Kam se hrabe Hollywood

„Kam se hrabe Hollywood“ je další skvělou ukázkou toho, jak se mají točit dokumenty o filmech, a to i o filmech, které jsou béčkového ražení. Je to točené s nadšením, jsou představeny osobnosti, které stojí za pozornost a o nichž byste se jinak nedověděli. Tohle je prostě něco, proč se vyplatí na podobné filmy podívat. Pokud nemáte rádi béčka, tady si uvědomíte, že mají něco do sebe a že byste svoje názory možná měli trochu přehodnotit. A ne jen proto, že tu uvidíte skutečně pěkná prsa. (29.12.2014)

Pokud máte rádi filmy, kde náklaďák přejede chlápka, z jehož hlavy vystříkne kbelík umělé krve, nebo kde vlkodlak vypadá jako přerostlá loutka (a připadá vám to vtipné), tak jděte do toho. Svým hodnocením nedávám najevo, že mě tenhle druh filmů nebaví (respektivě nerozesmává), ale hodnotím kvality samotného dokumentu. Ten se slibně rozjíždí a nabízí představení exploitační kinematografie a stručné rozdělení na kategorie. Jenže pak se to nějak vymkne z ruky a tvůrci jen představují další a další filmy a servírují další cool nechutné záběry. A pokud nejste naladěni na jistou vlnu, přijdou vám tvůrci těhle filmů jako ulítlí magoři (a tentokrát to nemyslím úplně v dobrém smyslu slova). Tenhle dokument zkrátka v druhé půlce ztratí švih a je moc dlouhý. (10.07.2010)

Tento "dokument" není až taková bomba, jak by se mohlo z některých komentářů zdát, těžko se vlastně dá mluvit o dokumentu, protože narozdíl od toho, co by se dokumentem nazývat mělo, od tohoto filmu samozřejmě nemůžeme čekat, že půjde do hloubky, bude se snažit o nějaké ucelené, závažnější sdělení. Ale čeho se dočkáme svrchovaně jsou ukázky z australských béček a céček, doplněné zasvěcenými komentáři jejich tvůrců a Tarantina, čili těch několika málo exotů, kteří si ony filmy po těch letech vůbec pamatují... Některé předvedené kousky se ale zdají být opravdu zajímavými záležitostmi, ze kterých stejně jako z komentářů k nim je cítit velká dávka zápalu pro pěknou dávku poctivé béčkové filmařiny a občas taky magořiny. (12.08.2010)

Zabavná a naučná podívaná na téma australského braku od Marka Hartleyho, autora výtečného dokumentu o Cannon Films (Electric Bogaloo) a pozdějšího remaku filmu Patrick, klasiky australského explotačního horroru (aka ozplotation). Not Quite Hollywood vás svižně seznámí se souvislostmi a vznikem australského filmu a jeho vývojem přes oplzlé komedie a béčkové shockery po seriózní kinematografii Petera Weira (PICNIC AT HANGING ROCK) a Teda Kotcheffa (WAKE IN FRIGHT). Podstatnou čás filmu doprovází rozhovory s Quentinem Tarantinem, zasvěceným fanouškem ozplotation. Doporučuji. (12.12.2016)

Tak tohle byla tedy slušná jízda (jak ostatně už upoutávka napovídala)! Plná všemožných bizarností, ovšem zároveň opravdu zábavná. Na čemž mají samozřejmě hlavní zásluhu ony bizarnosti a pak všichni ti, kteří se účastnili vzniku těchto filmů a jejich příběhy a naprosto šílené historky z natáčení. Ale zaujmou i ti, co je kritizovali + Quentin Tarantino s jeho zápalem a několik dalších režisérů. O australské kinematografii jsem předtím nevěděl v podstatě nic, tím méně o této její kapitole a tohle bylo opravdu skvělé rozšíření obzorů. Teď už jen zbývá se na nějaké z těchto snímků vrhnout a zjistit, zda z nich budu slintat blahem jako Tarantino. O čemž tedy silně pochybuji, ale nechám se překvapit. Kdo ví, co se může stát? (11.05.2020)