Fantom Morrisvillu

"Vyloučíme-li všechny osoby, které zločin spáchat nemohly, dojdeme k závěru, že ho mohl spáchat kdokoli jiný." O této dedukcí Allana Pinkertona můžeme diskutovat, můžeme o ní vést spory, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s ní dá dělat. Je totiž natolik brilantní, že ji nedokáže vyvrátit ani inspektor Brumpby ze Scotland Yardu. Já tedy nemám takový talent jako hudebník Emil, abych si mezi orchestrálním bubnováním, klepáním kladivem na kovové trubky či škádlením trianglu ještě našel čas na četbu, ale on to zvládá s velkou grácií. Mne tedy tahle parodická šílenost vždycky bavila, ale i když jsem se naučil stlát lůžko podle fakírova vzoru, tak ani po mnoha letech se má záda hrotům hřebíků nijak zvlášť nepřizpůsobila. (03.11.2016)

60% - Člen orchestru si při opeře čte brakový román a prožívá tak příběh tak říkajíc na vlastní kůži. Podobné entrée bylo později použito i ve filmu Adéla ještě nevečeřela, i zde šlo o čtení pokleslé literatury za zvuků koncertní melodie. Fantom není špatný film, ale v porovnání se zmíněnou Adélou poněkud méně zábavný, i když i zde je nemálo gagů a vtipů. (18.02.2013)

Vybroušenost dialogů, výborné herecké výkony. Nádherná parodie, kterou si užijí především milovníci dobrodružných románů tzv. RoDoKAPSů. Já mezi ně také patřil a jsem na to hrdý. Četl jsem je pod lavicí stejně jako prvorepublikový elegán Nový při hraní v orchestřišti. Vtipy jsou příjemně a hlavně nenásilně vloženy do děje, který rozhodně ani na chvíli nenudí. Květuška Fialová je zde neskutečně sexy. Jen bych mezi děj nevkládal záběry na Nového v orchestru. Ruší to a děj nikam neposouvá, mimo finální scény. (07.11.2008)

Při uvolnění poměrů ve zlatých šedesátých letech vznik z parodíí (z toho co znám) třeba výrazně stylizovaný Limonádový Joe nebo crazy Kdo chce zabít Jessi.Fantom Morrisvillu zase dobře kloubí prvorepublikový nádech, šedesátkovou uvolněnou atmosféru a suchý britský humor. To i v kombinaci s hereckým obsazením, kde se mísí tehdejší vycházející hvězdy (Waldemar Matuška, Květa Fialova) se stárnoucími prvorepublikovými herci (Oldřich Nový a v menší roličce i Nataša Gollová.) Hlavně Oldřich Nový v postarším věku a jeho nátuře méně přející době dostal zde příležitost ještě trochu zařázit a opět předvést své charisma i se skrytým komediálním talentem. Ve vedlejších rolích jsou rozhodně fajn i František Fillipovský a Jan Skopeček. Samotný příběh o vyšetřování záhadných událostí po svatbě Sira Haribala má ten pravý šarmarní, parodický ale i napínavý nádech. Je navíc moc pěkně sklouben s šedou realitou, kdy si celý příběh vlastně jen čte znuděný muzikant v orchestru. Celé se to sleduje dost dobře, jen se možná ještě trochu mohlo šlápnout na plyn. Z dnešního pohledu už se asi nejedná o nezapomenutelný filmový zážitek. Ale o moc pěknou dobovou jednohubku určitě a rád na ni budu s úsměvem zpětně vzpomínat. DNES JIŽ NEKRMIT! (23.08.2020)

„Sotva se Clarence objevila, zašumělo to sborem, jak je krásná…“ Zas jeden z domácích filmů, který se mi dlouho vyhýbal. Jde o komedii/parodii dosti suchou, místy možná až příliš. Nevyvolává totiž salvy smíchu jako spíš trvalý (leč jen) úsměv. Moc příjemně se na film dívá, ale nemůžu si pomoct, z dané látky se prostě dalo vytřískat víc. Tím spíš, když měli tvůrci k ruce tak luxusní herce, a to i ve vedlejších rolích (mými favority byli Lubomír „Lůžko si stelu.“ Kostelka a Jana „Co pak, Allane?“ Nováková). Naštěstí hlášek i všemožných dobrých nápadů je tu i tak slušná řádka. Bohužel ještě něčeho je tu hodně, a to Matušky. Ač jsem se připravil na částečně hudební film, tak ty jeho „šlágry“ se sem vůbec nehodily a děj jen zdržovaly. A proto (i s ohledem na lehkou zmatenost snímku ala liliputův účel apod.) to celkově vidím jen na slabší 4*. „Domníváte se tedy, že se moje choť může bez nebezpečí zúčastnit starodávného obřadu?“ - „Přesně za 8 minut bude v naprostém pořádku. V opačném případě si ovšem poleží 2-3 týdny.“ (13.07.2016)