Konspirátor

Konspirátor měl / má ambice na to být velmi zajímavým historickým dramatem, založeným na skutečné události. Bohužel se Redfordovi nepodařilo zajímavost kauzy zachovat a místo toho sledujeme nudu jako z průměrnýho dílu JAGu (akorát dobově jinam zasazeném). Vlastně jsem doteď (asi 5 dní po shlédnutí) z filmu nepochopil, jestli Mary Surratt byla skutečně svině, anebo jenom jižanská matka kryjící svýho blbýho syna. Taky mi tam chybělo něco víc v epilogu filmu o Aikenovi - sice mu suspendovali členství v klubu, ale co bylo jako pak? Zkrátka jsem čekal víc, než jsem dostal. Lepší 2* (02.04.2016)

1865 - soudní drama, které kromě určitého popisu historie nám může metaforicky říct i něco k dnešnímu politickému systému, neboť jednotlivec nikdy nemůže "vyhrát". James McAvoy zase jednou září, Redford svírá režijní otěže též velmi jistě a k tomu ještě tolik známých herců ve vedlejších rolích. Historie jednou nedostala od Hollywoodu na frak:o). (08.12.2011)

To, že je Redford nejen krasavec s charismatem, kterým doplňoval nejednu svou roli, je zřejmé už nějaký ten pátek. To, že je i zdatným režisérem, nikoho už asi taky nepřekvapí. A to, že dal možnost Solomonovi, aby se ukázal, taky nebyl špatný tah, poněvadž scénář se mi tuze líbil. No, uznávám, že je to hodně dáno tím, že právnické prostředí je právnické prostředí a mě hodně baví. Výběr jednoho z důležitých milníků americké historie jako námětu se tady skutečně vyplatil. I ten punc pravdivosti tady vůbec nepřekáží, ba naopak. Výkon McAvoye je zdatný a ještě zdatnější je ten mistra vedlejšáků Wilkinsona. Co je trochu na škodu je závěr, který měl být bohužel tím, co vás jakože překvapí, že to tak prostě je. Mě to nepřekvapilo a dospět do finále takovým způsobem je trochu škoda. Něco mi tam v tomhle pohledu scházelo. Jinak bych ráda dala za plný počet. (09.10.2011)

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)

Veľmi dobre natočená verzia časti dejín, na ktorú by najradšej Američania zabudli. Prísť takým potupným spôsobom o prezidenta Lincolna bolo určite riadne frustrujúce, takže sa im ani nemožno čudovať, že v prípade úbohej majiteľky penziónu Marry Surratt obchádzali zákon ako sa len dalo. A keď to nešlo inak, tak aj s poverením prezidenta. Veľmi smutné a nespravodlivé. Presne ako bolo povedané vo filme: ... v čase vojny spravodlivosť mlčí..." O tom je i celý film. 80/100 (14.02.2016)