Michael

Strašně se to snaží o Hanekeho, ale chybí tomu něco, co by z té naprosto chladné atmosféry udělalo silnější zážitek. Tohle je silné už jen tématem, ale mám pocit, že Schleinzer se spokojil jen s ním a specifickou formou. Přitom se s tím určitě dalo víc pracovat - nějaká psychologie zde ani být nemůže, protože je brzo jasné, že pro Michaela je pedofilie priorita číslo 1 a že se skoro s nikým nebaví je jen a jen jeho vina, děj je gradovaný dost nahodile a i když zde není nouze o překvapení, důvěryhodnost tomu místy značně chybí a celkově mi přijde zvláštní to nestranně působící ladění, které tu nemá moc smysl, když jsou role předem dané a Michael je prostě zrůda. Ještě že tak, film soucítící s pedofilem, který navíc drží doma unesené děcko, to bych fakt asi nezkousl, ale stejně mám kvůli výše vypsaným mínusům problém jít přes 3 hvězdy. Nutno ale uznat, že tu je překvapivě i pár vtipných scén (hlavně ta, kde si Michael zpívá Sunny od Boney M :D) a že to na Rakušáky nebylo až tak úchylné jak jsem se obával. Silné 3* (18.05.2022)

Jeden z těch filmů, po kterém jsem nebyla schopna slova a nejradši bych se na chvíli někam zavřela. Téma je už samo o sobě strašně silné, ale za způsob zobrazení si Markus Schleinzer zaslouží velké uznání. Mráz mnou projížděl od začátku do konce, velká síla tkví v neviděném, divák ani nechce vidět, co se děje za zavřenými dveřmi, popadnout dech má problém stejně. Na psychiku velmi těžký snímek, po skončení mi příjemně rozhodně nebylo a i přesto, že počet dialogů během filmu by divák hravě spočítal během chvilky, tak toho film vlastně dokáže říct obrovské množství. Snímek, který z paměti jen tak nedostanu a který bych navrhovala promítat povinně. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků za hodně dlouhou dobu. (04.06.2012)

Svatým Pederastem vřele posvěcená homoseksuální deviace zdaleka není jen tolik oblíbenou kratochvílí kléru. Na scestí se lehce dostanou i mnohé jejich ovečky, protože správné příklady prostě táhnou, a docela se divím, že to ještě hysteričtí parafilici a jiní pacienti z LGBT+DDPPP (Další Deviace, Psychické Poruchy a Parafílie) nenormalizovali, protože třeba v takovém starověkém Řecku to přeci bylo úpa přirozené a totálně napohodu. A kdo jiný o tom dokáže natočit citlivý a romantický sklepní film než partička z křesťansko-demagogické progresivní země s hrdou tradicí onkla Fritzla. Chvílemi sice zdlouhavě civilní a nemluvný, ovšem i tak hodně solidní a sugestivní humus, jehož největší doménou je dokonalé obsazení hlavní role. Míša Fuj(th) je prostě fascinující úchyl, toho museli hledat fuckt dlouho, a vypadá i působí jako vystřižený z obálky nejnovějšího Almanachu pederastů. Ovšem když se tu podívám na fotku režiséra, tak vám nevím, jestli si kluci prostě jen tak mile nezvizualizovali v rámci terapie své masturbační fantazie. Doporučuji k pobavení zejména hysterickým matkám v laktační psychóze, bukanýrům, jímž jejich klystýr připadá starý, a samozřejmě všem růžolícím otylým osmiletým klučinům jako memento, aby se nevzdalovali od rodičů a nikdy sami nelezli do sakristií nebo na dětské motokáry. (25.06.2023)

Michael je chladne zvrhlý a bizarný film hoci sa v snímke neukáže zhola nič takého, z čoho by vás strašili nočné mory. Paranoja vás však prenasleduje po celý čas. Vy viete presne, čo sa tam deje ale ani za nič si to nechcete pripustiť. Michael je muž v produktívnom veku. má vlastný dom, auto a celkom dobre sa mu darí. Akurát iba býva sám. V pivnici drží malého 10 ročného chlapca... Stará sa o neho a zo začiatku asi 5 minút sa vám zdá, že je to jeho syn avšak jeho výchovné metódy sú tak trocha brutálne. Ale potom už divák pochopí, že muž je únosca a chlapec je jeho sexuálna hračka. Pozerá sa na to ťažko ale ide o parádny film kde mi vadil iba ten klasický festivalovský klišé otvorený koniec. (17.03.2016)

Asi jsem čekal poněkud jiné zpracování tématu, který není ve filmech vzácností, než jsem dostal. Po herecké stránce nemám co vytknout a samozřejmě motiv únosu je stále aktuální, tudíž je dobře, že ho kinematografie zohledňuje. Jenže pomalé tempo, jež pro mne postrádalo napětí, a naprosto otřesný vizuál evokující mi české TV inscenace 80. let mě otrávily. Ano, film tak připomíná spíše hraný dokument, ale ty mě v tomhle případě nebaví. Pár děsivějších momentů se našlo - cesta do lékárny, kopání jámy či lov mezi diváky, ale to pro mě bylo málo. Jakási civilnost dává filmu sílu, ale pokud máte nakoukáno, nijak vás to neohromí. Pokud se zde zmiňuje Haneke, tak ano, měl jsem podobné pocity jako z jeho Funny Games (oba filmy), co mě, na rozdíl třeba od Pianistky, rovněž nebavily. Závěr připomene, možný spoiler, Schrödingerovu kočku a nevadil mi. (23.06.2023)