• klúčik
    ****

    Film natočení nedlho po skončení vojny. Režisér a herec Paľo Bielik natočil film, ktorý nám aj teraz ukazuje tie strašné časy. Moc ma zaujali výborne vložené originálne zábery z povstania a z bojov. Niekedy sa nedá poznať, kedy je to naozaj a kedy nie. Z hercov treba spomenúť výborný výkon Františka Dibarboru v hlavnej zápornej postave. Tento herec tu jasne dokázal, že vie zahrať aj inú rolu ako komickú!! Treba spomenúť aj výkon M.Hubu, L.Chudíka a J.Budského. A zabudol som aj na M.Gregora ako židovského doktora. Film je nadčasový a aj dnes sa dá pozrieť....80%.(24.8.2010)

  • Snorlax
    ****

    Naprosto nechápu, jak mohl být dokonalý film orámován tak nudným začátkem a tak hloupým koncem. Tvůrcům nelze upřít snahu poradit si bez skutečných tanků, ale tyhle modýlky se opravdu nepovedly. Co se však povedlo výtečně, byl naprosto uhrančivý německý Dibarborův velitel. Splňoval všechny atributy svině svinuté, z které mrazí v zádech.(26.3.2016)

  • Vampireman
    ***

    LFŠ 2009. Tento film je dosti podivný, neboť na můj vkus střídá moc žánrů. Idylické záběry ze slovenských vesniček, obohacené kecy vesničanů, se střídají s drsnými scénami jako je amputace, střílení dětí nebo travičství. Do toho všeho mi přišel v postavách trochu binec, ale největší nálož přišla na konci, když herci útočí na miniaturní modely tančíků co se sotva v modelu krajiny pohybují :-)(29.7.2009)

  • casioa....
    *****

    Nemám dôvod dať menej ako 5*. Vlčie diery sú bez debaty, skvostom Československej kinematografie. Skvelé herecké výkony...silné scény (napr. zaseknutá noha v žlabe, ktorú bolo treba odťať...a iné). Proste, holt ľuďom čo sa obetovali v SNP. Na konci možno až príliž veľa pátosu (Ondrejov skok s granátmi na tank...) ale aj tak, nádhera od Paľa Bielika.(7.11.2010)

  • troufalka
    ****

    Po zestátnění československých filmových atelierů byla zapotřebí ke každému filmu schvalovací komise. Ne každý námět a režisér prošel výběrovým sítem. Na rozdíl od veselých hravých a často naivních prvorepublikových filmů, nastupují po zestátnění povětšinou vážná budovatelská témata. Je stále ještě patrná značná stylizace (to co někdo může vnímat jako agitku nebo překrucování historických faktů) není ještě kladen tak velký důraz na uměleckou stránku. Herecké výkony nesou stále ještě stopy divadelního herectví se silnou potřebou dramatizovat s prvotřídní výslovností. V tak krátkém čase po válce měli všichni zúčtastnění svoje vlastní zážitky v čerstvé paměti, proto je film i se svými nedostatky nabitý emocemi a na rozdíl od pozdějších snímků nepotřebuje hledat vhodné kulisy. O to větší škoda, že bylo často použito modelů a studiových záběrů namísto skutečné přírody. Tak se vedle záběrů zdařilých a novátorských objevují i mírně řečeno neumělé, nad kterými se dnes usmíváme. Lehotův scénář je postavený na příběhu jedné rodiny, na níž se válka podepsala. Je llidský, svěží a uvěřitelný. Vykreslení jednotlivých postav je vypracované, což jistě pozdvihuje celý film výš. Pro Palo Bielika šlo navíc o věc ryze osobní, protože se národního povstání osobně účastnil.                                                                                                   Za velmi vydařenou scénu považuji návrat jednoho ze synů Svačinové, kterou uhrála Beta Poničanová neuvěřitelným způsobem. František Dibarbora v roli esesáka s úlisným úsměvem a nadřazenou zdvořilostí dává podřízenému znamení k likvidaci výmluvným gestem jedné ruky, podřizený přijímá rozkaz přivřením víček. Prvotřídní minimalistické provedení!             Pro dnešního diváka může znamenat film těžké sousto. Technická kvalita i herectví se posunulo někam dál. Pokud se ke snímků dostane uživetel, který je odkojený současnými válečnými filmy, dokážu si živě představit, jak bude vypadat jeho hodnocení a komentář. Snímek bych spíš doporučila nadšencům pro československou kinematografii, kteří znají podtext a nemají ve zvyku porovnávat se současnými filmovými trendy.                                                                                         Vzhledem k tomu, že v mém dětství se promítaly a vysílaly pouze filmy, které byly natočeny do té doby, než jsem usedla před obrazovku, vyrůstala jsem právě na podobných snímcích. Takže mi z dětství utkvěla především scéna s akutní amputací dolní končetiny improvizovaným nástrojem. :o)(10.1.2015)

  • - Herečka Beta Poničanová získala za svou roli národní cenu v roce 1949. (M.B)

  • - Film sa nakrúcal v provizórnych ateliéroch v budove Československého rozhlasu. Ateliéry získali vtedy prívlastok “najmenšie filmové ateliéry na svete“. Miestnosť mala rozmery iba 13 x 17 metrov. (giaruj)

  • - Vlčie diery si v kinách pozrelo 4,023,900 divákov, čím boli na dlhé obdobie najnavštevovanejším slovenským filmom všetkých čias. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace