Přežijí jen milenci

V době uvedení se na Jarmuschovu zádumčivou osobitou variaci na upírské téma povětšinou snášely z řad kritiků střední a starší profesní generace frfly, které mluvily o manýře, hipsterství a vyprázdněnosti. Navzdory tomu se ale v průběh let z "Přežijí jen milenci" stal oblíbený film mladé generace, které Jarmusch přesně brnká na její nálady a myšlenky. Až se nabízí říci, že to není Jarmusch, kdo by zestárl a ztratil svou poetiku, kterou kdysi oceňovali jeho nynější kritici, ale naopak že to oni ztratili citlivost, která je kdysi vedla k adoraci ikony amerického nezávislého filmu. Jarmusch naopak zůstává stále stejný a promlouvá nejlépe ke stejnému publiku, kterým jsou romanticky rozervaní mladí lidé. Jak sám říká, žánry ho fascinují, protože představují rámečky, do kterých může každý autor namalovat vlastní obraz. Přesně tak přistupuje on sám k upírům a vytváří z nich nesmrtelné a tudíž staletími vybroušené mocniny svých dřívějších postav existenciálně rozervaných mrtvých mužů, nočních tvorů zoufale bažících po spřízněné duši a současně nesnášejících společnost, ale také historií a tradicí vytříbených amalgámů vyznavačů světové kultury. Jarmuschovi upíři jsou romantičtí cool intelektuálové a umělci povznesení nad přízemní potřeby a oddávající se krásnu, které je asociováno s tím, co obstálo vůči času a módě, a současně trpící vytrácením onoho krásna ze současného překotného světa. (28.07.2019)

Uhrančivě tajemný film s magickou hudbou. Příběh plyne zvolna, temně jako když vytéká hustá krev z přeťaté žíly. Zvláštně krásná androgynní Tilda Swintonová se přesně hodí pro roli prastaré upírky s mnohoznačným jménem Eva. Zdárně jí sekunduje Adam (ona blondýna, on černovlasý) v podání Toma Hiddlestona. Hvězdný trojlístek doplňuje životem znavený John Hurt - staletí jsou na něm doslova vidět. Krásný romantický film (neplést se sentimentálním tj. červenou knihovnou) vyprávějící obrazem. Nemalou roli hraje hudba - nejenže se okolo ní příběh točí, ale ona vytváří neopakovatelnou atmosféru celého snímku. Smysl pro detail, skvělou kompozici, barvy...symboly, odkazy a Detroit představující rozpad lidské civilizace (vybydlené město je více místem duchů, než živých lidí). Neúprosná alegorie našeho světa. ,,Nejsme v 15.století." ,,Tak je alespoň proměníme." ,,Ty jsi tak romantická...dobře...beru si tu holku." V jistých momentech jsem si vzpomněl na Scottův Hlad, a tak mne trochu zamrzelo, že nezazněla kultovní skladba od Bauhaus (jenže to by možná Jarmuschovi vytkli jako vykrádačku, škoda). Artová záležitost, kterou bych nedoporučoval příznivcům čistokrevných horrorů - budou zbytečně zklamáni. (04.12.2014)

Neviem, čo to je skutočne dráma, alebo si tak trochu robí Jarmush srandu z art filmov a samého seba. Vlastne z art filmov si robí srandu celý čas...a nakoniec aj zo samého seba. On nikdy nebol fanúšikom nejakých hlboko zašifrovaných posolstiev a mnohoznačných metafor, na to sa cíti príliš antisnobsky, všetko inteligentné v jeho filmoch vyplýva nenútene na povrch. Preto je zaujímavé, že jeho nový počin vzbudzuje rôzne asociácie so súčasným (a z podstaty veci aj minulým) svetom a je tak (okrem iného) jeho alegóriou. Film pôsobí tak trochu nezaujato, akoby ho točil iba pre svoju zábavu, ale podstatné je, že sa vám po projekcii začne rozkladať v hlave a niektoré na prvý pohľad zbytočné dialógy dostanú zmysel. Ak by sa rovnaký príbeh odohrával na menej atmosférickom nieste, akým je nočný Tanger, asi by to až tak nefungovalo, ale aj vo výbere lokácie je autorské majstrovstvo. (22.05.2014)

Jak mám Jarmusche rád, tak u tohoto filmu jsem se opravdu nudil. Jeho intelektuální narážky na Einsteina, Shakespearea a spol. mi přišly neskutečně laciné. Ano, místy mě pobavily, ale to nic nemění na tom, že byly ve filmu hrozně prvoplánově. Ovšem herecké výkony Tildy Swinton a Toma Hiddlestona v tomto rozvleklém díle byly výborné, stejně tak jako hudební složka filmu. To mi však v tomto případě bohužel nestačilo. (29.04.2014)