Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film je rekonstrukcí posledních let legendárního velitele Kedyw (Kierownictwo Dywersji - velitelství diverzních akcí) polské Zemské armády (Armia Krajowa) brigádního generála Emila Augusta Fieldorfa pseudonym "Nil". Tento velký polský vlastenec a vynikající velitel vedl nejvýznamnějsí vojenské a diverzní akce v Němci okupované Varšavě, včetně odvážného atentátu na velitele SS a police Varšavskeho distriktu Generálního gouvernementu Franze Kutscheru. Příběh zapomenutého hrdiny začíná v okamžiku jeho návratu z vyhnanství z hlouby Sovětského svazu, kam byl deportován po zatčení NKVD v roce 1945 a končí výkonem trestu smrti v komunistickém žaláři na Mokotówie v zimě 1953. (kamals)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

Martin741 

všechny recenze uživatele

August Fieldorf Nil /20. 3. 1895 - 24. 2. 1953/ viedol protinacisticky odboj v Polsku, mal co do cinenia s Armiou Krajowou a zabili ho komunisti. Sak si len staci zistit kto boli Boleslaw Bierut a Jozef Cyrankiewicz. No a taxa polsky reziser Ryszard Bugajski rozhodol natocit film - nielen o generalovi Nil, ale aj o komunistickom terore rokov 1948 - 1953. Viac takychto filmov a menej Vieweghovej umelohmotnej zumpy : 84 % ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. ()

Reklama

gumli 

všechny recenze uživatele

To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Nie je to prvý, ani posledný film, ktorý som o stalinistických procesoch videl. Filmy majú spoločné, že akonáhle o niekom sa v mene vyššieho záujmu rozhodne, že bude zlikvidovaný, tak zlikvidovaný bude. A nikto z tých, ktorí priložili roku k dielu nebude nikdy potrestaný. A spolu s ostatnými hlupáčikmi budú donekonečna nosiť Stalinove obrazy na zhromaždenia nepoučiteľných, mumlať "robili sa aj chyby" a spomínať na mlieko za korunu sedemdesiat. Možno to tak v prírode, milujúcej priemer, funguje. Špičky sa likvidujú, aby ich miesto mohla zaujať amorfná, tvárna masa. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„KDO ALE UVĚŘÍ, FIELDORF, KTERÝ PROLIL TOLIK NĚMECKÉ KRVE A SPÁCHAL TOLIK ÚSPĚŠNÝCH ATENTÁTŮ, BYL ZRÁDCE A KOLABORANT?…“  Byl jednou jeden polskej hrdina, kterej věřil, že jeho (hrdinský) skutky soudruzi ocení i po válce… Historickej film, kterej potvrdí, že z Ruska nikdy nic dobrýho nevzešlo (Jen počkej, zajíci?... inu dobrá…). A taky, že hrdinů jsou plný hřbitovy. Nejde jen o vyšetřovací metody, ale o onu absurdně morbidní situaci, kterou může vytvořit (asi) jen totalitní režim!  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) V roce 1989 byl generál Fieldorf zproštěn obvinění a rehabilitován. V roce 2006 mu prezident Lech Kaczyński udělil Řád bílého orla.. 2.) Film je závěrem trilogie sestávající z „Výslechu“ (1982) a televizní inscenace z roku 2006 „Smrt Witolda Pileckého“. Trilogii spojuje témata odporu proti útlaku komunistických úřadů. 3.) Thx za titule „KenoL“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * ()

Galerie (64)

Zajímavosti (8)

  • Místo pohřbení Augusta Emila Fieldorfa je neznámé. (CarloRizzi)
  • Ve snímku můžeme zaznamenat i drobnou nuanci. Tou je výrok soudu, kdy je generál Fieldorf 16. dubna 1952 odsouzen k trestu smrti a rozsudek začíná větou: „Ve jménu Polské lidové republiky“. Toto prohlášení bylo ovšem vyřknuto ještě před přijetím nové ústavy v červenci roku 1952, tzn. ještě v rámci Polské republiky (Polskiej Rzeczypospolitej). (majky19)
  • Niekoľko scén sa nakrúcalo v Zakopanom a poľských Tatrách, napr. v Dolinke za Mníchom nad Morským Okom. (ujec)

Reklama

Reklama