Pan Wonka a jeho čokoládovna

Staré spracovanie Williho Wonku som chcela vidieť už strašne dávno - kvôli môjmu obľúbencovi Geneovi Wilderovi. Dnes som už porovnávala aj s novou verziou z roku 2005. Veľmi sa mi páčila aj táto pôvodná, extrémne milý filmík a úplne skvelé boli aj tie malé fóry a zosmiešňovanie všetkých možných oblastí života v prvej polovici filmu - scénky ako "počítač", "u psychológa" a podobné, stoja za všetky drobné :-) (18.03.2008)

Burtonova verze není špatná, ale tohle je o třídu výš. Deppův Wonka je velkolepý bizarní psychotik, kterému je vše lidské cizí (až na perverzity -- dobrá karikatura Michaela Jacksona). Ne tak Wilderova kreace, tenhle chlápek, přestože je taky narušen, pořád ještě má rád lidi -- jenom ho nesmí zklamat, být polovičatí, jako ta úžasná poloviční pracovna, kde se taky pracuje jenom napůl a která tak symbolicky připomíná nedokonalý svět za zdmi továrny. Ach, pro tohohle hrdinu lze mít pochopení. A umpalumpové-liliputáni s oranžovou tváří, bílým obočím a zelenými vlasy jsou 100x sympatičtzější než jeden počítačově namnožený minilump. A umějí líp zpívat. (Jak vidíte, dojal jsem se. Deppa můžu leda obdivovat. Depp je virtuóz, ale Wilder tohle zahrál a zazpíval srdcem.) (12.05.2008)

(1001) -"What is this, Wonka? Some kind of funhouse?" -"Why? Are you having fun?" Film sice vizuálně zcela odpovídá době, ve které vznikl, a písničky také patří k tradičnímu nudnému americkému muzikálovému průměru, ale nejspíš kontrast toho "normálního" s "divným" dělá z tohohle filmu jedinečný zážitek. Výborný začátek, který na pozadí hledání zlatých kupónů zesměšňuje lidstvo s nesmírným elánem, dělá si legraci z účinkujících i z diváků, no radost pohledět. Nejvíc se mi líbila scéna s psychiatrem a potom třeba s počítačem. Roald Dahl si prý stěžoval, že se film moc soustředí na Wonku a málo soustředí na Karlíka, a já bych naopak řekla, že se film moc soustředí na Karlíka a málo soustředí na Wonku, protože Gene Wilder je bůh a koho zajímá ten zbytek. A tohle je nejspíš dobrý moment pro prudkou odbočku ke srovnávačce dvou filmů, protože musím říct, že Burtonovu Čokoládovnu jsem viděla dřív a mám ten film ráda, ačkoliv se mi zdá, že obecně na něj lidé spíš plivou. Určitě je na něm ale například vidět pokročilost ve scenáristickém řemesle. Burton se svým scenáristou Augustem si sice přifabulují dějový rámec a některé detaily, nicméně všechno ve jménu funkčnosti a sevřenosti pod hávem maniakální sarkastické fantazie, jejich film je sice inspirovaný a podpíraný knihou, ale je také jiný a svůj a více zaměřen na děti v tom smyslu, že tam nic nezůstává nezodpovězeno a všechno souvisí se vším. Stuart a Seltzer by očividně chtěli udělat podobný radikální krok, ale příliš se bojí otevřeně proklamovat vzdálení od předlohy a tak zůstávají někde na půli cesty. Jejich a Wilderův Wonka je skvělá moderní postava a přijde mi prostě škoda, že je uvězněná ve filmu, kde je celá jedna píseň věnována unylé písni Karlíkovy maminky o tom, ať její chlapec dál sní... A nebo kde Jack Albertson očividně není schopen projevit ani špetku sebeuvědomění, sebereflexe či sebeironie. (A já si dávám za domácí úkol rozjímat, jaký je rozdíl mezi těmito slovy.) Oproti tomu Wilderova vrstevnatost a kamenná nekamenná tvář a nezapadající důstojná aura a kotrmelec na červeném koberci a zcela bezkontextuální mental breakdown při jízdě tunelem... Ach ano. Každý milovník bizarního si přijde na své a jistě odejde nadšen, ale já bych přesto lobovala pro nějaký hybrid, kde Wilder-Wonka bude dál trousit Shakespearova a motivační citáty a slam poetry a nic nebude vysvětleno, ale starosvětský svět filmového muzikálu bude nahrazen eklektičtější ironií hudby Dannyho Elfmana z Burton verze. -"But Charlie, don't forget what happened to the man who suddenly got everything he always wanted." -"What happened?" -"He lived happily ever after." (aktualizováno 21. 3. 2019) (01.07.2009)

Burtonovu verzi jsem nikdy neviděl, na slavný originál jsem byl docela zvědavý. A prostě mě to nějak nesedlo, sám nevím přesně proč, většinou mě tyhle dětské filmy baví. Wilder nevadil, pomalejší rozjezd a laciné i když nápadité kulisy taky ne. Jen je to prostě taková ta echt americká pohádka plná kýče, moralizování, protivných spratků i dospělých a mravokárných písniček. Ani to mě většinou nevadí, ale tady na mě toho cukrkandlu, pitvoření a poučování podobně jako třeba v Zemeckisově animácích nebo Grinchovi bylo zkrátka moc a to "kouzlo" filmu mě zcela minulo.. možná jsem prostě neměl náladu. Nechávám 3*, míň si to nezaslouží, ale nějak po tomhle ani netoužím vidět novější verzi. (12.01.2023)

Typický príklad, co dovede reklama... Milý rodinný film pro všechny štamgasty cukrárny. Bohužel je to pořád o tom samém a jen se jde a jde dál a dál čokoládovnou... Skladba dětí je typická rodinným filmům (hlavní hrdina alá Mirek Dušín a ostatní jsou prolhaní, chamtiví a lakomí spratci). Gene Wilder hodně dobrý, ale opravdu se těším na Johnyho Deppa, který snad bude pod taktovkou mého oblíbeného Tima Burtona lepší. (30.05.2005)