Oni přicházejí

Čekal jsem trochu více děsu, na druhou stranu několikrát mě příjemně zamrazilo a dvakrát jsem se lekl... Námětově opět nic nového, ale protože asi mnozí se v dětství obávali, co je pod postelí či ve skříni, jde o vděčné téma. Osobně jsem se kdysi nejvíce bál u Poltergeista I - scéna s postelí a šaškem. Filmové možnosti však od té doby pokročily, a tak si při těchto filmech vždy jen rád vzpomenu, jak jsem se jako malý toho čehosi pod postelí bál...škoda, že démoni byli příliš počítačoví, ale u B filmu se s tím tak trochu počítá. Konec mi připomněl mj. o hodně lepší Zrcadla. Hodnocení 2/3. (21.07.2010)

Ze začátku svižně se rozbíhající staromodní horor, který sice nevypadal na nic nového pod sluncem, ale přesto sliboval příjemně strávenou hodinku a půl. Až na poněkud rozvláčnou střední část a neuvěřitelně provařenou podobu " jich " se hlavně díky již zmíněnému začátku, závěrečné honičce v metru a samotnému závěru moje očekávání víceméně naplnilo. (29.05.2007)

Prostě se nedá nezmínit příbuznost Boogeymana, tohle je ale trošku více koukatelnější. Jinak je to ale obstojně natočená hodně velká slabota. Čím víc se příběh odvíjel, tím mi připadal směšnější, film naprosto postrádá jakousi pointu - proč se co děje, s jakým záměrem, mě třeba zajímalo proč si ty bytosti nejdříve někoho označkují, pak ho nechají dvacet let být a přijdou si pro něj až pak, proč to udělají, k čemu je potřebují atd., atd. Nic z toho se nedozvíme. Takhle ten film prostě jen uplyne bez nějakého závažnějšího bodu. Navíc ty digitální bytosti ne nepřipomínající vetřelce nejen že nebyly nijak strašidelné (naštěstí je režiséři prozřetelně na scénu nepouštěli často), ale hodně mě rozesmávali. Filmu nelze upřít sem tam nějakou tu atmosféru (honička v metru, úvodní scéna, rozhovor v kavárně) ale film jako celek za moc nestojí.... (26.08.2009)

Nejjednodušší cestu k vyděšení pro mě představují tyto atributy: 1) cosi nepochopitelného, neuchopitelného a nepředvídatelného, leč fyzicky přítomného 2) postiženými musejí být pouze vybraní jedinci, čímž se zvyšuje pocit izolace a osamocení. 3) minimalismus v zobrazování 4) naprostá bezbrannost a bezvýchodnost. Film hodnotím na tři (vadilo mi vysvětlování a zakončení, které se patrně snažilo objasnit původ toho "cosi" a vymykalo se estetice i atmosféře celého snímku a přála bych si ještě minimalističtější scénář), ale děs se povedl na pět, takže průměruji na čtyři. (08.03.2009)

Ze začátku vskutku děsivé, ale jakmile se na scéně objevila první digitální potvora - nevím proč - strach byl tatam. Scénáristicky je to debilní, chování postav nelogické. Ale závěr se nečekaně fakt povedl. Ale vadí mi jedna věc, film se ani nepokoušel naznačit vysvětlení, kdo ti ONI vlastni jsou... (24.06.2012)