Megamysl

V konkurenci letošních Áčkových animáků vypadá Megamysl jako jejich chudý příbuzný. Jestli ho poráží jeho přímý konkurent Já padouch, tak kolega z DreamWorsácké stáje Jak vycvičit draka ho rovnou zadupává do země. Megamysl se může opřít o jednu věc - výborně nadabované postavy. Will Ferrell a David Cross svým postavám dali život (i Jonah Hill) a mnohdy překonávají své "živé" výkony. Animace je také na hodně vysoké úrovni, ale svými zběsilými a epileptickými pohyby postav mi šíleně připomínala Madagascar. Megamysl má však jiný, větší problém, a to že ve stejný rok byl do kin uveden jiný Áčkový animák, který vsadil na nápravu záporáka. A nutno říci, že Universal s Despicable Me na to šli lépe. (09.01.2011)

Animovaná variace na komiksové a filmové příběhy Supermana, převrácená postmoderně tak nějak na hlavu, neboť ustálená dualita superhrdina - hlavní padouch je tu variováním narušena a negována, až dojde k úplné záměně obou pólů. Jestli má Megamysl nějaký velký klad, pak samozřejmě aluze na různé popkulturní odkazy a ikony, kterých je tu citována skutečně přehršel, ale to už je vlastně v tomto odvětví počítačově animovaných snímků takřka standard. Druhým kladem tak zůstává výrazný důraz na pohrávání si s pravidly žánru, která, jak již bylo dříve řečeno, staví zpravidla na hlavu (superhrdina ničí a ohrožuje své vlastní město atd.). Originální je též samo rozvíjení a variování supermanovské předlohy - kupříkladu Supermanovo maskování se za nemotorného novináře Clarka Kenta tu tvůrci transformovali do podoby 3D hologramu se zdrojovým kódem v hodinkách, které jsou pak využívány ještě v mnoha dalších proměnách identity... Dívat se na superhrdinská klišé z nezvyklých úhlů pohledu je poslední dobou v kinematografii takřka trend (namátkou připomenu mimořádně ulítlý britský seriál The Misfits, stejně jako záplavu snímků hollywoodské provenience), Megamysl přináší ale potřebnou přidanou hodnotu. Celkově patří k tomu lepšímu, co v daném ranku vzniklo... (04.05.2011)

Čisto chlapčenská záležitosť bez akejkoľvek rozprávkovej roztomilosti. Skvelá muzika, ktorá občas pripomenie efektnosť a drsnosť IRON MANA. Práve tieto našľapané "intrá" dvíhajú film hore. Inak ma neakčná časť až tak moc nebavila. AKO VYCVIČIŤ DRAKA bol na tom o niečo lepšie... RODINKA ÚŽASNÝCH bola zase plynulejšia... Ale za tých pár úžasných a vtipných okamihov sa oplatí pozrieť celý film... (07.04.2012)

Přiznávám se, že to pro mě bylo trochu příjemné překvapení, nečekala jsem, že by se mi to až tak líbilo. Ať mi nikdo netvrdí, že s Padouchama není větší sranda než s klaďasema. Je sice fakt, že ten konec kdy obrátí a stane se z něj ochránce města (i když samozřejmě je to pořád padouch) bych tam mít nemusela. Jinak to ale bylo vtipné, výborný soundtrack. 4* "I´m Bad, I´m Bad.. You know I´m Bad" (31.05.2011)

Dreamworks se do toho opět obuli a opět s takovou vervou, že prošplápli podrážky! Megamysl je další z již docela dlouhé série lehce pokřivených žánrovek a zase to šlape jako hodinky. Překvapivé ale je, že už to opravdu není film pro děti. 1) proto, že občas brnká na opravdu docela seriózní notu, 2) pak především pro naprosto enormní množství parafrází a odkazů, které desetiletý capart prostě nepobere. 20 letý Nerd si tak Megamysla užije paradoxně třikrát tolik... A já jsem moc rád, že mohu být 20 (resp. 22)letým Nerdem... Hudební dramaturgie je mimochodem krutě originální a dokonale funkční... Je mimochodem velmi zajímavé sledovat vedle sebe Megamysla a Padoucha... Stejné téma zpracované naprosto odlišným způsobem, s dokonale obrácenými funkčními a disfunkčními momenty... (24.11.2010)