Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film je rekonstrukcí posledních let legendárního velitele Kedyw (Kierownictwo Dywersji - velitelství diverzních akcí) polské Zemské armády (Armia Krajowa) brigádního generála Emila Augusta Fieldorfa pseudonym "Nil". Tento velký polský vlastenec a vynikající velitel vedl nejvýznamnějsí vojenské a diverzní akce v Němci okupované Varšavě, včetně odvážného atentátu na velitele SS a police Varšavskeho distriktu Generálního gouvernementu Franze Kutscheru. Příběh zapomenutého hrdiny začíná v okamžiku jeho návratu z vyhnanství z hlouby Sovětského svazu, kam byl deportován po zatčení NKVD v roce 1945 a končí výkonem trestu smrti v komunistickém žaláři na Mokotówie v zimě 1953. (kamals)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ufff to mělo sílu... Svině komunistický, svině a kurvy - to jsem si pořád říkal... Říkám a říkat budu, nejen za polské generály, ale hlavně za naše hrdiny... A budu to říkat svým dětem a budu chtít aby to věděly a znaly a budu jim pouštět takovéhle filmy. Polsko to mělo oproti nám horší v tom, že oni zažívali prakticky další okupaci... Stejně jako se našim komančům a rudejm sviním nehodila odvaha těch co se postavili fašistům (co kdyby se postavili proti nim?) a hlavně ruskejm mocipánům a poradcům z Kremlu, nehodilo se to bolševikovi v Polsku. Stalin to tak dobře na Jaltě zařídil, Amíci i Britové nechali rudému moru napospas velký kus Evropy, no tak aby jim doma eště tak začali dělat binec nějaký hrdinové protifašistického odboje... To co Svěrák lehce naťukl v Tmavomodrém světě, kdy se v komunistickém kriminálu sejde nacistický lékař s hrdiny co proti Němcům bojovali na jedné cele, v Nilovi bylo předvedeno v celé své hrůznosti. Nacistický válečný zločinec se na cele Fieldorfovi směje, že oba jsou odsouzeni k trestu smrti a mají stejný paragraf. Das ist komisch! - Lukazsewicz odvedl skvělý výkon. Bylo vidět, že plně pochopil svoji postavu. U tohohle filmu se budete třást, třást emocemi a třást vztekem... A budete si říkat - jak je sakra možné, že ta rudá čeládka je pořád v parlamentu naší země???? Po tom všem??? To jsme opravdu tak blbí, tak nepoučitelní??? ---- Vzdávám čest generálu August Emil Fieldorfovi a všem dalším statečným umučeným nejen v Polsku a nejen u nás.... je absurdní, že řada z nich přežila odboj, koncentráky, kruté boje na souši, ve vzduchu i na moři.... aby pak zemřela rukou vlastních lidí. Lidí národa za nějž cedili krev a nasazovali život. A já se ptám ! Kdy někdo u nás natočí podobný životopisný film o našich hrdinech? Nemyslím TV seriál či inscenaci, ale regulérní film. Nemáme těch hrdinů málo a málo se jejich jména zdůrazňují ! Armádní generál Heliodor Píka, Josef Mašín, stíhač Josef Bryks ad..... jsou jich stovky.... ///// * * * * * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Poláci už se cítí i na dobové historické životopisné příběhy. A jdou jim skvěle. Jen u filmu Generál Nil jsem měl trošku problém s tím, že jsem se příběhově těmi různými časovými flashbacky a přeskoky poměrně dost ztrácel. Nakonec jsem ale smysl všeho pochopil a docela se podivil. Vlastně nepodivil. Jen utvrdil v tom, že padesátá léta minulého století byla hnus nejen u nás, ale i v Polsku. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Pohnutý příběh statečného a čestného muže, který v době a na místě kde se odehrává ani nemohl skončit jinak než skončil - Armija Krajowa vedla nerovný ozbrojený boj proti nastupující komunistické moci ještě dlouho po skončení války a její členové za to většinou velmi draze zaplatili... Olgierda Lukaszewicze jsem měl vždycky rád, ale jestli nepodal svůj životní výkon právě zde, tak potom už nevím kde. ()

Borrtex 

všechny recenze uživatele

Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ. ()

gumli 

všechny recenze uživatele

To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (8)

  • V březnu 1989 byl brigádní generál August Emil Fieldorf zcela rehabilitován. (CarloRizzi)
  • Olgierd Lukaszewicz získal v roce 2010 v na Mezinárodním filmovém festivalu v kalifronském Tiburtonu ocenění pro nejlepšího herce. (džanik)
  • Ve snímku můžeme zaznamenat i drobnou nuanci. Tou je výrok soudu, kdy je generál Fieldorf 16. dubna 1952 odsouzen k trestu smrti a rozsudek začíná větou: „Ve jménu Polské lidové republiky“. Toto prohlášení bylo ovšem vyřknuto ještě před přijetím nové ústavy v červenci roku 1952, tzn. ještě v rámci Polské republiky (Polskiej Rzeczypospolitej). (majky19)

Reklama

Reklama