Režie:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (více)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Ale jo. Tady musíte počítat s omezenými triky a výpravou do ateliérů. Takže v rámci žánru a možností padesátých let jsou triky super (nelíbila se mi ta přední projekce v knihovně, proboha) a James Mason tomu dodává charisma, zatímco ostatní jsou velcí sympaťáci (Pat Boone takový Berdych s velkými svaly, jeho moc pěkná nevěsta Diane Baker, Arlene Dahl jako MCBP a Islanďan Peter Ronson). K tomu solidní dabing dělaný v launching roce TV NOVA v Brně (Lakomý, Běhůnek, Dítě, Brož). Mnoho a mnoho umělých skal, hodně umělých. Ten závěr jestli takhle Jules popsal, pak asi taky nevěděl, jak z toho ven... ()
A v základu se toho Verna nakonec docela drží, tvůrci pouze přidali pár dalších detailů pro větší dramatičnost. Oproti předloze film trochu mění tón, je mnohem veselejší a okázalejší, což ale nakonec ani tak nevadí – nehodnotíme zpracování předlohy, ale film jako takový. No, byla to pěkně humorná pytlíkovina, se spoustou zajímavých efektů, trhlých postav a jednou hezkou kachničkou (mimochodem, fór s kachničkou a jejím milencem byl geniální). ()
Poslední ze tří velkých amerických adaptací Julese Vernea 50.let - před tím 20 000 mil pod mořem a Cesta kolem světa za 80 dní. Na rozdíl od obou jmenovaných je Cesta do středu Země asi nejméně ambiciózní, ve své jednoduchosti možná až béčková. I když jistě ne rozpočtem, protože rozlehlé dekorace Atlantidy, houbového lesa a dalších prostředí jistě nebyly z nejlevnějších. Filmu dominuje fantasticky tísnivý soundtrack Bernarda Herrmanna (hlavně útoky ještěrek působí vážně démonicky). I přes svou délku Cesta do středu Země příjemně ubíhá, a občasné logické kotrmelce a naivní momenty se snadno odpustí. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $10,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Moc ukričané, priamočiare, povrchné dialógové prestrelky ktoré nikam nevedú, bez lepšieho závanu dobrodružstva, snaha o odľahčenie do prázdna, by som povedal až Anglicky chladné prevedenie, akurát triky a kulisy ako tak újdu, ináč dosť nezvládnutý projekt a to som sa moc tešil, remake z 2008 je fakt zábavnejší. /40%/ ()
Kýč místo dobrodružství.¬ V místech, kde zdejší uživatel fragre obdivuje "nádherné staromódní dobrodružství" vidím já umělohmotný scénář tehdejšího USA filmového velkoprůmyslu; milý humor Verneův nahrazen přituplými nápady "hollywoodských" "mozků" zaměřených na ženy či drůbež (souvislost se pochopí po zhlédnutí); papírové kulisy jsou až příliš odfláklé i na dobu natočení (je to prostě dáno ne dobou, ale nepéčí — vždyť oni nám to diváci zbaští, známe své Američany, točte se, dollars!). Zpracováním necílí snímek ani na mládež, s ohledem na jisté náznaky mezi profesorem a vdovou.¬ Jak nesnáším "artová" díla, snoby a jejich komedie, ještě více je mi protivný přístup k umění, jaký předvedla tato "Cesta do středu Země". Doporučuju jako krajní případ pro maminky, jejichž děti jsou zrovna zlobivé a ony je chtí zabaviti.¬ Na závěr malá poznámka o kýči, kterým tato "Cesta" je. Nevadí mi, ba, mám rád kýče druhu obrázků s jelenem, zátiší s trpaslíkem atp.; ale udělati z Verneova románu kýč — to je totéž, jako byste Moně Lise od da Vinchiho přimalovali knír. Tfuj.¬ Příhodná opoznámkování: uživ. Mikino00, xaver. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (8)
- Mnoho lidí v davových scénách byli studenti Edinburské univerzity. (Marek06)
- Dimetrodonm se kterým se hrdinové příběhu utkali, je rod vymřelého masožravého pelykosaura. Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 280 až 265 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci. Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Ve filmu za skutečný exemplář zaskakovala zvětšený a domaskovaný Leguán nosorohý. (sator)
- Společnost Fox dala zelenou této velkorozpočtové produkci částečně díky úspěchu filmů 20 000 mil pod mořem (1954) a Cesta kolem světa za osmdesát dní (1956). Stejně jako v případě těchto předchozích filmů se ukázalo, že vysoké náklady byly dobrou investicí, která vyústila ve velký kasovní trhák. (Marek06)
Reklama