Otakar Brousek v dramatu lásky, žárlivosti a msty v romantické hře. Titulní roli vytvořil herec, vynikající mimořádnou dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem, Otakar Brousek.
Veršovaná hra klasika ruského romantismu M. J. Lermontova, naposledy uvedená na obrazovce před pětačtyřiceti lety, rozvíjí dramatický příběh o tragické žárlivosti. Šlechtic Arbenin, rasantní hráč, pomůže příteli k velké výhře peněz a pozve ho na maškarní ples. Tam se Zvjozdič zamiluje do krásné masky, od které dostal na památku náramek. Jenomže náramek ve skutečnosti patři Arbeninově ženě, jíž se kníže Zvjozdič začne dvořit...(Česká televize)
Aky
I na televizní inscenaci velice chudičké. Lermontov je však geniální, a pokud se ctí, dopadne to vždycky dobře.(7.11.2009)
Wilston
Veršovaná hra rozvíjející dramatický příběh tragické žárlivosti(30.10.2009)
gudaulin
Scénografie je oholená až na kost, u Lermontovovy povídky, která se odehrává v luxusních šlechtických sídlech, bych čekal nějaké zámecké aranžmá, tady to vypadá spíš jako scény z protiatomového bunkru po 3. světové válce. Mužské postavy hulí jednu cigaretu za druhou, takže být na Západě, podezříval bych produkci z masivního ovlivnění od tabákových lobbistů. Kladem naopak zůstává výborné charakterní herectví prakticky všech zúčastněných v čele s Otakarem Brouskem. Celkový dojem: 50 %.(2.10.2009)
Marthos
Hle žena! Vždycky táž. Má nebo tvá? Znám vaše lásky, vyčítání a strašně, strašně platím za poznání, jehož se mi tak hojně dostává. Bělkova televizní adaptace klasické Lermontovovy divadelní hry je v mnoha ohledech výjimečná, ať už poněkud extravagantním vizuálním pojetím, včetně minimalistických dekorací, tak především více než vhodným obsazením Otakara Brouska do role Arbenina, šlechtice a hazardního hráče, propadajícího šílené žárlivosti. Jedinou vadou na kráse je otřesná kvalita televizního záznamu, odpovídající bohužel tehdejším skromným podmínkám.(20.11.2016)
LadyPupu
To mám nejradši, když mi někdo něco doporučí, ale pak se na nějaký koukání vykvajzne a já na to potom koukám jak blbec sama. :-) V podstatě je to taková dlouhatananánská Nedělní chvilka poezie, kde všichni kouří jak nevyčištěný kamna, potulují se po opravdu chudičce zařízeném studiu a do toho veršují. Jenže veršují krásně, moudře, takže to v jádru není tak hrozivě nudné, jak jsem se bála. Na tom má svůj podíl nejen Lermontovova předloha, ale i geniální herecké obsazení.(27.2.2017)