Pan Wonka a jeho čokoládovna

Burtonovu verzi jsem nikdy neviděl, na slavný originál jsem byl docela zvědavý. A prostě mě to nějak nesedlo, sám nevím přesně proč, většinou mě tyhle dětské filmy baví. Wilder nevadil, pomalejší rozjezd a laciné i když nápadité kulisy taky ne. Jen je to prostě taková ta echt americká pohádka plná kýče, moralizování, protivných spratků i dospělých a mravokárných písniček. Ani to mě většinou nevadí, ale tady na mě toho cukrkandlu, pitvoření a poučování podobně jako třeba v Zemeckisově animácích nebo Grinchovi bylo zkrátka moc a to "kouzlo" filmu mě zcela minulo.. možná jsem prostě neměl náladu. Nechávám 3*, míň si to nezaslouží, ale nějak po tomhle ani netoužím vidět novější verzi. (12.01.2023)

Detský film, ktorý si užijú možno viac dospelí. Niekoľko vydarených vizuálnych fórikov, absolútna dada atmosféra a nedopovedanosť osudov zvyšných decák (tu bol Burton doslovnejší). Stuart si dáva načas, do továrne sa dostaneme pomaly až v polovici, ale to šialenstvo okolo zháňania lístkov nie je o nič horšie, ako následný okázalý vedomý gýč. Pôsobí to podobne ako Marry Poppins viac britsky, ako americky, čím si ma tvorcovia taktiež získali. Pesničiek nie je nijako prehnane veľa a neotravujú. (24.10.2015)

Až skon Genea Wildera mě donutil se na film podívat a musím říct, že mě tato verze oslovila více než pozdější adaptace. Chvíli ale trvá, než se do továrny dostaneme, před tím se akorát stihnout utvořit charaktery, ale písničky v této části patří k těm slabším a příběh se pochopitelně ubírá pouze k jednomu bodu. Ale už i tady není nouze o jemný humor, kterého ještě přibude s nástupem Willyho Wonky, celkově ale s ním chytne film druhou mízu a je rázem živější, zábavnější a na konci nasadí i menšího brouka do hlavy. (Netflix) (18.09.2016)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)

Burtonová verze se mi líbí víc, ale tahle je taky výtečná. Gene Wilder si roli Willyho Wonky užívá na maximum, umí být místy až nepříjemně ďábelský (závěrečné podepisování smlouvy), na druhou stranu chrlí jednu hlášku za druhou (kdyby Bůh chtěl, abychom chodili pěšky, nedal by nám kolečkové brusle) a Umpa Lumpové mají fakt neskutečně boží song. Zábava, tenhle příběh je prostě sázka na jistotu. Umpa Lumpa, dupady dů… 90%. (25.01.2020)