• Fleur6
    **

    Tieto percentá snáď nemyslíte vážne. Nuda, nuda, nuda (a na podporu svojich slov uvádzam fakt, že pri premietaní na LFŠ 2009 nebolo kino zaplnené ani zďaleka, ľudia sa nevedeli dočkať konca a po vytúženom závere bol asi najslabší potlesk, aký som po filme v kine zažila). Inak k tomuto filmu by sa zišli aj titulky, zrozumiteľnosť je totiž na nízkej úrovni (uznávam, že možno za to mohla i hlasitosť). Čo potom museli na Vlčie diery vravieť Češi! :) P.S. to Endlessly: Ale hej, ja som dvakrát zo zdvorilosti poťapkala.(2.8.2009)

  • farmnf
    **

    Film je vlastně nezručně natočený a má spoustu prázdných míst. Herecké výkony vesměs patetické. Pojednává o tom, že je-li slovák odbojářem, partyzánem, je to ponejvíce pitomec ovládaný emocemi. Vedení odboje je řízeno podobnými pitomci jako je on, kázeň je neznámé slovo. Náboji se plýtvá a střílí se do vzduchu. No a tak dále. a pak to odserou civilisté.(22.6.2011)

  • nascendi
    ****

    Vlčie diery sú takmer mojim rovesníkom a bol by zázrak, ak by to na nich nebolo vidieť. Napriek tomu ich považujem za výborný film, v ktorom dostala príležitosť celá vtedajšia slovenská herecká špička. Paľo Bielik vhodne zakomponoval dokumentárne zábery z Povstania do dramatického príbehu štyroch bratov. Vo filme určite zaujme kamera a poteší tiež absencia neskoršej privatizácie Povstania komunistami. Film nesie známky malého časového odstupu od zobrazovaných udalostí, je akýsi hranatý a niekedy skĺzava do pátosu, ktorý vyniká najmä v hlučnom hudobnom sprievode.(30.11.2010)

  • Hennes
    ***

    Emotivní snímek z období SNP. Příběh partyzánů Jano, Matúš, Ondrej, Štefan, kteří se zapojí do boje proti německým okupantům. Moc se mi líbil pan Dibarbora v roli německého důstojníka. Závěrečná scéna na zastavení kolony tanků v úzké cestě mezi skálami, již dnes samozřejmě působí velice komicky. Ale makety jezdily a fungovaly, tak proč by je v té době nepoužili.(29.7.2011)

  • troufalka
    ****

    Po zestátnění československých filmových atelierů byla zapotřebí ke každému filmu schvalovací komise. Ne každý námět a režisér prošel výběrovým sítem. Na rozdíl od veselých hravých a často naivních prvorepublikových filmů, nastupují po zestátnění povětšinou vážná budovatelská témata. Je stále ještě patrná značná stylizace (to co někdo může vnímat jako agitku nebo překrucování historických faktů) není ještě kladen tak velký důraz na uměleckou stránku. Herecké výkony nesou stále ještě stopy divadelního herectví se silnou potřebou dramatizovat s prvotřídní výslovností. V tak krátkém čase po válce měli všichni zúčtastnění svoje vlastní zážitky v čerstvé paměti, proto je film i se svými nedostatky nabitý emocemi a na rozdíl od pozdějších snímků nepotřebuje hledat vhodné kulisy. O to větší škoda, že bylo často použito modelů a studiových záběrů namísto skutečné přírody. Tak se vedle záběrů zdařilých a novátorských objevují i mírně řečeno neumělé, nad kterými se dnes usmíváme. Lehotův scénář je postavený na příběhu jedné rodiny, na níž se válka podepsala. Je llidský, svěží a uvěřitelný. Vykreslení jednotlivých postav je vypracované, což jistě pozdvihuje celý film výš. Pro Palo Bielika šlo navíc o věc ryze osobní, protože se národního povstání osobně účastnil.                                                                                                   Za velmi vydařenou scénu považuji návrat jednoho ze synů Svačinové, kterou uhrála Beta Poničanová neuvěřitelným způsobem. František Dibarbora v roli esesáka s úlisným úsměvem a nadřazenou zdvořilostí dává podřízenému znamení k likvidaci výmluvným gestem jedné ruky, podřizený přijímá rozkaz přivřením víček. Prvotřídní minimalistické provedení!             Pro dnešního diváka může znamenat film těžké sousto. Technická kvalita i herectví se posunulo někam dál. Pokud se ke snímků dostane uživetel, který je odkojený současnými válečnými filmy, dokážu si živě představit, jak bude vypadat jeho hodnocení a komentář. Snímek bych spíš doporučila nadšencům pro československou kinematografii, kteří znají podtext a nemají ve zvyku porovnávat se současnými filmovými trendy.                                                                                         Vzhledem k tomu, že v mém dětství se promítaly a vysílaly pouze filmy, které byly natočeny do té doby, než jsem usedla před obrazovku, vyrůstala jsem právě na podobných snímcích. Takže mi z dětství utkvěla především scéna s akutní amputací dolní končetiny improvizovaným nástrojem. :o)(10.1.2015)

  • - Vo filme sú použité aj autentické zábery zo SNP. V auguste 1944 nakrúcal Martin Hollý st. snímku Hanka sa vydáva, po vypuknutí povstania sa štáb rozhodol dať svoje sily k dispozícii vojenskému veliteľstvu. Po zatlačení SNP do hôr boli filmári zatknutí a uväznení, ale ešte predtým zakopali exponovaný filmový materiál na cintoríne v Ponikách. Nafilmované zábery sa tak zachovali a neskôr použili v snímkach Paľa Bielika Za slobodu (1945) alebo Vlčie diery. (Raccoon.city)

  • - Film sa nakrúcal v provizórnych ateliéroch v budove Československého rozhlasu. Ateliéry získali vtedy prívlastok “najmenšie filmové ateliéry na svete“. Miestnosť mala rozmery iba 13 x 17 metrov. (giaruj)

  • - Herečka Beta Poničanová získala za svou roli národní cenu v roce 1949. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace