Expres na západ

Slovný pingpong o existenciálnych témach v uzavretom priestore, v ktorom sa môže divák cítiť občas tesne a menej komfortne, zvlášť ak nemá náladu psychicky sa nastaviť a vstrebať všetky tie úvahy podložené argumentami dvoch starších pánov, ktorí zdá sa majú najlepšie roky svojho života za sebou. Ťažké sústo na jedno vzhliadnutie. Súhlasím s Jojineckom, ze niekedy chýbala kratšia chvíľka na zamyslenie sa, kedže diskusia bola dosť obsažná. Po stránke hereckej niet čo vytknúť, Samuel L. Jackson je výborný a Tommy Lee Jones dobrý. Celkový dojem uspokojivý a priemerný. (09.07.2012)

Mám veľmi rád filmy v uzavretom priestore. Je ich už množstvo a tento je o to lepší, že sa tu vedie diskusia medzi pobožným a zarytým ateistom. Ak by som si mal vybrať, jednoznačne by som sa priklonil na stranu Tommy Lee Jonesa. Čo ma teší viac je fakt, že on sám to režíroval. To čo Tommy vo filme rozprával by som si dal vyryť na náhrobný kameň. Nie som v žiadnom prípadne samovrah, ale so všetkým som súhlasil. Ak by mal po smrti nasledovať život v nebi, v ktorom by nebolo možné umrieť, asi by som sa zbláznil. Ďalšia dobrá poznámka je, že ak boh existuje, tak s toľkých možností ktoré mal, urobil práve takýto svet. Svet plný vojen, nenávisti, vrážd a samotný fakt, že ak nemáte peniaze, tak ste už dávno mŕtvy, len o tom ešte neviete. Úžasný film a ja sám by som mal ešte veľa nápadov a myšlienok, ktoré tí dvaja mohli prediskutovať. Film vôbec nebol dlhý a mňa nenudil. Klenot. (08.02.2015)

Keď som si prečítal v televíznom programe názov The Sunset Limited, okrem toho, že som vedel o jeho hereckom obsadení, netušil som o tomto snímku nič, dokonca ani, že je z produkcie HBO. Moje očakávania teda neboli veľké, no film ma vskutku veľmi príjemne prekvapil. Depresívny pohľad na debatu medzi záchrancom a zachráneným, ktorý o to nežiadal a snaží sa logicky vysvetliť svoje konanie, proti ktorému záchranca bojuje plejádou argumentov, viac či menej z oblasti náboženstva. A že je to sakra hlboká debata a výprava do hlbín duše človeka! I vzhľadom na to, že som nikdy nečítal knižnú predlohu (McCartyho napriek tomu uznávam), som si nemohol nevšimnúť veľkú podobnosť s antickou drámou. Jednota miesta, času a dokonca i silná náboženská orientácia filmu ma nútia pozerať sa na témy v snímku ešte v hlbších kontextoch a súvislostiach. Výsledný zážitok s filmu je excelentne famózny. P.S.: Zatiaľ čo som od začiatku videl "Čierneho" v podaní L. Jacksona ako silnejšiu postavu a osobnosť príbehu, v záverečnej časti ma prekvapil, a je nutné povedať, že aj trochu vystrašil výkon Tommy Lee Jonesa. Obaja mi dokázali, že ešte stále majú čo ukázať a rozhodne nepatria do starého železa. 100% (22.07.2012)

Zajímavý námět, jehož využití provází (pro mne) lehké zklamání. Už už by člověk čekal myšlenku, která mu projede páteří, ale většinou přijde banalita - někdy zajímavě formulovaná, jindy v celé parádě. Úctu zasluhují herci, kteří v jednom prostředí i přesto udrží hodinu a půl pozornost. (08.08.2014)

Nejde síce o nič filmársky prevratné, ale aj tak ma tento snímok dostal. Na minimálnom priestore, len dvaja herci a hotová paľba argumentov na rôzne témy od viery v Boha, ľudské utrpenie až po zmysel života a veľkú teologickú rozpravu, hotová dialógová prestrelka. A aký to bol veru dialóg - brilantné po všetkých stránkach, veľká dávka nihilizmu tu stojí proti ideálom a viere. Priznám sa, nečakal som, že vyhrá jedna alebo druhá strana, obyčajne takéto slovné prestrelky nemajú víťaza a končia sa leda tak "zlou krvou" medzi zúčastnenými, ale tu to tak nebolo. O to viac som milo prekvapený, veľmi rozumný záver a brilantné argumentačné finále Tommy Lee Jonesa. 85/100 (13.06.2016)

Těžkou a v podstatě nepřetržitou debatu bělocha s černochem o bytí, podstatě okolí, kráse, marnosti, zoufalství, odevzdanosti, prázdnotě a hlavně o smrti, je potřeba zhlédnout, vstřebat a pustit si znovu. (14.11.2012)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné knižní předlohy C. McCarthyho, v kontextu jehož tvorby se jedná rozhodně o výjimečný počin. Byť spíše formou než obsahem - tematicky je VLAK SUNSET LIMITED blízký autorově CESTĚ (obě díla spojuje i stejný rok vydání: 2006). V obou těchto dílech z autorova pozdního tvůrčího období silně rezonuje výrazná skepse, k níž se McCarthy "na stará kolena" umělecky dopracoval. Obě díla představují velmi pochmurné čtení, které nad lidským údělem v podstatě zlomilo hůl - přičemž autor staví svou defétistickou pozici natolik suverénně, že jeho pesimistická východiska jeví (téměř?) dojem nevyvratitelnosti. Na mysl se dere replika postavy Černého ze samého závěru tohoto filmu: "Ty víš, že to tak nemyslel. Ty to víš. Moc dobře to víš. Nechápu, proč jsi mě tam poslal. Vůbec to nechápu! Jestli jsi chtěl, abych mu pomohl, tak proč jsi mi nevložil do úst ty správný slova? Dal jsi je jemu. A co já?" Podobnost s nářkem umírajícího Ježíše na kříži, který se ptal Boha, proč ho opustil, se zde přímo nabízí. Což vlastně může vést i k otázce, zda je skutečně McCarthy takový nihilista a zda je vyznění tohoto díla optimistické, či naopak. Tato nerozhodnost, již ve mně McCarthy evokuje, zapříčiňuje i to, že si s jeho prózou nevím příliš rady. Nejenom v této knize, ale i v autorových dřívějších textech, jsem byl nesčetněkrát konfrontován s pochybnostmi, zda ho čtu správně a zda nelze najít adekvátnější interpretační rámec než je ten můj. Totéž bych mohl říct vlastně i o tomto filmu, který je nesmírně věrnou adaptací předlohy (nenašel jsem tam v podstatě jakoukoli odchylku od McCarthyho knihy). Možná jsem ho pochopil, a možná taky ne. Jediné, co si dovolím ve výsledku konstatovat, je přesvědčení, že mě tento film i kniha zas až tak neoslovily - jednak kvůli své interpretační náročnosti, a jednak kvůli mému dojmu, že se McCarthy tak trochu umělecky vlamuje do otevřených dveří. Jistě, téma vlastní smrti a sebevraždy je jedním z těch nejzávažnějších (nemá-li přímo pomyslné prvenství), ale v minulosti již bylo zpracováno nesčetněkrát, a osobně si vybavuji variace této látky, které mě oslovují více, jako třeba kniha DLOUHÁ CESTA DOLŮ Nicka Hornbyho (kde navíc nemusím mít pochybnosti, zda je autor na straně "Černého" či "Bílého", protože je naprosto markantní, že straní životu). U McCarthyho tuto jistotu postrádám - a tato nejistota, jak to vlastně autor myslel a co tím chtěl kruci říci, je pro mě hlavní zábranou, proč nejít na plné hodnocení. Toto není vlastně ani klasický film, který by mělo smysl nějak hodnotit, takže je to tak trochu jedno. EXPRES NA ZÁPAD především klade otázky - zodpovězení je už čistě na divákovi. A osobně bych se mimochodem nedivil, kdyby se McCarthy třeba už zítra vydal cestou literátů, jako byl třeba Hemingway, kteří tento svět opustili vlastní rukou - po zhlédnutí tohoto filmu se mi to jeví skoro jako logicky konzistentní gesto. (29.04.2013)

Excelentní konverzačka s minimální výpravou a maximálním inteligenčním přesahem. (22.01.2014)

A o tomto celý čas hovorím! (31.03.2019)

Pro mě to bylo popravdě dost málo .. myslím, že se snímek chtěl stát velmi hlubokým a přitom to byla celkem poloviční práce .. Rozhovory mezi nimi neměli takovou hloubku a zásahy, jak bych čekala. Ale jinak pěkná myšlenka. (17.05.2016)

Film založený na dialogu dvou zcela odlišných lidí se zcela odlišným pohledem na život. Jeden je optimista věřící v boha, druhý věří, že život je jen utrpení. Celý film se odehrává v jedné místnosti a největší akce přijde, když se postavy přesunou od stolu, na gauč a ke dveřím. Neustále musíte dávat dobrý pozor, co postavy říkají, což se silnými hereckými výkony T. L. Jonese a především S. L. Jacksona zase není tak těžké. Výživné drama, pokud si potrpíte na filozofování o smyslu života smrti. (17.02.2011)

1 místnost, 2 charakterní muži, scénář vypilovaný do nejmenších detailů a velmi schopná ruka T. L. Jonese. Výsledkem je skvělá nekonvenční konverzace plná velmi hlubokých dialogů nutících k zamyšlení. Z minima vytěženo maximum a takovéto filmy žeru. 80% (05.06.2011)

V prvních minutách jsem cítil, že je zaděláno na velmi silný zážitek, už jen kvůli (na současnost) velmi odvážné formě v podobě dialogu dvou mužů tvořícího celý film a základních témat záchrany před sebevraždou a hledání smyslu života. Jenže několik velmi silných momentů v tomto duchu brzy vystřídaly nekonečné pseudofilozofické debaty bílého ateisty - profesora - a silně nábožensky založeného černocha - bývalého vězně - nad (ne)existencí Ježíše a nad (ne)jedinečnosti Bible, což tvoří asi 80% obsahu veškerých dialogů. Nekonečné dialogy dvou mužů v jedné kuchyni mě postupně spíše otravovaly, než jakkoliv zasahovaly (čest těm několika světlým okamžikům, kdy tomu bylo naopak), zvláště když většina inscenace plynula bez náznaku napětí i jakékoliv atmosféry. Chybí zde momenty překvapení, které by tu nekonečnou monotónnost spestřily, a dialogy připomínají spíše neustálé točení se v bludném kruhu. Současnou americkou kinematografii sleduji jen zřídka, takže oba účinkující herce jsem doposud znal prakticky jen dle jména a občasného zahlédnutí... do jisté míry mě svým výkonem zaujali, to ano, ale určitě ne natolik, aby mě dokázalo bavit je nepřetržitě sledovat téměř 90 minut(!) v inscenaci z jedné místnosti s poněkud kolísavým scénářem. Čekal jsem velký zážitek z komorního dramatu se silným příběhem a jedinečného hereckého koncertu, dočkal jsem se průměrné a zdlouhavé TV inscenace. [50%] (05.08.2021)

Je to konverzačka ako havädo a režisér vlastne ani nemá čo ukázať. Nonstop dialóg je však pestrý a zaujímavý, herci správne zažratí... (16.11.2013)

Sam L. je expert na dialogy, i když jsem čekal nějaký pořádný twist na konci, žádný se nekonal. Film s fajn atmosférou a sem tam zajímavým dialogem, ale nakonec z toho nic nevzejde. (01.11.2019)

Komorní počin Tommy Lee Jonese o jedné místnosti, dvou hercích a nevinném rozhovoru o bohu, násilí, černoších a (ne)strachu ze smrti. Až neuvěřitelně chytlavé, chytré a dokonale zahrané. (05.06.2013)

Výborná konverzačka s geniálnymi hercami. Dôkaz toho, že stačí naozaj komorné prostredie, dvoch hercov a keď vedia odprezentovať siahodlhý scenár tak uveriteľne ako oni dvaja, potom sa zrodí veľdielo. Niekomu samozrejme nebude po chuti, film určite nie je pre fanúšikov akcie a iných žánrov, ktoré sa do divadla nehodia. Ale pre filozofickejšie zamýšľajúci sa ľudia tu nájdu to svoje. Úvahy o živote, o Bohu, o viere a neviere. (24.02.2021)

Příliš filozofie na jeden film a málo filozofů ke ztotožnění, ačkoli, cenu útěchy jsem si přece jen odnesla... nejlepší druh štěstí je, když máte, co potřebujete, namísto toho, co jste chtěli... (15.01.2014)

Scenáristický skvost, jehož každou druhou větu byste si mohli zarámovat na zeď. Víc toho z téhle minimalistické divadelní inscenace vytřískat nešlo, kdo čekal napínavý nebo dramatický příběh, je naprosto vedle. The Sunset Limited stojí na herectví a silných životních filosofiích dvou odlišných protipólů, kteří se sešli v jednom pokoji a zamysleli se nad údělem lidského bytí. Filmařsky se sice nejedná o nic výjimečného, i kamerové jízdy se za chvíli okoukají, ale kvůli tomu si film do budoucna pamatovat nebudete. (12.03.2011)

Mám rád konverzačky, táto patrí nesporne medzi tie vydarenejšie, napriek tomu by som ju radšej vstrebal v knižnej podobe, kde by mal človek viac času zamyslieť sa "nad tým všetkým". Takto to celé vyznieva intelektuálsky (niekedy až príliš divadelne a nadnesene), slovná kadencia oboch pánov je úctihodná (Jackson vedie, aj po stránke hereckej), kvalita argumentačného slovníka nejednoznačná a cit pre myšlienku ostáva vo forme otáznika, nech už sú argumenty akékoľvek. Páčila sa mi práve tá ambivalencia, čierno - bielosť, napriek tomu ma film nenamotivoval na opätovné pozretie... (09.07.2012)