Komici na jedničku

Tradičně příjemný pořad o komicích, kteří nás od prvorepublikových časů provázejí na televizních obrazovkách, plátnech kin či jevištích malých i velkých divadel. Nárožný je dobrým moderátorem, pořad se skládá z mluveného slova, rozhovorů i sestřihů. Prostě vše, co má dobrý zábavně-dokumentární pořad obsahovat. Hudební režie: Adéla Sirotková (21.02.2012)

Formát pořadu mi vyhovuje, ale s obsahem už je to horší. Pro někoho, kdo o konkrétním herci ví málo nebo nic, to určitě dostačuje. Jenže když 2 třetiny pořadu tvoří notoricky známý úryvky z filmů a scénky, tak už nezbyde čas na to zajímavější a ne tak profláklý a to je škoda. Ale Nárožný jako průvodce je fajn. (07.05.2013)

Viděla jsem jen pár dílů a většinou musím říct, že šlo o moc příjemné pořady. Srdcovkou byl pro mě díl s Hugo Haasem, který je jedním z mých nejmilejších herců. V tomto díle jsem se od srdce zasmála několika ukázkám historkek z vyprávění pana Haase - hlavně o blonďaté Růžence z Brna :), ale taky jsem se velmi dojala závěrem. Pan Haas nuceně emigroval do USA, kde byl velmi úspěšný, ale celý život tesknil po domovu, dost po rodném Brně. Proto žil ke konci svého života ve Vídni, protože to bylo blízko. :) Závěr 60. let vypadal nadějně, když se do Československa několikrát vrátil, těšil se opětovných setkání a přislíbů pracovních příležitostí - opětovného filmování. Bohužel zdraví a hlavně dějiny změnily tyto plány a pan Haas na konci roku 68 zemřel. Redakce svobodného slova vyzvala na podzim roku 1968 Hugo Haase a ještě několik Čechů žijící v zahraničí, aby napsali svůj vzkaz do pokořené vlasti - Hugo Haas: Jéžíš co bych za to dal, kdybych to věděl, že budoucnost mé nešťastné země bude šťastnější než její minulost, praotec Čech si vybral tento nejkrásnější koutek světa, ale když on leží všem v cestě. Kéž by tam jednou děti a děti jejich dětí mohly prožít celý svůj - beztak už dost krátky život bez těžkých otřesů a zklamání, jež prožila naše generace několikrát za uplynulých padesát let...vlastně až do dnešních dnů. Vroucnější přání bych neměl. (video: část - 48:15 - https://www.youtube.com/watch?v=id1_VGDM6vI). Další fajn díly - Ferbasová, Gollová, Sobota, Kopecký, Menšík, Sovák, Svěrák a Smoljak,... (06.08.2014)

Nastavovaná kaše a vlastně zbytečnej pořad, protože tohle už od nepaměti a mnohem lépe dělá Hanzlík (a před ním myslím Svěrák) v Úsměvech. Viděl jsem díl s Kopeckým a přišlo mi, že jsem se nedozvěděl nic novýho oproti tomu, co už beztak ví každej průměrně informovanej divák. No a Nárožnýmu asi špatně udělali zuby nebo co, protože šišlá jak stará Blažková. A taky bych řekl, že debilnější název pořadu se už asi nedal vymyslet. (20.09.2012)

Televizní cyklus ve třech řadách zmapoval největší osobnosti českého humoru. Petr Nárožný se chopil mluveného slova, a nejen to, nakonec se i na jeho tvorbu dostalo, a i když jsem si dovedl představit v roli průvodcem pořadu i někoho jiného, svoji roli zvládl, ale spíše na horší dvojku. O to tady ani tak nešlo, protože jedničkou byli právě umělci, jejichž biografie byly u některých zajímavější, u některých zase o něco méně. V každém jednotlivém díle nechyběla spousta ukázek z jejich tvorby, a že bylo z čeho vybírat. Přesto pořad bojoval trochu s fádností a stereotypem. Týkalo se to především představitelů slavné prvorepublikové éry, protože tam už se to omezilo na nudné informace, které současného diváka až tak nezaujmou. Lepší to bylo, když ještě žijící osobnost byla pozvána do studia a aktivně mohla do pořadu přispět svým komentářem, případně jsme s ní návštívili místa, ve kterých svého času působila. A některé osobnosti mně nepřišly až tak zajímavé nebo populární, aby jim byl věnován celý díl. Věděl bych o jiných, kteří už se do cyklu nevešli. Když bych měl pořad oznámkovat jako ve škole, jednička, kterou se cyklus honosí ve svém názvu, by to nebyla. Snaha a píle se cení, ale důslednost, ještě pestřejší výběr a poutavost je přednější, a to mně tady občas chybělo. Mé hodnocení: 60% (30.11.2013)