Pouť

Martin Sheen se 2 hodiny plahočí po Španělsku, cestou sype popel svýho mrtvýho syna, potkává různý magory a náboženský fanatiky a do toho hraje nějaká hipsterská indie hudba. Jednu hvězdu dávám za celkem pěkný lokality, kde se natáčelo, a druhou hvězdu dávám za scénu, když cikáni přišli vrátit ukradenej bágl. To jsem se fakt válel smíchy. (08.02.2013)

Asi by se každý měl aspoň jednou za život vydat na podobnou pouť, aby poznal své nitro. Cítím velký rozdíl mezi cestováním a putováním... Cestováním jakoby člověk od sebe utíkal a putováním se k sobě vracel... Ať je to tak či tak, skrze cestu, cizí kraje, vůně a chuti se v nás probouzí více našich duševních vrstev, jež se na jednom a tom samém místě nikdy neodkryjí. S každou další cestou se člověk dostává blíže k sobě, a tudíž opět domů... Krásný film. (15.04.2012)

Ačkoliv téma je zajímavé, podané je ploše a nezáživně. Dokonce ani kamera neumí vykouzlit ze všech těch scenérií něco víc, a z návštěvy v cílovém kostele se stane dokumentární záznam s hudbou místo kontaktního zvuku. Hudba mi často přišla zcela mimo mísu, tedy náladu obrazu. V podstatě vše, co mne u tohoto příběhu zajímalo, se odehrálo zrychleně, a naopak naprosto nezajímavé rozhovory, které neměly vnitřní napětí ani směřování, dostaly až příliš prostoru. Z té samotné cesty jsem vlastně také nic neměl, kromě několika úvodních minut, později se děj přeleje do hotelu a zabere si větší část stopáže. Ostatně ani těm charakterům postav jsem moc nevěřil. Byly až příliš jen načrtnuté, nahozené, povrchní. Byly v podstatě jen figurkami. Z hlavní postavy jsem necítil nic navíc kromě otcovské lásky a prozření, že je tady celý svět, jenž je nutno objevovat. Jak se muž má ale živit, aby na ty cesty a jídlo měl, takové vysvětlení je nad rámec podobné agitky. A díky tomu příliš jednostranný a otravně poučný. Navíc podobně mimo realitu jako třeba pravicové vlády v ČR. O skutečných poutnících do Compostelly jsme se tak nedozvěděli nic, a příběh jakéhokoliv obyčejného chudáka by byl podle mne zajímavější. (01.10.2013)

Cesta je cíl, nikoliv to, co na člověka čeká na jejím konci, ať už je samozřejmě jakýkoliv. Je úplně jedno jaké jsou pohnůtky vašeho potuvání. Lidé jsou formovaní tím, co se jim na jejich cestě přihodí. Mohou najít sami sebe, poznají nové přátele a uvědomit si mnoho dalších věcí, na které by v normálním životě ani nepomysleli. Španělská krajina byla krásná, ale drsná. Nejsem si tak úplně jistá, jestli bych se někdy na podobnou cestu vydala. Asi by si to dlouho, ale hodně dlouho rozmýšlela. (08.10.2012)

Emilio Estevez dokazuje, že je nejen docela schopným hercem, ale že má dar napsat dobrý příběh a nakonec ho i zrežírovat. Celkem chytře do hlavní role obsadil svého otce, Martina Sheena, který přece jen předvádí, že je herecky jiná liga. A to skoro nic neřekne. Nejde tu o víru v boha, jde tu o víru v sebe sama a to, jak se smíříme se svým životem a tím, co přinese. (29.06.2017)