Umělec

Jedním slovem nádhera. Tohle byla cesta časem. Upřímně jsem si vůbec nevěřila, že se zvládnu dívat na němý film po celou dobu se zaujetím, dokonce jsem se bála nudy. OMYL. The Artist mě vtáhl už po několika sekundách, byla jsem naprosto okouzlená. Už dlouho z filmu na mě nedýchala taková láska k filmu. Při sledování jsem se nemohla zbavit úsměvu, dokonce i ta slza ukápla, dojatá jsem byla snad po celou délku. I beze slov lze proniknout k divákům a projevit neskutečné emoce, ty pravé emoce slova vůbec nepotřebují a tento film to dokázal dvojnásob. Krásná hudba a k tomu ta starodávná atmosféra, skutečně jsem se na chvíli v té době ocitla, vůbec jsem nevnímala svět okolo. Fantastická dvojice Jean Dujardin a Bérénice Bejo, při jejich společných scénách mi bušilo srdce stejně jako jim. Krásný zážitek, který si určitě zopakuji na velkém plátně. (21.01.2012)

Předchozí počin režiséra a dvou hlavních herců, Agent 117, mě onehdy nijak zvlášť neohromil, ale jedno jsem mu upřít nemohl - opravdu vypadal jako z let (zhruba) šedesátých. V The Artist se tenhle kousek tvůrcům povedlo zopakovat a navíc ještě umocnit sice klasickým, ale vážně maximálně milým příběhem plným humoru a nostalgie. Iluze, že se člověk opravdu dívá na film z roku 192?, je takřka dokonalá (ačkoliv kdo viděl argentinskou Anténu, toho asi neohromí). Kamera, hudba, všechny ty detaily, ústřední pár (Douglas Fairbanks a Mary Pickford jako vyšití), co hraje a tančí jako o život, nádherně se durdící John Goodman, který se mi líbil ze všech nejvíce, James Cromwell... Všechno perfektní. The Artist je neskutečně mazaný film. Věci, které bych mu snad chtěl vytknout, bych totiž musel zároveň vytýkat i všem těm stařičkým snímkům, o nichž pojednává... Takže by to bylo k ničemu. (29.02.2012)

Artista i se svou triviální zápletkou sice až příliš sází na nostalgické naladění cílového publika a na vlastní formální jedinečnost v záplavě hollywoodského mainstreamu, ale je to zkrátka nádherný kus filmařiny. Nikoli podnětný nebo přelomový, ale úžasně svěží, vtipný a autentický, sympaticky vymaněný z postmoderního plagiátorského hávu. Emocionálně vyzrálý, herecky strhující... 80% (11.11.2015)

Velké plátno filmu sluší, nebýt ho, tak je to za 3*. Jenom proto, že tento dvojnásobně němý snímek (němý o němém) je poctou zlomovému období kinematografie (přechod od němého ke zvukovému filmu), neznamená, že je skvělý. Dujardin je kus chlapa, příběh však průhledný a slaboučký. Romantika skoro žádná. Kde je ten útok na diváka? Kde je to melodrama a srdceryvné pohledy? 70 %. [Kino] (09.02.2012)

Sam som necakal, ze ma tento jednoduchy romanticky pribeh, az tak zaujme, pretoze som mal z nemeho ciernobieleho filmu v rozmere 4:3 trosku obavy, avsak reziser presne vedel, co chce a ako to ma natocit, aby to skoro kazdeho zaujalo. Aj ked ja osobne by som skor privital dialogovy film, bol som s nemym filmom spokojny. Po premiere v Cannes sa to zapacilo aj producentom bratom Weinsteinovcom, ktory tento film financne este viac podporili a nakoniec mal uspech aj u Oscaroch, kde si zhrabol 5 sosiek vratane najlepsieho filmu, rezie, herca v hlavnej ulohe Jeana Dujardina, jedine herecke vo vedlajsej ulohe Bérénice Bejo sa sosku nepodarilo ziskat, pretoze v konkurencii zvitazila Octavia Spencer za film CERNOBILY SVET (2011). _________ Jean Dujardin - (George Valentin) +++ Bérénice Bejo - (Peppy Miller) +++ John Goodman - (Al Zimmer) +++ James Cromwell - (Clifton) +++ Penelope Ann Miller - (Doris) +++ Missi Pyle - (Constance) +++ Malcolm McDowell +++ Uggie - (pes) +++ Produkcia: Bob Weinstein, Harvey Weinstein, Jean Dujardin +++ (24.02.2013)