Režie:
Michel HazanaviciusScénář:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrají:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (798)
Veľký krok späť, ale dva dopredu ()
Úžasný film, který ani tolik nehraje na nostalgii, ale do své doby vtáhne a nepustí dlouho po skončení projekce. A českému divákovi připomene určitě jistý český film z roku '49 s Oldřichem Novým :) ()
Hezké, nostalgické, vtipné, herci výborní, němě s úsměvem sledováno, zajímavý nápad, jednoduchý a předvídatelný příběh, do brzkého druhého zhlédnutí se však tlačiti nebudu. Snad se těchto černobílých „poct“ nevyrojí víc. ()
5 Oscarů a 5 nominací? I za Bénérice Bejo? No to snad ne.... Nudnějších 100 minut jsem snad nikdy nezažila: Děj naprosto, ale naprosto o ničem, provedení průměrné, nápad mi absolutně nesedl a k tomu se ještě přidal fakt, že nesnáším němé a černobílé filmy. Seriously, tohle ne. ()
Vyborni herci, kamera, zachytenie doby. Velmi prijemny, na dnesnu dobu odvazny snimok (CB + nemy), ale nemohol som sa zbavit dojmu, ze je to prvoplanove a snaha len nemym filmom sokovat a vyhrat ceny, ako len vzdat hold filmarskemu umeniu. 85% ()
Na ko nci filmu jsem nevěřil vladtním očím, jak mě němý film zabavil. Skvěle natočene a herecky naprosto vynikající. Už jen proto, že herci nemluví, o to víc se musí soustředit na mimiku a celkový dojem. Představitelka hlavní role je neuvěřitelně sympatický a jack russel provázející hlavního hrdinu též. Skvělý film. 80%. ()
Naprosto fádní a nudný příběh o tom, že žádný strom neroste do nebe. Bohužel je to také němý film, takže zvuk jsem vypnul už po dvaceti minutách, protože ta hudba byla prostě nesnesitelná, Možná je přelom dvacátých a třicátých let pro někoho fascinující, nicméně úspěch tohoto filmu svědčí dle mého ani ne tak o jeho kvalitách, jako spíše o nostalgické touze po starých časech. Ty jsou sice vyobrazeny naprosto dokonale, nicméně mě to přišlo příliš sterilní a nepřirozené - tedy až na B.Bejo - ta je fakt k sežrání. ()
Dokonalosť sama, niet čo dodať. ()
Slabé, slabučké...hlavným protagonistom sa nepodarilo dotknúť môjho srdca, skôr Ed Wood si zaslúžil toľko Oscarov ()
Režisér Hazanavicius uvádza, že bol inšpirovaný najmä osudom herca Johna Gilberta. http://blogs.indiewire.com/theplaylist/director-michel-hazanavicius-reveals-the-source-material-that-inspired-the-artist Rudolph Valentino, ktorého môže meno hlavnej postavy (George Valentin) pripomínať, zomrel v roku 1926, teda rok pred uvedením prvého zvukového filmu Jazzový spevák. ()
Není třeba barvy, není třeba hlasu. Ladnost a cit v každém pohybu nelze přehlédnout a to je přesně to, co definuje Artistu. Ladnost a cit. 8/10 ()
Zase jeden film, co člověka rozněžní a upozorní na to, že občas se stačí jen dívat :) ()
Filmové kouzlo, které rychle vyprchá. ()
mrzutá ztráta času, který by bývalo bylo možné využít k opětovnému zhlédnutí něčeho od Lubitsche.... ()
Favorit tohtoročných Oscarov je favoritom rozhodne zaslúžene. The Artist je po všetkých stránach dokonalé dielo, ktoré ako kedysi Kaurismäkiho Juha vracala nemý film späť na piedestál aj v 21. storočí. The Artist nie je film prvoplánovaným komerčným počinom, ale vo všetkých ohľadoch krásnou nostalgiou pripomínajúcou, že kedysi mal film nielen inú funkciu, ale aj iného percipienta a neorientoval sa toľko na "masy". Vôbec by som nebol prekvapený Oscarom pre Dujardina či hlavne Bejo, ktorí by si ho zaslúžili. The Artist je pre mňa jedným z najvýznamnejších počinov 21. storočia (spoločne s United 93), keďže vracia nemý film do pozornosti práve tým širokým masám. A to je veľmi dobre. ()
Nejsem si úplně jistý, čím se tomuhle filmu podařilo udělat díru do světa, kromě toho, že je maximálně retro. Ano, máme tu originální nápad, sympatické herce, okouzlující herečku, pár výborných scén a celkově se The Artist tak příjemně vine, ale že by ve mě zanechal něco víc, to zase ne. 75%. ()
Okouzlující. Kdo by řekl, že němý černobílý film může zapůsobit jako závan svěžího větru... ()
Vkusna ukazka, ze to ide aj bez onanistickych tarantinovskych dialogov. Bol som velmi milo prekvapeny ako ma film vtiahol a na niektorych miestach dokonca aj zlomil i ked sa musim priznat, ze boli pasaze, cez ktore divak prejde skor z cistej lasky k filmu ako ku konkretnemu The Artist. Film je ale kuzelne lahucky, optimisticky, vtipny a herci su maximalne odovzdani po celu dobu. Jean Dujardin bol prosto neodolatelne charizmaticky aj bez jedineho slova. Velmi mile gesto a prijemne osviezenie v dnesnej hnilo konzumacnej dobe efektov za miliony dolarov. ()
Na 100 minut jsem se ocitla v Hollywoodu dvacátých let a vůbec se mi nechtělo vracet. Juan Dujardin byl famózní a za jeho úsměv bych dala všechno co mám a hudba fantastická. Dokonce když se na konci začalo mluvit, tak mi to snad i vadilo. Tolik emocí ve filmu beze slov bych nečekala. Oscara by si tenhle film zasloužil, ať už za režii, hlavní roli, nebo hudbu. ()
Reklama