Poupata

Hodinu a půl dlouhá masáž absolutním zmarem. Už dlouho se mi nestalo, abych z kinosálu po zhlédnutí filmu vyšla zcela vyčerpaná a psychicky zdeptaná. Poupatům se to povedlo především díky vcelku reálně vyobrazené postavě gamblera Jardy. Inu, život je i takový. Ale stejně...Aspoň špetku té naděje mohl scénárista některé z postav vdechnout. (29.12.2011)

Nevím, proč by sociální drama mělo být něco mezi knihou Job a Zjevením sv. Jana v bezbožných industriálních kulisách... Paradoxně nevyhlíží osudy hrdinů Poupat o nic tragičtěji, když namísto vnímavé vnitřní charakteristiky na ně tvůrce uvaluje další a další příkoří, nechává je vegetovat v hnusném světě bez naděje a jejich vztahy redukuje na více méně negativní společenské interakce. Spíš než autentickou sociální výpověď o krizi a okraji tu máme velkolepé divadlo zmaru a zhrzených nadějí, které místo katarze obsahuje přešlechtěný scenáristický twist -- domyšleno do důsledku ten ale neříká nic ani o postavách, ani o světě, ani o (téměř absentujících) morálních hodnotách. Nevzniklo tak ani dílo syrových kvalit Fish Tanku, ani stylizovaný obraz "drsné jemnosti" osudu rozměru Adamových jablek, ale ani přesvědčivě vygradovaná sociální výpověď o všední naději v beznaději jako ve Štěstí... vznikl vypravěčsky a režijně poměrně kultivovaný film, kterému škodí manýristická snaha zapůsobit a vyobrazit svět co nejšedivějšími barvami. Paradoxně tak zanikají odstíny, které dělají z konstruktu živou tkáň. Myslím, že vinou toho uniká i produktivní reflexe normalizační "špíny za nehty", o které píše Matty. Poupata ustrnula spíše u spartakiádního povrchu zásadních nešvarů a zvrhlých sociálních rituálů, než aby nabídla detailní analýzu toho, co je na životě v "neo-normalizaci" tak osudové. Ale i za těch několik zdařilých scén a solidních hereckých výkonů nutno hodnotit jako český nadprůměr a Jiráského připsat na nepočetný seznam českých nadějí. (15.12.2011)

Nejlepší český film za tento rok....určitě. Nejlepší český film za posledních pět let...velmi pravděpodobně. Filmem nahozená udice na emoce, nemusela lovit dlouho a po pár minutách už jsem byl zachycen na jejím háčku. Každá postava má svůj vlastní poměrně nekompromisní přběh a jestli tady někdo pochybuje o reálnosti, tak v kontextu s osudem Jardy se mě vybavil kámošův spolupracovník, který díky forbesu postupně přišel, o holku, o svůj !! byt a nakonec i o osobní důstojnost. Poupata smrděj životem ze kterýho kluše deprese na všechny strany. Depinka a "špinavost" příběhu se navíc násobí naprosto vynikajícím výběrem exteriérů a volbou zimního období ve kterým se děj odehrává. A herecké výkony ? Tak to je kapitola sama pro sebe. Nebudu vyzdvihovat jednoho, protože co by byl platný super výkon pana Javorskýho, kdyby ostatní plavali. Tady naprosto všichni odvedli dokonalou práci. Ze všech herců šla přirozenost a právě díky mimořádnýmu hereckým výkonům jsem polykal hořkost života po kilech. Sázka na neznámé herce se vyplatila na stoprocent. Navíc Marika Šoposká a Aneta Krejčíková jsou jak stvoření pro na vizitu v mý postýlce. Tvůrci filmu říkali, že nečekají vysokou návštěvnost, kvůli blbýmu načasování premiéry a asi maj pravdu. Mé dvě projekce v kině a koupě DVD tak vyjadřují jasnou podporu takovýmto filmům a současné fandovství všem lidem co se na Poupatech podíleli. Mrzí mě ten obrovský nezájem diváků, ale hlavně medií, tam je vidět, že kamarodšofty stále fungujou. Kdyby tohle natočil Sedláček, Hřebejk nebo Zelenka, tak se mediálové poserou aby jejich film zviditelnili, ale takhle čeká Poupata stejný osud jako Pusinky, pár ocenění v zahraničí a pak zapomění a nevysílání. Komentář se kterým důrazně nesouhlasím: Matty, zejména z částí, že se ve filmu všichni muži chovají jak kreténí a ženy jak děvky. (21.12.2011)

No, popravdě řečeno, z kina jsem odešel spíše zklamán, i když největší podíl na tom možná má moje očekávání od filmu. Šel jsem na čistokrevné drama, místo toho jsem dostal tragikomedii, ve které se střídala teenagerovská komedie s hodně vážným dramatem a mně tenhle mix nepřišel zrovna moc vyvážený, zvládnutý, někdy i vhodný. Možná to měl být účel, občas ty těžké scény odlehčit, ale zrovna rozhovory puberťáků nebo erotika mi jako prostředky odlehčení nepřišly zrovna nejšťastnější. Navíc, když už člověk zpracovává takové téma, kdy je potřeba mít po ruce charakterní herce, kteří by vám svými výkony vše podpořili, nevybere si skupinu (pro mě osobně) takřka neznámých/nezkušených herců, protože pak to musí celé táhnout ten nejcharakternější (Vladimír Javorský), a to pak musí být pan Herec, aby to celé utáhl sám a ještě uvěřitelně. Takže oceňuju pohled na gamblerství a jeho tvrdý dopad na člověka a jeho okolí, které je v Poupatech vykresleno znamenitě, ale vše předchozí/ostatní (+ zbytečně neuzavřený konec) to sráží na pouhý průměr (já jako chlap bych ještě teoreticky mohl ocenit fyzické proporce Anety Krejčíkové, avšak to její neustálé žvejkání bylo docela na ranu, takže bohužel nic :-D ). (17.01.2012)

ultradepresivní nevýrazné drama utápějící se ve všudypřítomné šedi a beznaději, jemuž škodí právě přehnaná depresivnost, díky které film působí daleko méně "skutečně", než bylo zřejmě zamýšleno.. já navíc od filmu, na který se tak nepříjemně kouká, zkrátka čekám, že mi to nějakým způsobem vynahradí (sílou příběhu, hloubkou děje, emocemi apod.), což se ale tady tak úplně nestalo... (12.04.2013)