Režie:
Asghar FarhadiScénář:
Asghar FarhadiKamera:
Mahmoud KalariHudba:
Sattar OrakiHrají:
Payman Maadi, Leila Hatami, Sareh Bayat, Shahab Hosseini, Sarina Farhadi, Merila Zare'i, Bábak Karímí, Ali-Asghar Shahbazi, Shirin Yazdanbakhsh (více)Obsahy(1)
Strhující manželské drama ze současného Iránu ukazuje, jak fatálně mohou být lidské osudy a rodinné vztahy ovlivněny společenskými předsudky a přísným právním systémem. Manželská dvojice, Nader a Simin, čelí životnímu rozhodnutí, které ovlivní nejen jejich vztah, ale především budoucnost dcery Termeh. Jedině pokud odejdou z Iránu, zajistí jí svobodný život, ale Nader odmítá opustit vážně nemocného otce. A tak Simin nezbývá, než požádat o rozvod. Jedinou zbraní matky a manželky v iránské společnosti je vyčkávat. Jenže Nader, který se má náhle sám starat o dceru i otce, selhává a zaplétá se do problémů se zákonem. Co mělo být jen zkouškou vztahu se brzy prohloubí v opravdové drama. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (345)
No že by to bylo zrovna příjemné pokoukání, to se říct nedá. Ale filmově to bylo hodně kvalitní představení, které si sice nehodlám zopakovat, ale v hlavě mi zůstalo poměrně detailně. K tomu to bylo i osobně obohacující, protože jsem si udělal zcela jiný obrázek vůči Íránu. V porovnání s ostatní fuckingstány v okolí je to velmi rozvinutá země. 75% ()
Obaval jsem se toho, ze film bude jakymsi disidentskym dilem, kritizujici iransky system. Toho jsem se nastesti nedockal. Jen mohli tvurci uvest duvody, proc a kam chtela Simin do zahranici odjet? Velmi dobre se povedlo proplest manzelsky rozvod se soudnim pripadem ohledne potratu jedne zeny. Snad nekterym lidem tento film otevre oci v tom smyslu, ze Iranci nejsou o nic horsi ci lepsi nez my... ()
Zajímavé nahlédnutí do íránské kultury, která se nezdá být v hlavních obrysech až tak vzdálená od té západní. Děj by se v podstatě mohl odehrávat kdekoliv, jenomže by to nebylo tak zajímavé/exotické. Otázka je, jestli je předložený obraz vcelku kultivované společnosti realitou, nebo jde, jak naznačuje verbal, o pouhou propagandu. Podle toho, co mi o Íránu vyprávěl kámoš, který tam byl, tak bych spíš vsadil na první možnost. Potom je ovšem potřeba se ptát, kdo nás vlastně krmí propagandou? ()
Po shlédnutí loňského držitele Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film Íránského Rozchodu Nadera a Simin neskrývám své zklamání. Sice zbytek filmu rozpačitý začátek zachránil, jenže od tohohle filmu jsem prostě čekal daleko více. Je sice zajímavé nakouknout do jiné kultury a to do jedné z těch odlišnějších, přeci jenom je Írán teokratickým státem. A to zní velice zajímavě. Jakkoli s tímto vedením státu můžeme nesouhlasit, tak to prostě je a lidé takto žijí. Děj nabírá obrátky a druhá polovina je již velmi zajímavá. Celkové hodnocení snímku nepodpořil ani všelijaký konec. Jak může vypadat můj komentář negativně, tak musím stejně uznat kvality snímku na to z jakých podmínek pochází. ()
Veľmi realisticky pôsobiaca dráma zo života bežných Teheránčanov. Príbeh síce nie je nejako silno vystavaný, podstatné sú detaily, kvôli ktorým ma to chytalo viac a viac. Všadeprítomná silná viera v konfrontácii s obyčajnými i neobyčajnými problémami. ()
Do života vám vstoupí ošetřovatelka vašeho otce, nevinná zápletka změní celý váš život. 80% ()
Vhled do jiné kultury, ve kterém „drobné rozdíly“ s naprostou samozřejmostí prorůstají každou scénou, aniž by se o nich žvanilo nebo se hnaly do prvoplánově žalujících extrémů (byť i tak si u konzervativní části íránské kritiky vysloužil nálepku سیاهنمایی). O to srozumitelnější je z pohledu Evropana výsledný obraz, o to snáz navozuje představy, jaké by bylo žít mezi těmito lidmi jako jeden z nich. A na tomhle hřišti se hraje antihollywoodsky komplikované, dospělé drama, které neustále převrací role zdánlivých hrdinů a padouchů (aby nakonec dospělo k soucitu se všemi) a přitom mj. díky lehce detektivní zápletce, přirozenému herectví a nenápadně cílevědomé režii nemá nejmenší problém s nečitelností či nezáživností, naopak, chytí a nepustí. — Haló, poradna? Mám náboženský problém. ()
Podceňovaná íránská kinematografie vrací úder - zvláště v dnešní, politicky vypjaté celosvětové situaci, je pro Íránce takto veleúspěšný snímek velkým zadostiučiněním (nedělám si iluze, ač nemá s politikou film nic společného, že tamní propaganda jistě těchto oslavných vavřínů využila). Bez politického náhledu je Rozchod vlastně hrozně malým, nehřejivým dílkem, které diváka dostane vyrovnanými charaktery. Nepotřebuje nelineární vyprávění, za něž se schovává třeba Alejandro González Iñárritu, nepotřebuje přehnaně afektované herecké projevy či dravý vizuál. Rozchod Nadira a Simir je více než syrový, je ohlodaný na kost o filmařské kudrlinky a nekonvenční postupy. Tento překvapivě výborně fungující prvek na divákovi zanechá nejvíce. 80 % ()
Vlastne mám rád typ filmov, ktoré ukazujú divákom život v krajine, ktorej nerozumejú. Konkrétne ide o pomerne priamočiaru drámu, recenzovanú ako rodinný konflikt demonštrujúci rozkol medzi spoločenskými vrstvami v súčasnom Iráne. V celom filme nenájdeme negatívne postavy, len zúfalcov, ktorí si neúmyselne ubližujú tým, že sa pokúšajú žiť ako najlepšie vedia. Tým sa podobá staršiemu filmu Vadima Perelmana "House of Sand and Fog" (2003). Ten však nie je až taký sparťanský. ()
(141/2015) / Na takom malom priestore a na takmer triviálnom konflikte vytrieskať takú porciu emócií je skutočné majstrovstvo. Paradoxne, výborne pre tento účel slúžia prirodzené, až civilné herecké výkony. Priznávam ale, že ma tentokrát trošku ubíjalo to pomalšie tempo. A aj keď to bolo filmovo silné, ťažko som veril tomu, že by 12 ročné dieťa malo riešiť také morálne dilemy ako Termeh. (8/10) ()
veľmi citlivo a prirodzene natočené, mal som pocit ako keby som sa pozeral na nejakú real-life situáciu...a ak to takto v Iráne naozaj chodí tak potom som rád že som sa narodil kde som sa narodil...odporúčam keď viete prekusnúť hatlaninu :) ()
Skvělý začátek a úvodní polovinu bohužel střídá trochu nudná a monotónní druhá polovina z jejíž letargie mě opět vytrhlo až posledních 10 minut. Možná jsem měl až příliš vysoká očekávání vzhledem k mnoha oceněním. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami ale a ke čtyřem to převáží neobvyklé prostředí a skvělý scénář ve kterém se nevyskytují snad žádné nelogičnosti a nesmysly které já tak s oblibou vyhledávám. ()
Skvělý film, který vám o Íránu, jeho kultuře a lidech řekne víc, než stovka televizních reportáží. Přesto velmi divácky přívětivé. ()
Bol som na tento film velmi zvedavý pretože zbiera ocenenia ako na bežiacom páse. Pohľad na rozpadajúce sa manželstvo, kde ona chce odísť do zahraničia a on nechce a nemôže lebo má chorého otca nie je hlavnou dejovou linkou.Tou sa stane spor ktorý nastane a skomplikuje životy všetkym zúčastnením.Príbeh o klamstve, strachu a boji o svoju pravdu zahalený do čiernych čadorov je skvelým pohľadom do cudzej kultúry. Každopádne dobrý film, ktorý určite dostane aj Oscara (aj keď ja by som to dal Pedrovi). Páčilo sa mi to malé roztomilé dievčatko a jej veľké oči.A nebolo tam vôbec vysvetlené kde zmizli tie peniaze, ak ste to niekto zaregistrovali, napíšte mi pls do pošty.Thx ()
Neskutečně dobře napsané drama, s mnoha až fyzicky nepříjemnými scénami. ()
Největší hodnota filmu je čistě v informacích, které podává. Nadstandard i ve všech ostatních ohledech, ale s tím vychvalováním bych to nepřeháněl. (i když, po megadebilním komentu verbala mám chuť tu hvězdičku přidat :-)) 75% ()
Musim uznat ze Irancanom sa podarilo nakrutit kvalitny film. Na pozadi rozvodu dvoch manzelov nam poodkryli spolocensky a pravny system (nenutenou formou) a samozrejme silu nabozenstva v iranskej spolocnosti. Musim uznat ze som bol prijemne prekvapeny. 8/10 ()
75%. Slabé čtyři. Opravdu to není žádná pecka. Dokonce jeden ze slabších Iránských filmů, které jsem viděl. Téma je vceku zajímavé, nicméně o rozchodu to není vůbec. Jedná se spíše o soudní drama, lež a víru. Film mě příliš nevtáhnul, byl místy hodně nelogický. Což může být tím, že celý Irán je nelogický :) Každopádně čekal jsem od toho mnohem více. ()
Opravdu neevropské, přesto neuvěřitelně silné drama plné (ne)pochopení. Sama jsem byla překvapená, co všechno mi jakožto evropance přišlo naprosto nepředstavitelné - a to zde byl Írán představen jako relativně moderní stát... Co se týče děje samotného, čekala jsem, že to celé bude více (explicitně) o vztahu Nadera a Simin, který byl v rámci filmu spíše odsunut do pozadí. Celým dílkem rezonují opravdu silná témata jako vztah muže a ženy, přístup k víře, péče o nemohoucí, svoboda žen a další, které jsou ale ztvárněny obdivuhodně nenásilně a divákovy tak obrovský přesah filmu dojde spíš než během až po jeho zhlédnutí. Celkově mohu tento netradiční zážitek jedině doporučit. ()
Postavy výborně napsané a přirozeně zahrané. Oscar v tomto případě zcela zasloužený. ()