Režie:
Michael AndersonScénář:
William TempletonKamera:
C.M. Pennington-RichardsHudba:
Malcolm ArnoldHrají:
Edmond O'Brien, Jan Sterling, Michael Redgrave, Donald Pleasence, David Kossoff, John Vernon, Patrick Allen, Mervyn Johns, Barbara Keogh, Ronan O'Casey (více)Obsahy(1)
1984 je britský černobílý sci-fi film z roku 1956, založený na románu „1984“ od George Orwella z roku 1949, zobrazující totalitní budoucnost dystopické společnosti. Film byl první adaptací příběhu. V polovině 60. let 20. století jaderná válka a devastace Země daly vzniknout třem superstátům: Oceánii, Eurasii a východní Asii. V roce 1984 je Londýn označen jako hlavní město Airstrip One, provincie Oceánie, ovládané jednou všemocnou stranou, ztělesněnou loutkou Velkého bratra. (sator)
(více)Recenze (11)
Podstatně horší než o dva roky starší adaptace s Peterem Cushingem. Nejde ani tak o casting, jak tu všichni píšou, Winston Smith by sice měl daleko víc vypadat jako Cushing, ne obézní a na pohled poživačný O´Brien, ale to není tak důležité; a co se týká Julie, s volbou Jan Sterlingové jsem byl hodně spokojený. Daleko nejhorší však je povrchní načrtnutí příběhu, mašinerie Oceánie, slabý O´Connor (jako proč takhle podobné, přesto jiné jméno...?), zkrátka jako divák jsem si absolutně nedokázal ke komukoli vytvořit nějakej vztah, všechno bylo tak jako odbyto. Což je ale škoda i vzhledem k závěru, který byl skutečně hezký - jenže vzhledem k nedostatkům předchozího děje a práce s postavami působilo krapet nerealisticky... tak nějak jsem tu proměnu Winstonovi nevěřil. A to je škoda. ()
Je zbytočné, byť prehnane kritický k tomuto filmu. Treba si totiž uvedomiť dve veci: po prvé - Orwellov román je prakticky nesfilmovateľný, možno sfilmovať len hlavnú dejovú linku, no množstvo myšlienok odrecitovaných vo filmovom dialógu stráca svoj pôvab po druhé: Rok vzniku filmu (1956) a hlavne cenzúra, neposkytovala filmárom dostatočnú voľnosť, aby mohli interpretovať taký krutý a pochmúrny román so všetkými silnými scénami v knihe na filmové plátno - tým pádom je film omnoho umiernenejší ako román, o sexe tu nepadne zmienka, mučenie je takmer úplne eliminované a posledná scéna s potkanmi jednoducho nenaháňa strach Napriek týmto faktom považujem starú verziu 1984 za vydarenú. Knižky sa drží pomerne presne, herecké výkony sú slušné a vizuálne spracovanie je na úrovni. Pre dnešného diváka bude film zrejme príliš zastaraný, ale bez ohľadu na jeho vek, ide o dôstojné spracovanie Orwellovej klasiky. ()
Ojojoj, tohle je ale úlet. Orwellovu knihu zbožňuji, takže jsem ochoten něco přehlédnout, ale v případě tohoto kousku to opravdu nejde a musím se přiznat, že jsem film dokoukal jen s velkým sebezapřením. Kde začít? Pravděpodobně u pomateného castingu. Všechny role jsou obsazeny zcela mylně. Jak už píše dobytek, O´Brien se svojí postavou vzrostlého vepře do role Winstona Smitha absolutně nehodí, naproti tomu herec ztvárňující O´Briena (zde O´Connora) je oproti Winstonovi výrazně mladší. O Julii se snad už raději ani nebudu rozepisovat. S tím je spojeno i to, samotní herci jsou nevýrazní. Nechci přímo říkat, že hrají špatně, ale oni ani nemají moc prostoru k tomu, aby zaujali, protože filmu chybí jakákoliv atmosféra, invence, emoce, výraznější scéna prostě cokoliv. Mučení, které mělo být nejzajímavější částí filmu a které mohlo diváky konečně donutit postavám trochu fandit, je prachsprostě odbyto. Stejně jako celá stylizace, kdy Winstonův Londýn vůbec nepůsobí jako město sužované válkou a strachem a o veselé a nepatřičné hudbě, která k tomu všemu hraje, toho také nelze napsat mnoho pozitivního. K verzi s Johnem Hurtem mám také své výhrady, ale pokud přepis této klasiky, tak právě a jedině verzi z roku 1984. ()
Pomerne verná adaptácia literárnej predlohy, ak samozrejme berieme do úvahy fakt, že všetko vo filme je aj v knihe, ale všetko čo je v knihe, nie je ani zďaleka vo filme. Atmosféru alternatívneho Londýna vnímam pozitívne, rovnako kulisy, avšak to iba do momentu, kedy sa Winston ocitá vo väzbe. Keď mal film začať vrcholiť a pridať na temnote, tak je v podstate iba dorozprávaný, zabudnime na mučenie a zmenený vzhľad hlavnej postavy. Snímka však skvele zapadá do sci-fi vlny svojho obdobia, začína výbuchom atómovej bomby a vyjadruje strach z rozrastajúceho sa komunizmu. 70% ()
1984 je britský černobílý sci-fi film z roku 1956, založený na románu Devatenáct set osmdesát čtyři od George Orwella z roku 1949, zobrazující totalitní budoucnost dystopické společnosti. Film byl první adaptací příběhu. V polovině 60. let 20. století jaderná válka a devastace Země daly vzniknout třem superstátům: Oceánii, Eurasii a východní Asii. V roce 1984 je Londýn označen jako hlavní město Airstrip One, provincie Oceánie, ovládané jednou všemocnou stranou, ztělesněnou loutkou Velkého bratra . V roce 1954 si Peter Cushing a André Morell zahráli v televizní adaptaci BBC 1984, která byla u britského publika velmi populární, což vedlo k natočení této filmové verze. V televizní verzi BBC se objevil i Donald Pleasence, který hrál postavu Symeho, jež byla pro film sloučena s postavou Parsonse. Na scénáři se podílel William Templeton, který již dříve adaptoval román pro americký televizní seriál Studio One v roce 1953. Během vývoje byla postava O'Briena, antagonisty, přejmenována na "O'Connora", a to kvůli společnému příjmení herce Edmonda O'Briena. Emmanuel Goldstein byl změněn na "Kaladora". 1984 byl stejně jako předchozí filmová adaptace Farmy zvířat tajně financován Ústřední zpravodajskou službou. ()
Galerie (8)
Photo © Columbia Pictures Corporation
Zajímavosti (10)
- Stanley Van Beers byl zvažován do role Parsonse. (Cheeker)
- Mogens Wieth byl favorizován do role, kterou nakonec získal Michael Redgrave. (Cheeker)
- Do role Charrington byl zvažován Fred H. Berger. (Cheeker)
Reklama