El páramo

Typický příklad festivalové žánrovky, která by se v běžné distribuci spíše ztratila, ale na filmových přehlídkách poutá pozornost především kombinací zručného řemesla a země původu. Ačkoli si lze domýšlet, kterak film poukazuje na brutalitu vojáků a ponorkovou paranoiu v zemi rozkročené mezi vojenskou mocí a ataky guerilly, ve výsledku stejně zůstane jen dobře natočená žánrová kuriozitka, na níž je nejpozoruhodnější to, jak tvůrci dokáží vařit z vody a uměle natahovat atmosféru. 5/10 (19.06.2012)

Veruže chcel som začať na dvoch hviezdach, keď som sa dozvedel o čom to má byť. Ej veru, po pár minútach som chcel dať jednu. To ma držalo celý film, veď človek si povie akí chudáci ten štáb, behať dokola so suchým ľadom a ventilátormi. Ale posledná scéna.. Tak to nie! Trojnásobný odpad!!! kameraman sa snažil, triasol sa strachom, nech je z toho akýtaký horor, to scenáristi a režisér sú na vine. No a "herci" samozrejme. Vojenského poradcu nemali určite, len navliekli ľudí do mundúrov, držte v rukách zbrane a pobehujte po scéne. Také boli asi pokyny pri natáčaní tejto jednoaktovky. Tie "military chyby" vadia, ak máte nadobudnúť nejaký dojem, že sa pozeráte na vojakov. Zistil som, že príbeh to je naozaj hororový čo sa zaujímavosti a atmosféry týka (v tomto prípade hororový=úbohý). Postavy tiež úbohé. A vzťahy medzi nimi? Len malé náznaky, úplne zbytočné ako aj celý film. Ich konanie záhadné, dialógy ešte záhadejšie, nedá sa ani báť ani zasmiať. No a rezať nohu pílkou? Tak sa to asi robí v Kolumbii. Asi každý by pílku použil len na kosť, ale špecialisti si asi nechceli zakrvácať rambonože. (16.02.2013)

Dopozeral som to asi na 3 x, nebavilo ma to. Pozerať sa cez 100 minút na to ako začne celej jednotke prejebávať pre ponorkovú chorobu bolo nesmierné utrpenie. Čo z toho ,že atmosféra bola naozaj hustá v zaujímavom prostredí, keď si ani k jednému hlavnému hrdinovi nevytvoríte žiaden vzťah a je Vám prakticky jedno kto zomrie a kto prežije. Tentokrát obrovské sklamanie. (17.03.2013)

Raz sa to muselo stať. Odišla som z kina. V kompe by tento film nevydržal ani 15 minút môjho pozerania. Nebavilo ma v ňom absolútne nič. Postavy, ich konanie, "príbeh", atmosféra, "ľakačky", prostredie...nula bodov. Zíííív. Hodnotiť nejdem, lebo som nevidela záver, ktorý mal možno gule, ale 75 minútový kastrát by si pokojne zaslúžil odpad. Na filmy z Južnej Ameriky si už asi budem dávať väčší pozor. (Art Film fest 2012) (19.06.2012)

Filmů z kolumbijské produkce jsem zatím moc neviděl, takže jsem se na prvotinu Jaimeho Osoria Marqueze docela těšil. Zvláště když jde o horor s válečnou tématikou, kterých zas tolik není. Bohužel většina z nich se točí okolo velmi podobné zápletky, která už začíná být poslední dobou dost okoukaná. Všichni kdo znají například Deathwatch, nebo Outpost ví, o čem mluvím. Nejvíce bych ocenil výběr prostředí, které mělo na vytvoření potřebné atmosféry největší vliv. Národní park Parque de los Nevados se ukázal býti tou správnou volbou. Navíc režisér neoplýval zrovna ani moc velkým rozpočtem, což nás zřejmě uchránilo od zbytečných speciálních efektů a on si tak musel vystačit pouze s umělou mlhou, přítmím a dramatickou zápletkou. Bohužel opravdové psycho, které by se nám zažralo do morků kostí se mu vytvořit nepodařilo. Mohla za to i zdlouhavá a hlavně dost nevyrovnaná stopáž. Místo stupňujícího se napětí jsme se tu totiž dost často setkávali se zbytečně dlouhými dialogy (hádkami vojáků), což dost zdržovalo od tempa příběhu. Pořád jsem si připadal o něco ochuzený a nedokázal jsem si jeho sledování užít, tak jak bych chtěl. Bohužel musím konstatovat, že tohle rozhodně žádná jihoamerická bomba není. Spíš obyčejný průměr, který vám brzy po své skončení vyšumí z paměti. 50% (24.02.2015)