Režie:
Martin ScorseseHrají:
George Harrison (a.z.), John Lennon (a.z.), Paul McCartney, Ringo Starr, Eric Clapton, George Martin, Brian Epstein (a.z.), Pattie Boyd (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dokument George Harrison: Living in the Material World mapuje život jednoho z nejslavnějších muzikantů všech dob. Přibližuje jeho dětství v Liverpoolu, éru Beatles, sólovou kariéru i soukromý život. Scorsese zachycuje George Harrisona nejen jako úspěšného hudebníka, ale i jako věčného hledače rovnováhy mezi světem materiálním a duchovním. Ve filmu se objevují dosud nepublikované fotografie, videozáznamy, nahrávky a rozhovory nejen se samotným Harrisonem, ale i s jeho manželkou Olivií Harrisonovou, Ericem Claptonem, Terry Gilliamem, Ericem Idlem, Georgem Martinem, Paulem McCartneym, Yoko Ono, Tomem Pettym, Ringo Starrem a Jackiem Stewartem. Všichni mluví otevřeně o Harrisonově výjimečném talentu, ale i o jeho vnitřních rozporech, prudké povaze, experimentech s drogami a náklonnosti vůči ženám. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (64)
George Harrison je určitě hodně zajímavou osobou, která je tak trochu neprávem ve stínu Lennona a McCartneyho, proto jsem rád, že mu Martin Scorsese, milovník nejenom filmů, ale i kvalitní hudby, vzdal takovou poctu. Spousta zajímavostí, to jo... ale mířit ke čtyřem hodinám? Vidět oba díly Living in the Material World dohromady je téměř nadlidský výkon, který pak v konečném důsledku diváckému zážitku uškodí. 50 % ()
Martin Scorsese má slabost pro hudbu. Líbila se mi už jeho série ´The Blues´ z roku 2003 a dokument ´No Direction Home: Bob Dylan´ z roku 2005. Pokaždé jde na věc zeširoka, najde spoustu lidí, kteří mají, co říct. George Harrisona jsem měla spíše za toho ´tiššího´ z Beatles. Jak je ale vidět, měl spoustu osobních přátel, o kterých další lidé moc nevěděli. Eric Idle v dokumentu říká, že na Georgově pohřbu se sešlo mnoho známých nebo význačných lidí z mnoha oborů a jenom koukali po sobě a přemýšleli o tom, že George měl neuvěřitelně široký záběr zájmů. Byl producentem filmu ´Life of Brian´, dokonce kvůli němu zastavil i svůj dům. Kamarádil s Jackiem Stewartem, britským závodníkem Formule 1, povídali si o pocitech při závodění a při skládání hudby. Také za projektem ´Travelling Wilburys´ stál George. Hudebníky do party (Bob Dylan, Jeff Lynne, Roy Orbison, Tom Petty) si vybral spíše podle toho, aby se s nimi lidsky snesl. George se stal bohatým jako mladý muž, osvobodil se od průbojnějších kolegů v Beatles, a pak už mohl dělat, co jen chtěl. Nic ho nelimitovalo. Když je výběr neomezený, je pak těžké si vybrat. A tak George bral jednu věc za druhou tak, jak jim přicházel na chuť. Asi by byl se sebou spokojený, lidé na něho spomínali v dobrém. ()
Takzvaný "tichý Beatle", který měl paradoxně v podstatě nejvíc co říct, na rozdíl od Lennona, který se často zbytečně utápěl ve velkých gestech. Pietně i realisticky pojatý příběh o hudební legendě, ve kterém skutečně není místo o skandálu kolem My Sweet Lord, protože ačkoliv rozhodnutí soudu nikdo nezpochybňuje, představa, že někdo jako Harrison skládá plagiáty, je jak z jiné planety. 90%. ()
S ohledem na stopáž se možná nabízí, že život George Harrisona je pro Scorseseho nějakou osobní záležitostí, ale v tomto případě byl regulérně najat vdovou a správkyní hudebníkova dědictví, Olivií Harrison, která se k desetiletému výročí úmrtí svého chotě chystala vydat o něm knížku a chtěla to mít podepřené z obou stran. Skrze to zajímavé sledovat, jak si režisér v dlouhém a členitém životě nachází to svoje téma vykořeněnosti, pátrání po své roli a selhávání v jejím naplňování. Harrison zde nepůsobí toliko jako prorok, inovátor a svébytný umělec (v kontrastu s tím, jak to tam o něm prohlašují mluvící hlavy), nýbrž jako zmatený osamělý muž, který do puntíku naplňuje životní úsečku úspěšného západního muže pozdního kapitalismu: úspěch v mládí -> bezstarostné večírky -> psychedelické drogy -> mudrlanství -> východní filozofie -> snaha o comeback -> mudrlanství, ale jiné -> zahradničení -> smrt. Výsledný pocit z filmu přichází tak nějak mimoděk a je to zvláštní melancholie nad malým člověkem, který se pokusil prakticky o vše, měl po celém světě tisíce dobrých známých, ale vlastně byl celou dobu docela sám. Osobní bonus materiál: Harrison je další z hudebníků, kteří ve svých teen/20s letech vypadali jak já v teen/20s letech, já si jednou ty DNA testy udělám a pak se těšte jak na vás všech zbohatnu! ()
O Harrisonovi jsem věděl pouze, že byl kdysi jedním z Beatles. Kdyby tento dokument natočil kdokoliv jiný než Scorsese, patrně by u toho zůstalo. A nejspíš by to byla škoda. Scorsese hudebníkovy osudy rekonstruuje skrze archivní nahrávky a rozhovory s lidmi z jeho okolí, tedy žádný komentář doprovázený víceméně ilustrativními záběry. A přes hrozivě vypadající stopáž mě to nudilo vlastně jen ke konci, kdy už na mne bylo těch mystických keců paní Harrisonové moc. Na druhou stranu tam vystupovali i Eric Idle a Terry Gilliam, což svědčilo zábavnosti podávaných informací. ()
Galerie (15)
Photo © Metropolitan Vidéo
Zajímavosti (3)
- Koproduktorkou filmu byla druhá Harrisonova žena Olivie. Ta dodala tvůrcům mnoho dosud nespatřených fotografií ze svých rodinných alb. (Terva)
- Olivie Harrisonová si pro režii tohoto dokumentu vybrala Scoreseseho poté, co viděla jeho dokument o Bobu Dylanovi. (Morien)
- Harrisonova vdova Olivie o filmu prohlásila: "Skoro vlastně nechci, aby lidé ten film viděli. Je to jako ukazovat všem svá nejosobnější místa." (Morien)
Reklama