Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chamtivost je dobrá, chamtivost je zdravá... Hollywoodský režisér Oliver Stone se vrátil ke kultovní postavě charismatického finančníka Gordona Gekka v podání Michaela Douglase z filmu Wall Street po 23 letech a natočil pokračování s příznačným podtitulem Peníze nikdy nespí. Děj se tentokrát odehrává v roce 2008 na pozadí příběhu největší bubliny v dějinách, která vyústila v globální ekonomickou krizi. Bývalý elitní makléř Gordon Gekko představuje padlou legendu a ikonu Wall Street. Ve vězení si odpykal trest za nelegální spekulace a nyní se věnuje ekonomickým přednáškám, které předjímají nástup globální ekonomické krize. Zdá se, že se z něj stal jiný člověk. Aspoň by tomu rád věřil mladý makléř Jake Moore (Shia LaBeouf), který zrovna řeší pracovní problémy po sebevraždě svého mentora a investičního správce Louise Zabela (Frank Langella). Ambiciózní Jake randí s Gordonovou dcerou Winnie (Carey Mulliganová), která před lety přerušila s otcem kontakt a odmítá uvěřit, že by se mohl změnit. Jake a Gordon se vídají za jejími zády, společně řeší svět byznysu a financí, zároveň se snaží pracovat na urovnání křehkých rodinných vztahů. Minulost sice člověk napravit nedokáže, ale může se snažit pomoct. Otázkou zůstává, zda to platí i v případě Gordona Gekka, který v hloubi duše touží po návratu do světa velkých financí. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (687)

kinej 

všechny recenze uživatele

Vlastně se mi skoro celý druhý Wall Street líbil téměř jako ten první. Od prvních minut je to Oliver Stone jako zamlada. Svižné tempo záběrů, dynamický střih dělají film obrazově bohatým a s radostí koukatelným. Scénář je pak prošpikován velmi zajímavými názory na stav soudobé tržní ekonomiky a žádný z herců filmu také neškodí. Nějak mi ale nesedlo posledních pár minut, které celkový dojem dost kazí, protože Gordon Gecco přestává být tím uvěřitelným skoro sympatický prevítem, a stává se nerálnou postavou měnící postoje podle toho kam chce Stone film směřovat. Závěr jako by byl na zbytek filmu přizáplatovaný, jakoby k filmu vůbec nepatřil. Najednou to není o trhu a penězích a místo nějakého zajímavého rozuzlení se dostaví poselství o rodině a dětech a všechno je happy jako svět před finanční krizí. Douglas přestane být Geccem a začne být samaritánem a očekávané odpovědi zmízí do ztracena. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Si smutný muž, Gordon.“ V prvom rade - nie som fanúšik Olivera Stonea. Skoro žiadny z jeho filmov nemám rád. S výnimkou Wall Streetu, to mu fakt vyšlo. V druhom rade – potešilo ma, že štúdio Fox neurobilo remake, ale risklo to s poctivým pokračovaním. Výsledok nie je taký dobrý, ako originál, Josh Brolin je príliš obyčajný zlosyn, stopáž je zbytočne dlhá, Gekko je raz dobrý a v ďalšej scéne zmrd, kto sa v tom má orientovať?. A dialógom, v ktorých postavy rozoberali peniaze, som vôbec nerozumel. Našťastie, Michael Douglas je charizmatický muž a len čo sú na scéne Wallach, Langella, LaBeouf, či mladučká Mulligan, bavilo ma to. Ale chápať som nechápal ničomu. ()

Reklama

Spooner 

všechny recenze uživatele

Nestrhne tolik jako první díl a vůbec mi to i přes zasazení do finanční krize přijde jako celkem zbytečné pokračování, bez kterého bych se obešel. Příběh totiž nepřichází s ničím působivým, není to tak napínavé a dialogy nejsou tak strhující jako v případě jedničky. Navíc mi tam trochu vadila ta linie zbližování otce s dcerou, která mi nezapadala moc do prostředí, kde každej každýho podvádí. Úplně zatracovat ten film ale rozhodně nejde. Rozhodně jde o nejlepší Stoneův film za posledních 10 let, jeho názory zde nevadí tolik jako jinde a kamera je vynikající. Hlavně se může Stone opřít o bezchybné herce od sázky na jistotu Michaela Douglase, po staré matadory v čele s Eli Wallachem a mladou krví Carey Mulligan a hlavně Shiou LaBeoufem, který se zde poprvé objevuje v ryze dospělé roli a je opravdu výborný. A právě díky tomuto obsazení se z toho dal vytěžit mnohem zajímavější výsledek. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Achillovou patou většiny narativních uměleckých děl není vytvoření krize či katarze a z ní vyplývajícího efektu stimulujícího divácký afekt - prchavé pohnutí, ale závěru. Tedy poslední třetiny, která uzavírá předchozí avanturistický kejkle. Jak vhodně ukončit příběh, toť spisovatelova řehole a věčná hádanka, uspokojivě doposud nerozluštěná. Tentýž problém se týká romantických komedií, v nichž po první rozdováděný polovině vykrystalizuje nedůvěryhodný morální apel, jako by filmaři navazovali na tradici amerického slovesného umění, v němž je vyprávěný příběh nositelem zřetelné morality. Jak srdnatě demonstruje Wall Street 2, tento spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má samozřejmě politickou rovinu v podobě střetu zakonzervovaného status quo a prosazování reformních změn: na jedné straně hamižní prodejci nemovitostí a vysocí hráči z americké burzy vyznačující se intenzivní racionalitou prostředků a naprostou iracionalitou cílů, proti nim gender v podobě ukníkaně citlivého hlavního hrdiny a jeho dominantní partnerky, které se musí neustále za něco omlouvat, dotyčná je - jak jinak - aktivně činná v levicové multikulti neziskovce a going green. Spor mezi nekonečným vršením událostí a nutností je uzavřít má ale i svou skrytější podobu dramaturgickou, protože v obecné rovině je každý film reprezentován ve formě fragmentů či soudržné narace, jinak řečeno ve formě periferií či jader. Tyto formy se různě kombinují, přičemž pro jednu formu je obvykle „zapomínána“ druhá. Pokud se zapojíme do hry na periferiích příběhu, obvykle nás přestane zajímat jeho původní jádro a utápíme se v balastu doplňků - jak je tomu např. v případě sběratelských karetních her Pokémon či Magic nebo u panenky Barbie. Stáváme se sběrateli, archiváři, hráči, příběh nám uniká, bortí se. Pokud jsme postaveni do jádra příběhu, tak proto, abychom zkonsolidovali předešlý chaos. Krize je vrcholem dramatu, jeho „středem“, jádrem, často nejdelší částí. Je v ní odvrhováno vše podružné, nepodstatné. Variantní řešení jsou postupně vylučována, takže nakonec není možno se vyhnout rozhodující srážce. (-spoilery-) Ve Wall Street 2 představují periferii brilantní dialogy na téma capitalism&money určené všem ekonomickým geekům a jádro, do filmu zjevně nepatřící, romantická vztahovka a nemístný happy end, který vše dobré z předešlých minut obvykle přepíše, protože filmy si pamatujeme hlavně podle posledních několika minut a jsme klidně s to zapomenout skvěle pojatý vizuální gryfy/grafy uprostřed příběhu souznící s dravým tématem wallstreetských finančníků. Jako by chtěl Stone na ten konec záměrně upozornit. Lze ho vyložit pěti způsoby: Stone (a) se buď někde kapitálně připil, anebo (b) se snaží po vyhroceným WTC rehabilitovat u demokratů, popř. (c) na něj tlačili producenti, samozřejmě (d) se nabízí vnímat konec i jako sofistikovaně falešný závěr neboli jako takovou co nevidět prasklou bublinu, nicméně (e) dle mého onen nepatřičný konec dává dokonale do souvislosti ony periferie a jádra, respektive věčný tok peněz, svět výsledovek, rozvah a nikdy nekončících cash flow, které se stále proměňují jako loňské sněhy a znovu rodí jako sněženky s novým jarem, a proti nim tok života, který, jak nabádá Heidegger, je konečný. Peníze tečnou věčně, ale vztahy mezi lidmi se musí uzavřít. Skrze umění se dotýkáme věčnosti. Ale nemá to žádný smysl, protože jsme smrtelní. () (méně) (více)

Gemini 

všechny recenze uživatele

É, bylo to o něčem jiném, než že od pohledu "ývl" mumifikovaný bankéř z Monopolů hraný Eli Wallachem přežije (za ustavičného děsivého cvrlikání) všechny a všechno, a proto, že v "tom" všichni mocipáni mají svoje zlaťoučké penízky, díky kterým si myslí, že oni (a ne Eli Wallach a jeho Melody Boys) tomu šéfují, se to hned tak nezmění? Vlastně jo, bylo to ještě o tom, jak byl Josh Brolin moc namachrovaný, jak geniální a sofistikovaný a v jádru dobrý chlapec Shia LaBoeuf našel svoje srdce (a hádejte co udělal s tím Brolinovým), a jak se Oliver Stone rozhodl udělat z Gordona Gekka alespoň trošku lidskou postavu... nebo taky ne:) Ano, je v tom to Stoneovo poťouchlé mrkání a výsměch burziánskému kapitalismu zvícího rozměrů, které si ani soudruzi v mírovém socialistickém táboře nedovedli představit, a takový ten nenápadně vztyčený ne prostředník, ale ukazovák (i když ten prostředník asi taky), ale nemohl jsem se zbavit dojmu rezignovanosti (i když to možná právě mělo působit šok a znechucení) - zvlášť ve scéně, kdy Charlie Sheen s Michaelem Douglasem vzpomněli na staré časy, kdy si ještě museli na něco hrát. První díl mi zkrátka přišel výrazně lepší, tohle je taková moderněji natočená, výborně obsazená, ale obsahově slabá sociální moralita, nazíráno "zevnitř shora". Zatmívačka s bublifuky už byla opravdu laciná... 70% a víc ani ránu, narozdíl od jedničky bez reprízy. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (27)

  • Prostředí financí Shiu LaBeoufa zaujalo natolik, že si pořídil licenci a stal se skutečným makléřem. (jenik71)

Související novinky

Stoneova divočina

Stoneova divočina

07.03.2010

Oliver Stone se rozhodl bavit. Soudě podle trailerů na Wall Street 2: Peníze nikdy nespí, jde mu to docela od ruky. Jeho následujícím filmem bude podle všeho akční thriller Savages. Adaptace románu… (více)

Reklama

Reklama