Režie:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin, William Redfield (více)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Bol raz jeden život v hranej podobe. Námet o miniatúrnej ponorke v ľudskom tele je stále fascinujúci, ale tentokrát už filmu strašne škodí jak triková, tak vedecká zastaralosť, keďže drvivá väčšina filmu je založená na vizuálnom stvárnení vnútra ľudského tela. Ale triky dnes už neobstoja. Ani príhody, ktoré z fungovania tela vyplývajú dnes už nepôsobia dvakrát uveriteľne. Určite by sa dalo vymyslieť kopa napínavejších problémov, ktoré by posádka musela vyriešiť. Mimo skúmania tela a už film prakticky žiadnu inú poriadnu zápletku neponúka. Aj ten záškodník veľký priestor nemá. Posádka je načrtnutá stroho. Klasické jednorozmerné typy. Takže celkovo to je dnes už len priemer a aj taká Pixarovka Inside Out ponúka zaujímavejšie znázornenie ľudského vnútra. 6/10. ()
Jako malou mne film fascinoval, byl to jeden z prvních, které jsem viděla a zanechal ve mně hlubokou stopu. Putování lidským tělem a vše uvnitř ve mně vzbuzovalo bázeň a nadšení, měla jsem pocit, že nic tak fantastického jsem ještě neviděla. Jenže je to skoro čtyřicet let a film nějak vyčpěl, nedávno jsem si říkala, proboha, co jsi na tom viděla. No právě, uběhlo těch čtyřicet let, to je ono. Pro dnešní děti už nesledovatelná pohádka, ba ani pohádka, těžko zařadit.Ale za ten tehdejší zážitek... ()
Já tedy nevím, jakým dojmem film zapůsobil na diváky v době svého vzniku, ale mě dnes nadšením zrovna nenaplnil. A nešlo jen o trikovou složku, která dnes vypadá vážně chabě, protože i triky si musely projít svým vývojem (a já mám pro to pochopení); tím, co mi opravdu vadilo byl velice slabý příběh. Scénáristé se v tomto případě opravdu nevytáhli, takže mě děj po celou dobu hlavně nudil a při každém dalším vysouvání a zasouvání nulového modulu už jsem skřípal zuby v tichém zoufalství. Alespoň trochu mě z nudy vytrhla přítomnost československého odborníka na zmenšování armádních svazků i skutečnost, že se členem posádky ponorky stane klaustrofobik, ale pak už se jen nezáživně putovalo a u toho jsem se bavit prostě nemohl. Všechny akční scény byly navíc natočeny takovým způsobem, že postrádaly jakékoli napětí, takže můžu zodpovědně prohlásit, že tento výlet už nikdy nepodniknu. Jediným opravdu zajímavým momentem byl první boční pohled na Proteus; ihned mě napadlo, jestli je podoba s Me 163 čistě náhodná. / Poučení: Pozor! Až ti někdo někdy řekne, že by se ti chtěl dostat do hlavy, může to myslet doslovně. ()
Spolu s Planetou opic jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů z 60. let. Nádherné dobrodružství se skvělým nápadem jako je cesta do lidského těla a i po letech s naprosto špičkovými efekty. Podobný námět tu byl tuším jen 2x a Vnitřní vesmír je zkrátka trošku jiný styl filmu, aby se to dalo srovnávat. Žádné zbytečné vedlejší dějové linie, žádná romantika, žádné zdržovačky, jen čisté dobrodružství. Pět hvězdiček a sci-fi roku 1966. ()
Fantastická cesta v miniaturní ponorce uvnitř těla jednoho důležitýho vědce (kterej se náhodou jmenuje Beneš) za účelem odstranění krevní sraženiny v mozku. No co se dá čekat od 40 let starý scifárny? Čas se holt nedá zastavit a filmový triky a speciální efekty jsou dneska úplně někde jinde. Pohled na herce zavěšený na lanech mezi kulisama z papundeklu, který maj představovat lidský tělo, je spíš k smíchu, ale to se dá překousnout. Nedá se ovšem překousnout, že to byla pěkná nuda a nějaký akce se dočkáme až úplně na závěr. Od chvíle, co se spustily úvodní titulky, který teda byly docela solidní úlet, mi to připadalo, jak kdyby se natáčenim všichni prohulili. Prostě samý barvičky, divný zvuky, rádoby filozofický bláboly, kdy se vědci bavěj o duši a o bohu... Největšim kladem na filmu tak zustávaj vnady Raquel Welch. Jenom je trochu škoda, že nám toho neukázala víc. Ovšem nejvíc mě nasralo, že nám ve filmu neukázali, jak dopad ten týpek, když se mu v hlavě zvětšila ta skvělá ponorka, kterou tam naši hrdinové zanechali na pospas bílejm krvinkám :-) Radši se snad podívejte na videoklip Scooter - Let me be your valentine. Myslim, že v tom 4-minutovym klipu je v podstatě všechno důležitý z celýho filmu :-) ()
Galerie (98)
Zajímavosti (16)
- Vydavatelství Bantam Books získalo práva na paperbackové vydání a požádalo legendárního autora sci-fi Isaaca Asimova, aby se ujal novelizace scénáře. Kniha byla vydána půl roku před premiérou filmu, což vedlo řadu lidí k domněnce, že Fantastická cesta vznikla podle knihy Isaaca Asimova. (Epistemolog)
- Isaac Asimov prohlásil, že filmový scénář má řadu logických chyb a dostal povolení je při přepisu do paperbacku předělat. (Terva)
- Původní příběh se odehrával v devatenáctém století a měl být jakýmsi verneovským dobrodružstvím. Harry Kleiner, který napsal předlohu, zachoval z povídky podle Otto Klementa a Jerome Bixbyho jen myšlenku miniaturazice a přesunul děj do studené války. (Epistemolog)
Reklama