Režie:
Vittorio De SicaKamera:
Roberto GerardiHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Marcello Mastroianni, Aldo Puglisi, Tecla Scarano, Marilù Tolo, Alfio Vita, Pia LindströmObsahy(1)
Italská domácnost: bývalá prostitutka se srdcem na pravém místě a její zámožný samolibý milenec, kterého by po letech ráda donutila k sňatku, aby tak zajistila budoucnost svým třem synům. Kdo je otcem kterého z nich, ví jen ona. Nikoli jediné, ale nejpamětihodnější setkání výbušné dvojice Lorenová/Mastroianni v De Sicově bezchybné režii. (NFA)
(více)Recenze (135)
Tak tohle je pravá Itálie. Spousta křiku, zuřivá gestikulace, hysterické scény, záchvaty vzteku, urážky, vyhrožování, pláč, třískání nádobím, rozbíjení nábytku a tak všelijak podobně. A Domenico je pravý Ital. Zazobaný, arogantní děvkař, který neumí udržet slovo ani liru a pod vzhledem Rhetta Butlera skrývá pravou identitu pohodlného, sobeckého sraba a přesvědčení, že je pánem tvorstva. Což se ukáže být mylným, protože pánem rázné prostitutky a filuty Filumeny rozhodně není, jakkoli mu ona celé roky slouží (ve dne v domácnosti, v noci v posteli) a rodí mu děti, a marně usiluje o kariérní postup – manželství. Což se jí po 22 letech konečně povede. Lstí, pochopitelně, donchuan Domenico totiž ani za tu dobu špetky charakteru nenabyl… Sice jsem se párkrát zasmála, ale z mého pohledu je italské manželství spíš drama než komedie. Asi že holt nejsem chlap. ()
Opět výborní Mastroianni a Loren pod vedením Vittoria De Sicy. ()
To jsem si mohl myslet, že když starý zloděj kol De Sica natočí komedii, vyjde mu z toho zas sociální drama. Čímž nechci říct, že jsem se nenasmál, naopak, tak upřímně jako ve scéně Filumenina zázračného uzdravení jsem se nechechtal už pěkně dávno, ale taky jsem se bohapustě dojal nad tvrdou realitou, v které ten na povrchu lehký příběh stojí oběma nohama. Naše starosti na jejich hlavy, přátelé. Když pomyslím, že tohle kdysi byla běžná spotřební kinematografie… Radši nedomýšlet. — Sophia Lorenová je tady za naprostou bohyni, ženskou i hereckou – kdo jiný než pravá bohyně by měl schopnosti a odvahu před kamerou takhle autenticky vizuálně i osobnostně vyzrát (komu to připadá jako zošklivění, neví nic o kráse) z plaché sedmnáctileté holčiny do čtyřicetileté životem ošlehané, ale nezlomené ženské. **** jen kvůli tomu, že ho z toho Vesuvu neshodila ona, syčáka jednoho, a kdo ví, jestli to nakonec nezvednu na pět. ()
Film jsem viděl za život 5x a nyní jako stařec jsem si v něm zase něco neobyčejného našel. Skvělé herectví! To už se v ČR nenosí, stojí na značkách a přeříkávaj debilní texty. Mám to v originále, nedabované. Když Sofia řekne "Luciano" to zní. Všimnul jsem si i sociologické formy toho filmu. Sluha je vždy malý a blbý. Služka je vždy pracovitá, malá, sympatická jako prdel a dovede být i zlá. Sica z obyčejného příběhu děvky a války udělal klenot. Točilo se to v Neapoli, magické město. Sofia tam bydlí a v r. 2013 si nechala barák natřit na hnědo. Čuměl jsem na silnici před tím barákem s teleobjektivem Nikkorr 200. Nevylezla, nebo nebyla doma.... ()
Vittorio De Sica dokáže natočit skutečně vše, od veselého po smutné a stále skvěle, Sophia Loren je skutečná královna Itálie a Marcello Mastroianni nejen chlap na pokraji smrti z nudy, ale i štastně milující a zmateně vyhrávající neapolský tatínek-patriot. ()
Celý film sa točí okolo Sophie Lorenovej v roli šľapky so zlatým srdcom a často je stereotypný ako sa dá od podobného námetu očakávať. Ale i napriek očiprepaľujúcim vnadom sa Lorenovej podarilo poľučtiť svoju postavu a vtiahnuť diváka do trápenia nerešpektovanej ženy. A exceluje. Ostatní herci sú taktiež skvelí. I cez to všetko, niektoré peripetie sú uveriteľné len ťažko, viď Lorenovej starnutie, kde nič nemohlo prekryť jej živelnosť! ()
Pěkný film, ale na mě až moc romantický. Ovšem pohled na krásnou Sophii mě donutil dokoukat film do konce. ()
Půvabně italské představení - viděl jsem i divadelní provedení Filumena Marturano s výtečnou Stašovou v hlavní roli, ovšem Sophia je jen jedna. A to, s jakou grácií se ve třiceti letech zhostila role trojnásobné matky, je pouze fakt o tom, že to není pouze půvabná, ale i talentovaná herečka. Rovněž tak i Mastroianni po jejím boku působí sebevědomě, zůstává jen otázka, proč se tyto italské legendární filmy odsunuly z televizních obrazovek a dávájí se pouze americké škváry. Jinak opět jsem se přesvědčil, že Lorenka pod vedením De Sicy podává perfektní výkony. ()
Film začína akoby koncom príbehu a nasleduje zoznamovanie s minulosťou. Tá je taliansky ukričaná, spočiatku zaujímavá, neskôr už dosť presladená. Herecký koncert, ale hudba, teda scenár, sa občas zadrháva, keď ma príbeh nudí. –––– Řekl jste mi tu nejkrásnější věc na světě. Že mě chcete vzít sebou a ukázat mě všem. ()
Další italský film, jenž balancuje na hraně snesitelnosti. A přece má jisté kouzlo. Ingredience (divný, ukřičený humor) sice nasvědčují, že by měl býti poměrně trapným. Leč to se nestane. Nikdy se neuchýlí k ordinérnosti a ubohosti většiny dnešní produkce (jedna hvězda je pro Mastroianniho). ()
krasne vazna komedia, ktora ked ide na vec vazne tak v podtexte a ked s humorom tak poriadne: falosne umieranie ma totalne zabilo. excelentne duo sophia vs. marcello a krasny pohlad na nekonecnu lasku a tuzbu byt pri muzovi ktoreho miluje. este jednu porciu prosim. ()
Výrazně dramatické a místy velmi vtipné. Opět expresívní projev Lorenové s umírněnějším ale nikoli nudným Mastroianniho šviháctvím. Některé scény berou dech a je to esence Itálie jak vyšitá. ()
Klasické dielo talianskej tvorby. Marcelo a Sofia... Hlavne Sophia je výborná. Ak sa zahladíme na jej postavu, tak v dnešných časoch by si moc nezahrala, pretože dnes letia herečky, ktoré sú tak trochu chudého výzoru. Celkovo film hodnotím 80%. ()
Jeden z nejlepších italských filmů a navíc tak ze života. Vlastně to není ani moc komedie, první polovina je vtipnější, i v druhé se často usmějete, ale je to víc drama. Film zabaví, postavy jsou skvělé a dvojice MM + SL jako vždycky funguje na výbornou. Nejvíce mě bavila scéna, když Filumena "ožije" a následná, ta pravá italská hádka. Filumena je sympatická a fandit jí prostě musíte. Konec je dojemný. "Jen brečím. A je to krása brečet." ()
O něco slabší snímek s duem Loren-Mastroianni. Ten humor se tam celkem vytratil. ()
Manželství po italsku mne kouzelnou náhodou dostihlo v krušném období před svatbou kamaráda s osobou, která jej ku sňatku kormidluje * bůh-jen-ví zda hnána čistou láskou nebo nějakou patologickou dispozicí * operujíc pohrůžkami vážné choroby. Umíte si tedy představit, že na mě filmová adaptace Filippoho divadelní hry udělala mohutný dojem. De Sica, enfant terrible neorealismu, který patos přehazoval mezi scénami vidlema i po formálně syrových sociálních výpovědích typu Zloději kol, Zázrak v Miláně nebo Střecha, aniž by tím moc diskreditoval dramatickou rovinu, prokázal i zde smysl pro rovnováhu, usměrňující příběh k co nejvšěstranějšímu účinku. Víc než o co jiného jde ale o film herců. Na přetřes v souvislosti s adaptací přichází častěji Sophia Loren. Neprávem. Zatímco ona exceluje hlavně v dramatických polohách, Mastroianni je především k popukání, když na sebe do zrcadla huláká "kretíno", nebo když když chabě bojuje proti svému osudu v podobě odhodlané mašině Lorenové o slasti svého staromládeneckého pobytu. O věčných pravdách stran lásky, manželství a mateřství se dá samozřejmě diskutovat. Manželství po italsku se daří přes zřejmou zaujatost kromě dojetí a legrandy navozovat extrémně fotogenickou a koukavou příležitost se nad nimi pozastavit. A s ohledem na děsivost nevyhnutelnosti pointy obdivovat řemeslnou zručnost, která jej navzdory učinila dojemným. ()
Ten film jsem viděla nesčetněkrát Mastroianni byl fakt idol.Se starými filmy se v poslední době roztrhl pytel.Podle mě se tím látají "díry" v absenci kvalitní současné tvorby. To radši ani nebudu rozebírat.Čisté zoufalství ()
První půlka se mi zdála hodně slabá, hlavně Sophii Loren (ve skutečnosti 30ti leté) jsem těch 17 let neuvěřil ani náhodou. V druhé půli už film nabral na tempu a zajímavosti, ale více než průměr dát nemůžu. Moc se mi líbily "cikánské" interiéry a exteriéry Neapole - oproti sterilním dokonalým hollywodským kulisám vítaná změna. ()
Dobře jsem se bavila italskou horkokrevností a ztřeštěností. Koloběh života tam probíhá úplně jinak, živly jsou buď v symbióze, spíše však v celoživotním konfliktu. Filumena chtěla být váženou ženou žijící v blahobytu, ale brzdil ji prořízlý jazyk a jednoduchost myšlení. Nemám pocit, že by prožívala skutečný vztah k někomu, už vzhledem ke svému řemeslu. Stejně tak byla citově chladná ke svým synům, které jen tak pohodila k někomu na výchovu a svou nepřítomnost revanšovala dárečky. Uměla si však dát všech pět dohromady a dokonale se pomstila. Herecké výkony tentokrát vyvážené. ()
Po vtipné a svižné první polovině přišla až zdlouhavá linie s dětmi, která mě už tak nebavila. Komedie se trochu proměnila v drama. Oba hlavní představitelé jsou samozřejmě skvělí. ()
Reklama