Obsahy(2)
Carlos vypráví o životních osudech Ilicha Ramíreze Sáncheze, jenž byl po dvacet let nejhledanějším teroristou na světě. Mezi lety 1974, kdy se v Londýně pokusil zavraždit britského podnikatele, a 1994, kdy byl zatčen v Chartúmu, prožil několik životů pod mnoha pseudonymy a prošel si všemi spletitostmi mezinárodní politiky té doby. Kdo byl Carlos, jak se jeho propletené a mísící se identity propojují, kým byl, než se bezhlavě vrhl do svého nekonečného boje? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (58)
Sága, která rozmáchlou stopáž využívá především k zevrubnému popisu ideologického a politického pozadí teroristických činů a může si tak dovolit i širší historické souvislosti...Další body sbírá za přirozený dobový look prezentovaný v každém detailu, jazykovou koláž a charismatického Ramiréze...V konečném součtu Carlos tak vítězí tam, kde pohořel prázdný a nudný Soderberghův Che, emočně vykalkulovaný Spielbergův Mnichov, akademicky chladný Baader Meinhof Komplex nebo zmatečný Mesrine... ()
Ačkoli jsem film ohodnotil 4*, původně jsem chtěl dát pouze 3*, ale to bych tuto televizní minisérii podhodnotil. Přiznám se, že jsem čekal možná něco jiného. Chvíli jsem se sám sebe ptal, jak je možné, že se z Carlose stala teroristická superstar? Taky nechám stranou to, že hlavní protagonista je autory vylíčen jako marxistický playboy, jemuž neodolá snad žádná západoněmecká levicově orientovaná studentka. Porovná-li divák fotografie skutečného Carlose s tím filmovým, bude okamžitě jasné, kam mířím. První díl této minisérie působí spíše jako náborový film do nějaké teroristické organizace, o což asi autoři snímku neusilovali. Přes veškerou mojí kritiku se jedná o zdařilou televizní minisérii, jež však nedosahuje takové kvality jako film o RAF - BMK. ()
Carlose sráží televizní nafouklost, 330 minut neutáhne ani výtečný Ramirez (tedy, ona to spíš neutáhne postava Carlose). Po Veřejném Nepříteli další francouzská pecka, která stejně jako on dokáže zabavit a vyvolat svým stylem nostalgii po kriminálkách sedmdesátých let (i s typickým pocitem, že být vrah je vznešené, skvělé a člověk si u toho hodně zašuká), ale hloubky Baader Meinhof Komplex nedosahuje. ()
Je fakt, že jsem zvládla jen dva díly ze třech a nejsem si jista, zda budu mít sílu na třetí. Film je neuvěřitelně zdlouhavý a zamotaný, člověk jen těžko sleduje, proti komu ti teroristé vlastně útočí. Chápu, že v 70. letech ještě nebyla taková protiteroristická bdělost, ale snadnost, s jakou velmi podivné existence vtrhnout do jakékoli budovy či na letiště, vytáhnou kaťušu nebo samopal a začnou pálit po okolí, působí směšně. Navíc při jejich minimální organizovanosti se film jeví stejně groteskní jako Čtyři lvi a zdá se neuvěřitelné, že se těm moulům vůbec podaří nějaká akce. ()
330 vyčerpávajúcich minút dejepisu. Nabitých akciou, od človeka, ktorý si postavil kariéru na vyhýbaní sa jej. A vôbec to nie je na škodu. Assayasa rozoznáte podľa množstva krásnych žien, voyerskej kamery a výborného (a rôznorodého) pesničkového soundtracku. A keď príde na útoky je skoro až dokumentárne reálny, žiadne vybuchujúce fontány, ani rýchle strihy. Skôr tiché guľky odzadu do hlavy. Celé je to veľmi civilné (nedivím sa zrovnaniu s Baader Meinhof Komplexom), neustále sa striedajú lokácie a občas ani nepostrehnete, že sledujete archívne zábery. Ramirez vo svojej roli vynikajúci. Z tých 5 a pol hodiny je jeho súkromiu venovaná možno štvrtina, všetko ostatné je politika, plánovanie útokov a samotné akcie. Keď niekomu prišla nudná už tá na polovičnú stopáž zostrihaná verzia, nech ide sledovať Michaela Baya. 90% ()
Galerie (55)
Zajímavosti (1)
- Režisér Olivier Assayas původně do seznamu doprovodných skladeb vložil písně skupiny The Feelies. Její členové ale protestovali proti jakémukoli spojování svých skladeb s terorismem. V důsledku toho bylo použito několik písní kapely Wire. (vangobseck)
Reklama