Wall Street: Peníze nikdy nespí

Oliver Stone se snaží vrátit do první ligy? Zatím to tak nevypadá, spíš jen opatrně otvírá dveře do světa kterému dřív vládl. Do světa VELKÉHO dramatu a nesmlouvavé sociální kritiky. Kdysi totiž dokázal svými filmy přímo rvát koule, kdežto teď jen opatrně pošťuchuje - myšlenkově není jeho návrat na Wall Street úplně plytký a s chutí se opírá jak do hypoteční krize, tak i do lidí v jejím pozadí, ale stále jede jen na půl plynu. Místo skutečného inside looku zvrhává ekonomické podhoubí do napůl zelené agitace, a samotné drama "zlých" a "ne až tak zlých" pánů s kravatami se převrací do zdaleka ne tak svíravého melodramatu o rodině, smíření a oslavě zidealizované budoucnosti plné malých dětí a malého života. Ale přes to, nenudí a dokáže držet krok s dobou, dokáže být aktuální - ať už se to týká příběhu samotného, nebo režie která je opět parádní ukázkou vyspělého řemesla a důkazem že když je Stone za kamerou, tak stále ještě moc dobře ví co dělá. A stejně tak to ví i Michael Douglas, na kterého je po dlouhé době opět radost pohledět. 7/10 (04.07.2011)

Peniaze nikdy nespia, diváci občas áno. Charlieho cameo, tri Eliho výstupy a zvonenie Shiovho mobilu sú snáď jediné veci, kvôli ktorým sa oplatí vidieť túto bezzubú, sentimentálnu rozprávočku, ktorú Stone halí do zdania, že rozumie podstate ekonomickej krízy, a umelo sa jej pokúša dodať švih otravne polopatistickými alebo samoúčelnými videoklipovými fintičkami. Comeback? Hovno, len pokračovanie mizérie jedného kedysi zaujímavého filmára. (30.10.2010)

Wall Street: Money Never Sleeps je oproti svému předchůdci uhlazenější a rozvážnější. To sice nemám ve zvyku kritizovat, ale v tomhle případě vyprchala všechna dravost, což v mých očích snímku uškodilo a to hodně. I tak se ale jedná o takové '' elegantní pozlátko '', které bych si klidně někdy zopákl a Douglas je stále pašák... 60%. (06.11.2010)

Když se všichni ohánějí frází "nejlepší Stoneův film od Vítězů a poražených", přispěju i já svou troškou do mlýna. Ano, je to tak. Když nebudu počítat tento snímek, tak Oliver natočil od roku 1999 tři filmy, z nichž dva (Alexander Veliký a World Trade Center) jsou opravdu průměrné a lehko zapomenutelné (W. jsem zatím neviděl). A proto jsem rád, že můžu konstatovat, že Wall Street: Money Never Sleeps se vyrovnal prvnímu dílu a Stone se opět vrátil do prostředí, kterému, jak se zdá, rozumí. Nejlepší na tomto snímku je fakt, že vidíte, že opravdu nevznikl jen tak, ale měl důvod pro vznik (hospodářská krize, která zasáhla prakticky každého). Navíc pro mě bylo potěšením sledovat Michaela Douglase, jak si opět s chutí zahrál Gordona Gekka, jednoho z nejcharismatičtějších bastardů, kterého kdy (zvláště ekonomický) filmový svět mohl vidět. Shia LaBeouf potvrzuje své kvality, stejně jako Carey Mulligan (tipuju, že právě tito dva budou velkou součástí filmové budoucnosti pro dalších 20 - 30 let minimálně) a Josh Brolin s Eli Wallachem a Frakem Langellou zase předvedli, že není malých rolí, jen malých herců (v dobrém slova smyslu). Cameo Charlieho Sheena mě neskutečně potěšilo a pobavilo, stejně jako vtípek s vyzváněním Shiova mobilu (schválně, kolik fanoušků si toho všimlo…) Dalo by se říct, že jsem dostal přesně to, co jsem od tohohle filmu čekal - dravost, novou krev, která ale nesmí zapomínat na to, kdo je tady (prozatím) eso… že Michaeli… 100 %. (06.11.2010)

Od Stona bych čekal trochu agresivnější scénář, ale většina věcí se i tak dá docela dobře vstřebat. Méně Shii LaBeoufa by bylo záhodno, více Douglase rovněž. Milostná osa nevadí a výtečně zapadá do konceptu filmu. Dělat celý snímek pouze o imaginární bublině by nebylo zrovna dvakrát hodnotné. Výtečná kamera a vůbec pocta moderní době. Úplně jiné nežli první díl. Ale však taky dvacet let je dlouhá pomlka. (09.10.2010)