Jih proti Severu

Nádherný a nezapomenutelný příběh. Ani se mi nechce věřit, že byl film natočen v roce 1939, on totiž opravdu předběhl svou dobu. Jih proti Severu dokonale ukazuje ten zlatý starý Hollywood se vší honosností a vznešeností. Každý dialog, každá věta je nezapomenutelná a nabitá spousty emocí. Myslela jsem si, že bude celkem náročné zvládnout film na jedno zhlédnutí, čtyři hodiny jsou čtyři hodiny, ale film mě dokonale pohltil a já si jen užívala ten krásný příběh. Ta délka tady byla potřebná. Naprosto famózní herci, samozřejmě velký herecký koncert Vivien Leigh. Clark Gable mě dostal svým neuvěřitelným charisma a jeho věta "Frankly My Dear, I Don't Give A Damn" mě vždy totálně odzbrojí. Jih proti Severu je velká klasika, na kterou nedám dopustit. (24.01.2011)

Romantická dráma podľa románu Margaret Mitchellovej ( román som nikdy nečítal, čo určite raz napravím ) ocenená 8 Oscarmi, sa odohráva v období krvavých bojov občianskej vojny. Príbeh lásky Scarlett O´Harovej ( vynikajúca Vivien Leighová ) a Retha Butlera ( okúzľujúci Clark Gable ) si za desaťročia získal srdce nejedného diváka. Krásna výprava, teplé farby amerického Juhu, herecké výkony či nádherná hudba Maxa Steinera. Tento film by mal vidieť každý ! (15.05.2007)

Velkolepá historická romance se skvělým dějem s mnoha silnými momenty, unikátními hereckými výkony (zde bych chtěl vedle hlavních hrdinů vyzdvihnout Hattie McDaniel), úžasnou hudbou, která dotváří jedinečnost jednotlivých scén, perfektně zaranžovanými scénami a neskutečně dokonale prokreslenými charaktery postav, z nichž jsem si nejvíce oblíbil chůvu, Rhetta Butlera a Melanii. Jih proti severu je snímek velmi dlouhý, avšak ani při svoji stopáži nenudí. Zub času se zde samozřejmě podepisuje, ovšem stále jde o nadstandartní podívanou, u níž se lze oprostit od stáří filmu a plně si užívat oněch 238 minut. Dle mého názoru šlo o nadčasový počin, který předešel svoji dobu o dobrých 10 let! (14.01.2011)

Kniha je skvělá a tahle adaptace, zdůrazňuji, že do kin šla v roce 1939, t.j. před cca 83lety, je namakaná. Příběh nejen o nesympatické, vychcané, sobecké megeře, která je na ránu v každé scéně, nemá chybu. Perfektní záležitost, která mnoho diváků odrazuje svou letitostí, starou hudbou, taky tím, že jde asi o romanci, ale to je škoda. A chyba. Jedná se o strhující, vtipnou, drsnou, nekorektní, svižnou, velkolepou podívanou, která právem patří k tomu nejlepšímu na piedestalu kinematografie. Mimochodem první Oscar pro černou herečku ve vedlejší roli a navzdory délce, odsejpá to jedna radost. (22.01.2022)

(1001) Mám velký problém vcítit se, nebo alespoň napojit na Scarlett. Rozhodně se neztotožňuji s názory, že to je nejlépe vykreslená postava, jaká kdy poctila svou přítomností stříbrné plátno, a podobně. A když jsem tenhle minizáchvěv zášti dostala ze svého systému, tak musím přiznat, že i přes to na mě Jih proti Severu zapůsobil. Některé záležitosti, které se týkají války, jsou tak ostré, že kdyby byly v realistickém (používám jenom proto, že mě zatím nenapadá vhodnější slovo) filmu, tak by byly hodně, hodně ostré a Dagmar by nejspíš i plakala. Nejvíc na mě zapůsobil plačící flétnista, kněz udělující za dělostřelby poslední pomazání a sbor zpívajících otroků odcházejících na frontu. Problém je v tom, že tohle jsou všechno věci jenom se míhající na pozadí hlavního příběhu. A ten mě nezajímá. O Scarlett už jsem mluvila. Když stojí před prudérní společností v karmínových šatech, tak obdivuji šaty, ale nikoliv Scarlett. Když flirtuje s mladíky na barbecue, tak obdivují její resting bitch face, ale už nikoliv to, co v té situaci doopravdy znamená. Celým čtyřhodinovým příběhem propluje bez důležitějšího charakterového zrání a katarze prožívá na místech, kterým nerozumím. Kouzlu Rhetta Butlera jsem také nepropadla a Ashley je trestuhodně scenáristicky i herecky zanedbaný. Jenom Olivia de Havilland v roli Melanie je naprostá bohyně, a chce se mi říci, že navzdory tomu, jak je Melanie napsaná ploše a účelově jako naprostý opak Scarlett. Do rozboru morálních stanovisek filmu se ani nechci pouštět, protože na to nejspíš nejsem dost erudovaná. Jenom se mi zdá, že film sám něco jako morální stanoviska více či méně nenápadně vyměňuje za společenskou upjatost a romantické pletky. (12.02.2017)