La ciociara
La Paysanne aux pieds nus
Vrchárka
Two Women
Two Women
Two Women
Two Women
Režie:
Vittorio De SicaScénář:
Cesare ZavattiniKamera:
Gábor PogányHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Sophia Loren, Jean-Paul Belmondo, Eleonora Brown, Pupella Maggio, Raf Vallone, Vincenzo Musolino, Renato Salvatori, Carlo Ninchi, Emma Baron (více)Obsahy(2)
Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky.
(oficiální text distributora)
Recenze (140)
Nuda k posrání #42. Viz Osvícení. 30% ()
To, co v tomto filmu predvedla Sophia Loren je zazitek na cely zivot a dlouho bych musel uvazovat, zda vim o lepe zahrane zenske roli ( snad Ingrid Bergman v Podzimni sonate ), ani Fiat, makarony nebo Gianni Versace dohromady nejsou vice italsti nez tato herecka. Pokud ale budu hodnotit cely film, nemuzu dat pet hvezdicek, protoze dej nepusobi prilis kompaktne, jak krasne vystihnul Vitex a pak Zlodeji kol, Zazrak v Milane a jine De Sicovy filmy jsou si myslim o dost lepsi. ()
19. Zlatý Glóbus za rok 1961 - cena (1) - *Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Itálie ()
Velice věrné předloze.....ale o dost stravitelnější, protože kniha Vás nudou pomalu zabije....a to mám Moravia velice ráda. ()
Je možné, že můj dojem z filmu je asi zapříčiněn neznalostí literární předlohy, nicméně můj vztah ke knihám... no, opakování nemusí být vždy příbuzné s moudrostí, tudíž pomineme tuhle kapitolu. Osobně si myslím, že není o nic méně přínosné podívat se na zde zobrazené ve filmově-historickém kontextu, než z pohledu idejí či komparací (Tím nechci ale říci, že by se mi kolegův komentář nelíbil, částečně mě inspiroval i k mé trošce do mlýna). Oproti jiným neo-realistickým filmům jsem překvapen v prvé řadě civilním hereckým podáním, které současného diváka rozhodně více osloví než zbytečné vyzdvihování italského naturelu v negativním slova smyslu, jaké nacházím u De Sicových kolegů (včetně mého oblíbence FF). Toto ale vidím z pohledu cizince, který se s tímto setkává jen výjimečně, možná, že kdyby mě čáp přenesl o pár set kilometrů na jih, vnímal bych celou tuto generaci jinak. Účinkujícím zde kraluje po zásluze oscarová Sophia Loren, její rezervovanější nasazení mě nutilo s ní prožívat všechny životní vzestupy a především pády (ačkoli mi jako zapřísáhlému odpůrci spoilerování byla jedna často citovaná scéna vyzrazena předem, zasáhla mě stejně krutě, jako podobná sekvence v kontroverzním životopise "Caligula" - v komentáři k němu se o tom, proč mě tento jev zaujal, zmiňuji podrobněji - tudíž kolego, pokud toto čteš, nemusíš se vůbec omlouvat), přece jen, jsme ve válce, zajímavá je s odstupem času i intelektuálně zbarvená role Jean-Paul Belmonda, ovšem před půlstoletím tento part nebyl ničím překvapivým, jelikož se podobně jako pod patronátem Godarda teprve hledal. Do výše zmíněného pojetí díla zapadají i neherci, nejen proto tedy palec nahoru, v šuplíku signora De Sicy tvorbě kvalitativně srovnatelné s jeho vlastní sebeparodií. Jak totiž již přede mnou napsal Amarcord_1, dílo je jedním z těch, které nás nutí po projekci vyjít ven a přes případnou melancholii si říct "dneska je ale krásně". 90% ()
Oproti knize pár změn, ale i přesto velice povedený film. Proměna andílka v děvku... (ve filmu jen naznačeno, kniha jde více do hloubky). Citlivě podaný konec. Je hrozné sledovat, čeho všeho jsou lidé kvůli válce schopni a jak se mění jejich povahy a charakter. A Sophia Loren bývala opravdu krásná.... ()
Strhující drama o údělu matky - a o válce, která nerozlišuje mezi vojáky a civilisty ani mezi nepřáteli a spojenci. Zpočátku se zdá, že tvoří pouhou kulisu pro dokreslení příběhu - ve skutečnosti jen trpělivě čeká na příležitost, aby ukázala svou pravou tvář, k čemuž nepotřebuje velké bitvy ani nadbytek padlých. ()
Vynikající film po všech stránkách a do nejmenšího detailu! Ovšem Sophia Loren, to je něco, nejen vizuálně, ale jako herečka pro mě nemá konkurenci. ()
Průměrná adaptace slavného románu šitá na míru Sophii Loren. Cesira se bohatě provdá do Říma - co na tom, že to byl stařec,hlavně že utekla nuznému vesnickému životu. Plně se upnula na jediné dítě, dceru, která už bude určitě ušetřena jejího hříšného života, dala ji do nejlepší klášterní školy v Římě, vychovala ji v cudnosti, chránila před světem...jenže ten se ukázal silnějším než ona a nakonec zničil všechny její sny. Problém filmu je pro mě v tom, že Loren hraje zase jenom hubatou překrásnou Loren, kterou muži obletují ze všech stran. Věřím Belmondovi studovaného intelektuála (je dokonalý ve scéně s Biblí), prožívám s Eleonorou Brown její tragédii, kdy válka a marokánci zničí její dětský svět, ale nevěřím vždy perfektně nalíčené Loren (viz scéna, kdy brečí v náklaďáku) její venkovanku, která zničila v sobě lásku, aby se stala římskou obchodnicí, ale věří, že její milovaná dcera... ()
Italské filmy, zejména ty starší na mne působí všechny stejně. Do půl hodiny usnu a pak mne pravidelně budí ze sna křik a hádky "Talošů" ve filmu. Přes veškeré kvality obsazení Horalka není výjimkou. Já prostě těm Italům nerozumím. 50% ()
Jinak než strhující drama se tento snímek snad ani nedá nazvat avšak daleko strhující je herecký výkon mladičké a krásné Sophie Lorenové, která v tomto snímku v pouhých pětadvaceti letech zahrála přetěžkou roli matky, která se snaží se svou dcerou Rossettou přežít válku ve zdraví. Její dcera pro ni znamená víc než vlastní život, avšak válka je neúprosná a tak nejde úplně všemu zabránit. Za zmínku stojí velice netradiční role pro J.P.Belmonda, který tu hraje ve vedlejší roli. Můžeme jen doufat, že se tyto válečné hrůzy nebudou nikdy opakovat, pokud se právě dnes neopakují :-( Film bych nedoporučil na zlepšení nálady a hodně bych ho spojil s filmem Malena, který byl sice úplně jiný, ale dotýkal se stejného tématu. ()
Gina! Jdu si pripravit horkou cokoladu a kupu kapesniku. Koukam ze to je drama, takze kapesniky prijdou k uzitku tak jako tak. Ke shlednuti zde http://www.archive.org/details/LaCiociaraTwoWomen1 ( diky formeline ! ) ()
Konečně snímek, který nelíčí pouze utrpení vojáků ve válce (které bylo bez sebemenších pochyb strašné), ale vystihuje každodenní problémy hlavně starých lidí, žen a dětí, kteří zůstali doma na pospas bombardování, okupaci, nedostatku jídla a zkrátka všem zvěrstvům, které byly za války na denním pořádku. Cesta vdovy Cesiry v podání geniální Sophie Lorenové a její dcery Rosetty je líčena opravdu naturalisticky, jak už napovída naturalisticko-existenciální předloha od Moravia. Některým divákům se děj může zdát místy nudný nebo zdlouhavý, ale náročnější divák tento snímek jistě ocení. Já ho ocenila 5* :) ()
Drásavě realistický pohled na to, co válka dělá s osudy obyčejných lidí. Krásná vdova Cesira se z bombardovaného Říma vydá zpět do rodné vísky, kde, jak doufá, dokáže lépe ochránit svou dceru před nebezpečím. Rodinná náruč a společnost starých přátel ale přinese jen chvilkovou úlevu. Obyvatelé venkova sice nejsou tak často vystaveni náletům, zato je jejich denní realitou hlad a tvrdá práce pro zajištění alespoň základní obživy. A nebezpečí je tu stále, jen už nemá podobu letících bomb, ale konkrétních lidí. Pozvolna plynoucí příběh neúprosně graduje k tragickému konci... Životní výkon Sophie Loren v archetypální postavě matky, kterou Vittorio De Sica místy staví do až biblických póz. Mě ale nejvíc dojal křehký idealista Michele (netradiční poloha Jean-Paula Belmonda) a také potvrzení toho, o čem jsem se nedávno bolestně přesvědčila, že své blízké někdy nedokážeme uchránit toho nejhoršího, ani když se moc snažíme. ()
Skvostny pribeh silne zeny. ()
Od 83% bych čekal že v něčem vynikne, ale to jsem tady neviděl. A že Lorenová dokáže zahrát vesničanku, podle mě taky žádná věda není. ()
Myslím, že by se filmu hodil lépe anglický název filmu, tedy Dvě ženy.___ Jinak velmi syrový příběh na pozadí konce druhé světové války z prostředí italského venkova, který je ve filmu vykreslen dost přesvědčivě. Se vší chudobou a pokrytectvím. Sophia je výborná, ale nemyslím si, že by to byl oscarový výkon. Ale krása dělá své:-) Belmondovi role uprchlíka- intelektuála naprosto sedla. Nádhera. ()
"Utíkáš, utíkáš a ničemu neutečeš…" Že se před strastmi válečných událostí utéct nedá, poznají bodrá prodavačka i její dospívající křehká dcera doslova na vlastní kůži. Kdo mě v celém filmu velmi mile překvapil byl mladý Belmondo. Přeci jen ty jeho pozdější role, jsou spíše takové odlehčené, tahle dramaticko-intelektuální poloha mu ale velmi seděla. A mě se líbil skoro víc než Sofie Lorenová v hlavní roli. O jejím charismatu (a energičnosti) asi žádná, ale přišlo mi, že je někdy vážně dost ukřičená. ()
Jedno z nejlepších válečných dramat, co jse kdy viděl. Velmi lahodný fílm s velmi lahdonou Sofii Loren, která v tomto snímku opravdu exceluje.... + jedna z nejlepších rolí Belmonda. De Sica předvedl skvělou adaptaci knihy a přestože se jedná o depresivní film, neměl z něho takovej pocit drsnej pocit bezmoci jako z Moraviovi předlohy. Mistrovskej film 100% ()
Skělý herecký výkon Sophie Loren. Námět: Emancipovaná selka, která za války putuje se svojí dcerou a parkrát (jednou i s dcerou) ji někdo znásilní. ()