Lidská stonožka 2

Túto časť som videl skôr než prvú. Hanbím sa že som niečo také pozeral, neviem potom ako strašne sa musí hanbiť režisér (zároveň scenárista) že ho to vôbec napadlo. Hneď z popisu bolo jasné, že pôjde o niečo, čo sa nevidí často. Výsledok je skutočne brutalita, pri ktorej pozeraní mi bolo fyzicky zle. Čo beriem v dobe plnej neoriginálnych scenárov za plus. Film mnohých naštval a stal sa kontroverzným, rozporuplným, škandalóznym a zakazovaným (u nás dodnes nešiel ani len na DVD). Otec projektu, Holanďan Tom Six, sa teda s nadšením rozhodol, že v dvojke pozošíva podstatne viac ľudí, než v prvej časti. Pochváliť môžem len čierno-biely podklad, vtipné hlášky (áno, naozaj vtipné) a hororovú stránku, kde ste mohli od hlavnej postavy očakávať naozaj čokoľvek. (12.03.2013)

S odhalením závěrečné pointy naprosto extrémní obhajoba existence sama sebe. Ideologicky sporné, filmařsky stejně tak. Každopádně to záměrně vyvolává zásadní otázku, tedy "jak moc je v dnešní době důležitá přítomnost podobných filmů a jestli náhodou zvrácené jedince netvoří právě ony?" - což je na druhou stranu vlastně to jediné, oč ve filmu jde a navíc se tohoto sdělení dá dosáhnout jednoduše zhlédnutím prvních a posledních pár minut. Zbytek rychloposuvem, pokud nepatříte právě mezi ty zvrácené jedince. (02.11.2011)

Epic fail. Výchozí nápad, že druhý díl bude o úchylovi, kterého k činu inspiruje shlédnutí první Stonožky na DVD, byl slibný, protože "tamto byl film, tohle je realita", což slibovalo o řád vyšší působivost. Výsledek je ovšem přesně opačný. Tom Six nápad zazdil snahou o "umělecké" zpracování a o nějaké realitě nemůže být ani řeči - film je černobílý, s blikajícími světly ("hra světla a stínu" - checked) a s nepřetržitým ambientním hučením místo hudby, které začne být už po 10 minutách pěkně otravné. Dále, v jedničce byl démonický doktor, což bylo zábavné. Tady je karikatura úchyla - tlustý plešatý brýlatý skrček, který vůbec nemluví a tváří se, jako by to byl on, koho přišili k něčí prdeli. A to není zábavné. A v neposlední řadě - v jedničce byly tři oběti, se kterými jsme se předem seznámili, vybudovali si k nim nějaký vztah, soucítili s nimi, fandili jim při pokusech o útěk apod. Tady jich je deset (tedy ne 12, klamavá reklama, ha!), a s většinou z nich se seznámíme až ve chvíli, kdy je skrček uloví. A pak už nedělají nic jiného, než že leží, kde je položil, a poslušně čekají, až se vrátí a něco jim provede. Tím nejlepším na filmu jsou nakonec jeho plakáty. Zkrátka, doufám, že The Human Centipede III - More Full Sequence už následovat nebude. (30.10.2011)

Těžko věřit, že má film na svědomí tentýž člověk, co stál za jedničkou. Zatímco ta byla celkem uvěřitelná a člověka až znervózňovala, její pokračování je jen změť hoven! A to nejen doslova. Hlavní hrdina/záporák je naprostej úchyl, ale především dement, který od první minuty jedná takovým stylem, že by ho odhlalil i naprostej nýmand, co nikdy nedodělal policejní akademii. A stejně jako on jsou dementní i jeho oběti, který za celej film nehnou brvou a prostě si čekaj na smrt. A stejně dementní (možná ještě dementnější než vše předchozí) je samotnej děj, kterej je plnej takovejch nesmyslů a logickejch (a hlavně anatomickejch) děr, že z toho zůstává až rozum stát a divák je nad vším tím humusem, kterej je produkovanej na úkor uvěřitelnosti, tak nasranej, že má sto chutí to vypnout a udělat stonožku z manželů Sixových (kteří už si někde po baráku něco takovýho určitě vypěstovali, jináč není možný, aby furt cucali z prstu takovýhle hovadiny...). (22.07.2012)

Jako vždy jsem si před spustěním filmu připravil jídlo. Znáte to, takové to dobré papání. Ano, přiznám se, já jsem u Human Centipede II jedl. Asi 50 minut sledujeme oplzlého tlusťocha, který pracuje jako hlídač v garáži. Tam také připravuje svůj plán, vytvořit z 12 lidí lidskou stonožku. Vidíme jeho život, jeho krásný vztah s matkou :-) , jeho hnusné, odpudivé tlusté tělo. (Začínám držet dietu!) Pak 30 minut koukáme na nářky obětí. Slizoun ale není doktor a tak spojuje těla amatérsky. Co říct závěrem? Není to horror, ale zvrhlé fekální choutky vrhnuté na černobílé filmové plátno. A všude kolem hnusná špína a fekální sračky! Ztotožňuji se s hodnocením v ostatních zemí, kde má film nanejvýš 40%. Já to tvrdím celou dobu, že náš národ není normální. (30.10.2011)