusů. Rychle se zapomíná. Sice nebylo na film moc peněz, ale hodně z toho vyčarovali a hudba je strhující. Není to sice Ryan, ale má to velkou gradaci a originální nápad. ()
Jeden z těch filmů, které jsou sice ukrutně blbé, ale člověk se u nich nějakým zvráceným způsobem vlastně docela dobře baví. Oproti většině ostatních komentátorů však tuhle výbušnou pohádku o náccích, velké vlastenecké válce, kouzelné babičce a okaté Ninočce nepovažuji za příliš dobře natočenou - válečné scény jsou spíš slabší nápodobou toho, co už jsme nejmíň desetkrát viděli jinde a navíc je kazí chudá výprava a chybějící prostorová logika. Mnoho sekvencí se pak vyznačuje velice topornou inscenací, herci jsou (doslova) neuvěřitelní tragédi a postsynchrony svou špatností vážně konkurují i české produkci. ()
Presne ako poster. Gýčovitý popchaos, aneb prvý vojnový film základne školy (až na tú bradavku). Pre dievčiny lovestory, pre chlapčiská prestrelky so skopčákmi. Ale uznávam jedno veliké plus, že má potenciál cieľovku osloviť (moderným a dynamickým vizuálom) a zároveň edukovať (ano odkaz druhej svetovej pomaly zahníva v dejinách a treba refreshovať). My postarší, odkojení Spierbergovou normandiou len unavene mávneme rukou, lebo toto už nie je film pre nás. 50% ()
Překvapivě dobrý moralizující váleční snímek. I když jsem od začátku tušil jaký bude děj, tak jsem se po ty dvě hodiny vůbec nenudil. Při sledování filmu se nedá ubránit dojmu, že je nějaký nedotažený. Herci by mohli být kvalitnější, repliky promyšlenější a emoce by mohly jít víc do hloubky. Mrazivost o níž si námět přímo říkal jsem z něj totiž vůbec necítil. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (1)
- Ve scéně přibližně 12 minut po objevení bunkru, když postavy zkoumají obsah lékárničky, je možné v pravém horním rohu obrazovky spatřit mikrofon. (Topper.H)
Reklama