Až vyjde měsíc

Sebestředná režisérská příze barvy dětského vzdoru navinutá na Desplatově hudebním kolovratu aneb originalita a posedlost detailem nadevše.. Pro mě bizarní manýra bez humoru, duše i kouzla. Čestné skautské. Stavařům kulis se údajně ztrácel toluen a mám jisté podezření, kdo za tím stál.. Je to sice nadnesené, ale někdy mám pocit, že existuje jistá sorta autorů (namátkou Greengrass, Aronofsky či třeba Anderson), která kdyby se vysrala na zápraží některým klientům csfd, dají si to večer ke kávě a budou to považovat za produkt čokoládovny Lindt. Pár z důvodu, že jim to zkrátka chutná, většina však jen proto, aby nebyli před sousedy za blbce.. (23.12.2014)

Síce je to asi najmenej vtipný film Wesa Andersona a Owen Wilson tam sakramentsky chýba (i keď Edward Norton ho hravo nahradzuje), je to opäť jedna čarokrásna prechádzka magickým svetom Andersonovej predstavivosti. Miesto tradičnej témy znovuzrodenia bizarnej rodiny (čo je tu stále prítomné) do popredia vstupuje storytelling a motív detstva a detskej lásky. Osobitne treba pochváliť casting a výber detských predstaviteľov! Z Kary Hayward za 10 rokov bude hviezda generácie. (07.08.2012)

Z počátku jsem se nějak nemohl chytit, ale nakonec se háček zasekl a zůstal vězet stejně, jako živé náušnice v uších Suzy. Prosté a krásné. Vizuálně vybroušené a doplněné chytlavou hudbou. Více drama, než komedie, spíše taková hořká, co občas zvedne koutky úst nahoru, ale jakmile udeří sociálka, koutky padají dolů. Pastelové barvy, úchvatná příroda, bezchybné kompozice obrazu a dvojice, která prchá před světem, co jí nerozumí. No a pak láska. Taková ta dětská, upřímná, kdy se nejen vezmete, ale už máte v hlavě naplánované i děti a společné bydlení. V jednoduchosti je krása, i když ti dva to rozhodně jednoduché nemají. Bavilo mě to, až se sám sobě divím. (07.06.2020)

Andersonovo specifická režie plná neobvyklých úhlů pohledu (doslovných i pomyslných) a karikaturních hereckých výkonů (v tomhle směru tentokrát exceluje hlavně Tilda Swinton) vždy pobaví a i v případě Moonrise Kingdom vyniká. Příběh mi přišel o něco zábavnější, než třeba v nevyzrálém Darjeelingu, ale když srovnám s největšími Andersonovskými opusy, Rodinkou a především dokonalým Životem pod vodou (po kterém se mi nechtělo opouštět kino bez další projekce), pak i tenhle letní kousek podstatně zaostává. Co se ale zpracování týče, pořád je to evidentní nadprůměr o několika nepřekonatelných fórech ("Měl jsem v puse písek", zpáteční přeskok s chlápkem na zádech...). 60% (06.08.2013)

Člověk si myslí, že už ho Anderson nemá absolutně čim překvapit a on přijde s tak brilatní dávkou nadhledu, nápadů a toho "svého" humoru, že prostě nelze odolat. I když se vlastně pořád jedná o toho starého dobrého Wese, v tak neodolatelném balení jsme ho tu snad ještě neměli. Tenhle film zkrátka musí zlepšit náladu i tomu největšímu pesimistovi. A kariéru Kary Hayward budu asi pečlivět sledovat. (07.10.2012)