Reklama

Reklama

„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně. Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (79)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,JAKO ŽENA JSEM SE ROZHODLA ŽÍT SAMA. POŠKODILA JSEM VAŠI ČEST. ZNIČILA JSEM DŮSTOJNOST NAŠÍ RODINY. A NYNÍ JE BEZ RODINY I MŮJ SYN. MAMI, VY JSTE VŽDYCKY ŘÍKALA, ŽE KREV JE HUSTŠÍ NEŽ VODA. ŽE JSME SILNÍ, JEN KDYŽ JSME POHROMADĚ. OTČE! NEZAVRHUJ NÁS...PROSÍM!“..... /// ....jinej kraj, jinej mrav........DNES NA TÉMA: ,,žena a její postavení v turecké komunitě (společnosti)“. TA STEJNÁ RUKA, KTERÁ TĚ MLÁTÍ, TĚ I HLADÍ. FACKA NEBO DVĚ – TO NENÍ DŮVOD K ÚTĚKU. Jenže Umay má svoji palici. Teď sedí na své oblíbené židli u rodičů v Německu, nešťastná a vyčerpaná.... Je fajn sledovat film, kterej točil někdo, kdo ví o čem vypráví a jak to má vyprávět. Jednoduchý dialogy - přímo k věci a společnost, které nemusím rozumět, ale musím ji vzít na vědomí. Stejně jako Umay. Problémy, které její odchod od manžela způsobí se nám, při čísle 49% (rok 2009) rozvodovosti v ČR, zdají nepochopitelný. Ale pro společnost, která na slova ,,ženská emancipace" odpovídá ,,džihád“ - je to CESTA DO PROKLETÍ. Možná, že je kráva Umay, možná je debilní její rodina. Záleží na vás, ale každopádně tenhle film nenechá nikoho v klidu. Ať už jste či nejste Turci. TRAGÉDIE PLNÁ LÁSKY A NENÁVISTI. Co k tomu dodat. Snad jen ,,jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ...! Silný zážitek, ale Incendies se mi líbilo víc! (Možná proto, že je víc filmovější...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zejtra mám svatbu s Turkem. (Nejmenuje se Roman a nechytá za Český Budějovice). Je to Ebuzet Atalan (?) a je z Ankary (?). 2.) Přemejšlím, jestli by fungovalo manželství ,,na dálku“ s Turkem (myslím to vážně – toho hokejistu nechte bejt!). 3.) Nevím, jaký problémy vedou ke zničení obyčejný turecký rodiny. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. ()

Reklama

evapetra 

všechny recenze uživatele

Film se zamýšlí nad postavením žen, které se odmítají podřídit pravidlům náboženských a rodových tradic. Turkyně Umay, která opustila manžela a hledá azyl u příbuzných, žijících v Německu, trpí nepřijetím svých nejbližších a cítí se tak být více cizinkou uprostřed vlastní rodiny než v cizí zemi. Rodiče sice dceru milují, ale neměnné zákony a zvyklosti spjaté s jejich vírou jim nedovolují dceru s dítětem přijmout, navíc jim hrozí vyobcování z jejich komunity. Je to příběh naděje a odhodlání, ale zároveň i smutku a beznaděje.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Už dlouho mě žádný film tak strašně nerozplakal. Mistrně natočené, mistrně zahrané. Celé dvě hodiny jsem měl stísněný pocit a neblahé tušení, co všechno Umay ještě čeká a jak bude muset trpět kvůli tomu, že chtěla učinit svobodnou volbu. Sibel Kekilli je čím dál pěknější a herecky čím dál přesvědčivější. Do této role se mohla položit na sto procent, jelikož si také s rodinou prožila své a mohla tak své negativní zkušenosti do Umay plně promítnout. Doufám, že už v Německu nikdo nepřipomíná její pornografickou minulost, jež navíc byla údajně taky rebelii proti zatvrzelé rodině. Sibel je zkrátka paní herečka a vysloveně se těším na její další filmy. Ale chtělo by to možná i nějakou komedii. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Mladá turecká Němka Umay (nebo chcete-li německá Turkyně) utíká i se svým synem od agresivního manžela za rodinou do Berlína. Umay je jednou z mnoha lidí mladé generace turecké menšiny v Německu. Komunita čítající přibližně tři miliony Turků přitom není Němci nikterak oblíbená, mnoho z nich dokončí pouze základní školu a v podstatě jsou tak odsouzeni k těžké fyzické práci. Daleko větší problém ale představuje zajetí tradic. Cizinka věrohodně prezentuje toto "vězení" z obou stran - snaha Umay o svobodný život, který není svázán zvyky tureckého islámu a oproti tomu úsilí nejbližší rodiny Umay o její "nápravu", přičemž později je právě těmito tradicemi donucena (rodina) k drastickému a pro (nejen) tradičně smýšlejícího Evropana naprosto nepochopitelnému činu. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (1)

  • Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)

Související novinky

Das FilmFest 2010

Das FilmFest 2010

02.10.2010

Dvě města, tři kina, čtyři tematické sekce, deset večerů, na tři desítky hraných a dokumentárních snímků – již za pár dní se popáté vrátí divácky oblíbená filmová přehlídka přinášející výběr toho… (více)

Reklama

Reklama