Pacific Rim - Útok na Zemi

Něco tu skřípe a bohužel ne oním dobrým robotím způsobem. Del Toro si sice hraje s obrovskými figurkami, ale zapomněl jim přimontovat i bušící srdce. Libovolný díl Transformers může mít chyb kolik chce a přitom funguje po vyprávěcí nebo emocionální stránce nesrovnatelně lépe. Tady se překvapivě dlouho vrší všemožná dialogová i vypravěčská klišé, zdaleka ne všichni herci působí sympaticky (Charlie Day v potrefené poloze selhává na celé čáře) a všechna tíha tak leží na akčních scénách. Ty podle očekávání fungují dokonale a taková bitva o Hongkong je se třetím rozměrem v zádech opojná jako už dlouho nic, ale ani to zdaleka nestačí. Za každým přesným úderem se totiž skrývá rozpačitá hláška, za každým zvratem pak vědomí, že tohle je jen a pouze splněný sen malého kluka bez čehokoli, co by uspokojilo i někoho, kdo v pokojíčku neházel o zeď robotem a ještěrem. Vždyť i dějové odbočky s jakousi přidanou hodnotou, tedy černý trh nebo náznaky společenské krize, působí lehce křečovitě. A vzhledem k tomu, že se s nepřítelem potýkají charaktery, které jsou jen přednastavenými žánrovými figurkami (bohužel i očekávaní tahouni Mako a Pentecost), je to i přes opatrná očekávání dost těžké zklamání. Třetí hvězdu zachraňuje sympaťák Charlie Hunnam s vizáží omládlého Daniela Craiga a také Ron Perlman v poloze - Rona Perlmana. Tím spíš mi, jako člověku, který oběma dílům Hellboye pravidelně přiznává status dost možná nejlepších komiksových adaptací, je upřímně líto, že tahle blockbusterová jistota nakonec nevyšla. Dokonalá vizuální atrakce zůstala právě jen onou atrakcí, ne poctivým filmem. (11.07.2013)

Nejdřív jsem si pro sebe po shlédnutí tohodle filmu řekl, že se jedná o totální průměr. Pak jsem ale šel ještě s jednou hvězdičkou dolů, přišlo mi tam hodně míst, kde jsem nad logičností nechápavě kroutil hlavou. Pacific Rim je blockbuster jek vyšitý, což o to. Já mu to za zlé nemám, dokonce se mi líbila i kamera a digitální efekty, se kterými Guillermo del Toro se svým štábem pracoval. Ale ať mi nikdo nevysvětluje, a teď budu spoilerovat, že ti nejlepší bojovníci v těch robotech jsou bratři, kteří se shodou okolností na rutinní akci v moři dostanou do spárů jedný příšery, která jednoho okamžitě sejme. Stejně tak mě pak fascinovalo, jak ten jeden bratr po deseti letech dostal nabídku zase jednoho toho robota řídit a je branej jako neuvěřitelnej borec, což mu samozřejmě zbylí kolegové vůbec nevěří. Do toho mě tady ani jeden herec naplno nepřesvědčil, abych si ho ve filmu oblíbil, což je dost zásadní problém, protože Guillermo dává na sílu dialogů, které v tomhle ohledu vůbec nefungují. Jedinej, kdo za to stojí, je Charlie Day jako pošuk doktor. Zbytek není ani vtipný, ani zajímavý a ten vztah mezi divákem tam prostě není, což je asi zásadní kámen úrazu tohoto filmu. On není úplně zlý, ale ztroskotal na průměrných hercích a hodně nevýrazném scénáři, který si usnadňuje tak moc věcí, až je to děsně znát. (14.06.2014)

Wrestling v poměru 10000:1 aneb neplivej mi do ksichtu tu svou plazmatickou sračku (!!!) Hodinu a půl čekám na to, abych se dozvěděl, že má Rod Perlman docela velký nohy :-) ale popořadě. Ať to beru jak chci, Guillermo del Toro, to je určitý vizuální rukopis, taková ta hi-tech pohádka s cool barvama, která tady ovšem dostává na prdel pěstí z kalený oceli. Pacific Rim není průser, jen se posunuje v linii soudobé digitální onanie o další krůček = VÍC, VĚTŠÍ, NIČIVĚJŠÍ, CAPSLOCK. A vizuálně skutečně šlape, sice bez původního ksichtu, ale formálně sebevědomě (akorát dějově je to plochý jak Rumunská gymnastka). Jednu chvíli senzačně epický fight v ulicích Tokia a v druhou černoch v neoprenu s kupou stupidních motivačních citátů, které jako by mu našeptal sám Emmerich. Ksindl z jiný dimence se možná miliony let těší na naše freony, každopádně Pacific Rim je přesně tím standardem, kterýmu to (protože se těšíte) technicky spolknete i s navijákem, ale v druhým sledu už nemá co nabídnout . Chci říct, jeden z filmů, u kterých máte pocit, že jste dostali strašně moc a přitom odcházíte hladoví. Protože já tu taky u prvního a posledního sledu zůstávám, dávám tomuhle velkorozpočtovému dietnímu koktejlu víc než štědrých [final rate: 65%] (28.11.2013)

Tak jsem si poctivě nakoukal Beniciovu eee, teda Guillermovu filmografii, abych nasál jeho nezaměnitelný rukopis... a ejhle, je zaměnitelný. Z pacifické rýmy kouká Báj i Emerik. Vlastně se to teď říká: Báj vs. Emerik nebo také Transformers vs. Godzilla. Ale to by asi bylo to nejmenší, co by mi vadilo. Už jsem valil bulvy, že o akci se tu stará jednotka Kájo bijců zvaná Gipsy Danger... jako co? Cikánské nebezpečí? Takže cikáni teď budou osvobozovat svět? No paráda. Neříkám nic, myslel jsem, že už to tu právě osvobodili dávno. Chicht. Jsem to ale rýpal. Aby se na mě za chladné noci nějaký Gipsy Danger nesesypal... Nic, pokračujme dál. Herecké výkony příšerné jako noc v cikánské uličce, triky úchvatné jako cikánská hudba, hudba... nevím, chvílemi jsem myslel, že mi bubínek s kovadlinkou začnou kopulovat jako za divokých cikánských nocí. Zkrátka pan Del Toro ani nenasadil svůj lehký výtvarný humor, nic a tím mě nasral. Přesto všechno, a taky proto, že už od Gappy mám tyhle filmy rád, jsem byl místy blatantně spokojen, místy ale příšerně znuděn až téměř rozhořčen. Sice dvě Davidovy hvězdy, ale spíš se to kloní k jedné. (22.08.2013)

Filmová megalománia, ktorá nie je samoúčelná a prehnaná, ale je samou podstatou cieľového konceptu, krvou v srdci filmu. Jednoduchá dejová šablóna, perfektné vizuálne efekty, fyzicky guletrhajúce akčné scény (kraľuje honkongský prístav), prepracovaný vizuál mecha-robotov aj morských príšer. Vyvážený úžas nad epickou silou protivníkov (Japonci sa z toho pos*rú). Plus Guillermove nadšenie pre sliz, kožných parazitov a Rona Perlmana. Postavy a ich interakcia však nič moc a myšlienka s dinosaurami kŕčovitá. Škoda. 3D lepšie než obyčajne (ale stále iba prevedené z 2D v postprodukcii). A je náhoda, že šialený vedec ako by z oka vypadol J.J. Abramsovi? (11.07.2013)